Konkurence pomáhá přechodu k ADSL2+ a VDSL

Se závistí často hledíme na rozvoj širokopásmových přípojek na asijském kontinentu, tedy přesněji v Japonsku či Koreji. Silná konkurence poskytovatelů rychlého připojení je jedním z motivačních faktorů rozvoje technologie DSL: od ADSL, ADSL2/2+ až k VDSL1/2.

Tyto stránky pilně sledují vývoj DSL nejen u nás doma, ale celosvětově. Statistiky k polovině roku hovoří o 115 miliónech přípojek DSL na světě, což jsou tři čtvrtiny všech rychlých připojení. Jen Evropa měla téměř 40 miliónů DSL (za první pololetí podle Point Topic a DSL Forum přibylo na našem kontinentě 7 miliónů uživatelů DSL), což je 81% všech širokopásmových uživatelů.

Penetrace širokopásmových přípojek obecně také úspěšně roste a v několika státech světa včetně členů EU má rychlý přístup k Internetu každý pátý obyvatel (viz tabulka, znázorňující pouze země, které mají přes milión širokopásmových přípojek):

Japonské DSL

Tolik ke globální perspektivě a nyní se podívejme na situaci v Japonsku. Ke konci prvního pololetí letošního roku hlásí Japonsko překročení hranice 14 miliónů DSL a jak naznačuje porovnání se světem, v absolutních počtech je země na třetím místě za Čínou a USA.

V roce 2004 bylo ještě globálně „pouhých“ 80 miliónů DSL a z toho celých 16% se nacházelo právě v Japonsku. Vývoj počtu přípojek v zemi za poslední roky naznačuje tabulka, z níž je zřejmý nejen rozvoj DSL co do počtu přípojek, ale také pokrok v jejich maximální kapacitě.

Tabulka: Vývoj počtu přípojek DSL v Japonsku

Vzhledem k tomu, že přístup po telefonní síti není pro japonské uživatele zdaleka jedinou možností, kromě kabelových přípojek si mohou vybrat z bezdrátového přístupu i z optiky přímo do domu (viz též článek Optika až domů, FTTH, po japonsku), tak nárůst propustnosti ADSL je prakticky jedinou konkurenční cestou telekomunikačních poskytovatelů. Jinými slovy by se dalo říci, že počet uživatelů DSL roste úměrně s rostoucími rychlostmi.

Konkurence v Japonsku mezi poskytovateli DSL služeb byla výrazně podpořena vládou. Nově nastupující poskytovatelé DSL měli díky národnímu regulátorovi možnost si linky pronajímat za velice zajímavých podmínek: za 1,5 USD za linku. Díky tomu konkurence mezi novými a „starými“ dominantními provozovateli se rozjela v oblasti poskytování DSL skutečně naplno. A díky nízkým nákladům pro nové poskytovatele si mohou uživatelé také užívat nižších cen, než je to ve světě obvyklé (viz obrázek vývoje cen DSL přípojek u předních poskytovatelů v různých částech světa od roku 2000). Zatímco u většiny poskytovatelů ceny v posledním půl roce stagnují, u japonského dominantního poskytovatele jdou stále dolů a jsou v tomto srovnání nejnižší.

Obrázek: Vývoj cenového indexu za základní službu DSL (Q100-2Q05)

zdroj: Point Topic 

Od ADSL k ADSL2/2+

Japonští poskytovatelé ještě před schválením doporučení ITU-T G.992.1 zmodernizovali své sítě pro ADSL2 a ADSL2+ (viz článek Rodina xDSL ve zkratce, s využitím firemních vylepšení. Některá z nich jsou již součástí otevřené specifikace G.992.3 Annex C z loňského roku a schvalovaného doporučení G.992.5 Annex C. Kromě vyšší výkonnosti se vyvíjejí také další důležité prvky: úprava spektra pro vysílání (viz obrázek), dynamické přizpůsobení rychlosti, diagnostika místní smyčky a management napájení. Japonsko přišlo opět s některými firemními technickými prvky, které budou zřejmě obecně přijaty do dalších verzí G.992.5.

Obrázek: Vývoj kapacity a dosahu ADSL

Od VDSL k VDSL2

VDSL1 (viz článek VDSL rychlejší) a jeho nástupce VDSL2 (viz článek VDSL2) jsou další technologie, které jsou a budou velmi populární v Japonsku. Vyšší kapacita VDSL, díky většímu využitelnému spektru (viz obrázek), je ovšem zajímavá pouze pro kratší vzdálenosti od ústředny, takže ADSL si udržuje svoje konkurenční postavení na trhu.

Obrázek: Porovnání použitého spektra: ADSL, ADSL2+, VDSL1, VDSL2

Porovnání rychlosti v souvislosti s dosahem VDSL ve srovnání ADSL2+ naznačují následující obrázky.

Obrázek: Porovnání ADSL2+ a VDSL

Budoucnost

Trojkombinace služeb, která je již na japonském trhu běžná, si samozřejmě vyžaduje značnou šířku pásma u všech typů rychlých přípojek k Internetu – pokud chtějí na trhu obstát. Pro HDTV se vybrala komprese podle doporučení ITU-T H.264/MPEG-4, a díky lepšímu kompresnímu poměru než u MPEG-2 lze pro HDTV použít i ADSL.     

Cílovým řešením pro vysokou kapacitu je stále optika a FTTH (Fiber To The Home) se v Japonsku nabízí zejména v podobě dvoubodového gigabitového Ethernetu a pasivní optické sítě na bázi Ethernet (EPON, Ethernet Passive Optical Network) podle normy IEEE 802.3ah pro Ethernet v první míli. Nicméně ani v Japonsku „nehrozí“, že by optická přístupová síť v dohledné době plně nahradila ADSL. Vyspělé nasazení ADSL je současně vzorem pro další země.

Zdroje

„Competition Stimulates Technology Advances Experiences from ADSL Development in Japan“, IEEE Communications, 9/05 (placený zdroj)

14. 10. 2005

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA