Regulovat státem broadband

Internetový a broadbandový vesmír zatím víceméně regulacím unikal, díky tomu také dosáhl během relativně omezené doby natolik gigantický rozmach, že si bez nich život představíme jen velmi obtížně.

Stále častěji se ale objevují hlasy o tom, že rozvoj broadbandu je příliš živelný a potřebuje zkrotit státní regulací.

Americká federální vláda na jedné straně vyhlásila ambiciózní program slibující broadbandové připojení do každé domácnosti, na druhé straně pověřuje regulační agenturu Federal Communications Commission (FCC), aby konečně nastolila pořádná pravidla hry.

Do problémů se dostala i ultrapopulární sociální síť Facebook, která svými změnami ochrany soukromí dopálila nejen statisíce uživatelů, ale také některé americké kongresmany. Snad nejhlasitější z nich je Charles Schumer, který se snaží přinutit FCC k přípravě pravidel hlídající způsoby, jak by sociální sítě hlídaly soukromí svých uživatelů.

Pravdou je, že Facebook si o nějakou regulaci přímo prosí, nedávné uvolnění informací (po hlasitých protestech velmi rychle pozměněné k lepšímu) bylo jen dalším krokem šíleného pokusu nazvaného Beacon, který pod pláštíkem doporučování nákupů kamarádům prozrazoval detaily o tom, jak a co nakupujeme.

Dělat sociálním sítím rozhodčího se agentuře FCC nijak nechce a zatím se stará spíše o neutralitu internetových služeb. Nedávno předložený návrh pravidel vyžaduje, aby každý poskytovatel broadbandového připojení nebo mobilních sítí dal svým zákazníkům stejný přístup ke všem dostupným datovým tokům.

O něco podobného se FCC snaží již od roku 2005, velké firmy, jako je poskytovatel kabelového připojení Comcast nebo mobilní telefonní sítě Verizon či AT&T, se tomu dlouhé roky vehementně brání a tvrdí, že jim nikdo nebude přikazovat, koho a jak ke svým sítím pustí.

Comcast se dokonce bránil u soudu a vyhrál, když soudce rozhodl o tom, že federální agentura FCC nemá autoritu k tomu, aby firmě zakázala utáhnout broadbandový kohoutek těm zákazníkům, které podezřívá ze sdílení souborů po internetu. Soudce rozhodl na základě toho, že broadbandové připojení k internetu spadá pod tzv. Title I, kterou FCC regulovat nemůže. 

Jednalo se o pokračování sporu z roku 2007, kdy řada zákazníků žalovala firmu Comcast ve chvíli, kdy jim došlo, že jim Comcast snižuje rychlost připojení - a tím vlastně znemožňuje využívání sítí P2P. Zákazníci nevyhráli, Comcast totiž na jedné straně tvrdil, že žádný přístup k internetu neblokuje ani nezpomaluje, na druhé straně pak tvrdil, že v rámci zachování co možná maximální rychlosti pro všechny musí v některých případech rychlost přenosu regulovat.

V žádném případě se ale prý nejednalo o vybírání zákazníků podle toho, jaké soubory přenášejí. Do sporu se nakonec dostala i agentura FCC, která se postavila na stranu zákazníků a začala firmě Comcast přikazovat, že musí dodržet tzv. neutralitu internetu.

FCC se nakonec rozhodla zvítězit tím, že broadband překlasifikovala tak šikovně, že začal spadat pod jinou část zákona o telekomunikacích, tzv. Title II. Velké firmy začaly okamžitě protestovat, neboť to prý povede k inhibici inovací a zpomalení investic. Tom Tauke, jeden z šéfů firmy Verizon Wireless, dokonce poněkud výhružně mluvil o tom, že návrh FCC není legálně platný. Tauke sice naznačil, že agenturu FCC čekají bitvy u soudu, rovnou vyhlásit, že jí bude jeho firma žalovat, se ale neodhodlal. 

8. 6. 2010

Autor: Václav Větvička