Veřejný bezdrátový přístup v různých podobách

Veřejné bezdrátové přístupové sítě typu Wi-Fi se staly velice populární snad ve všech končinách světa. Hot spots se ale mnohde mění na hot zone, WLAN se propojují mezi sebou a také s mobilními sítěmi, aby uživatelům umožnily „dokonalé“ pokrytí.

Nejprve se podívejme, jak veřejné bezdrátové LAN rostou ve světě jako houby po dešti. Podle statistik je pořadí prvních deseti zemí podle počtu hot spots následující (podle zářijového průzkumu JiWire):

Prvních deset měst světa podle počtu hot spots:

Národní „non-WiMAX“ bezdrátové sítě

Mnohé země světa přemýšlejí o nasazení celonárodních sítí pro bezdrátový přístup. Finské ministerstvo komunikací vsadilo na technologii FLASH-OFDM od americké firmy Flarion jako základ pro národní síť. Budováním sítě je pověřena společnost Digita Oy. Celý projekt bude probíhat ve třech fázích: nejprve se síť instaluje v řídce osídlených oblastech jako Laponsko (do září 2006), většina země bude následně pokryta do konce roku 2007 a celý projekt bude plně dokončen do roku 2009.

Stejnou technologii zvolil slovenský T-Mobile, jehož mobilní širokopásmový přístup je od minulého týdne k dispozici téměř ve 20 městech, a to s rychlostmi 1 Mb/s dopředně (ze sítě k uživateli) a 256 kb/s ve zpětném směru. Slovenská síť je označovaná jako první komerční širokopásmová služba na bázi FLASH-OFDM v pásmu 450 MHz. T-Mobile pověřil Siemens integrací systémů FLASH-OFDM od Flarion do stávající mobilní sítě. Technologie je vhodná i pro přenos hlasu po IP (VoIP), ale T-Mobile zatím o této aplikaci neuvažuje.

V Itálii se o širokopásmové připojení malých měst a obcí stará jejich národní sdružení (ANPCI), které uzavřelo dohodu s poskytovatelem Wi-Fi a satelitního přístupu. Malá města tak budou moci získat za 6 tisíc eur řešení pro kombinovaný Wi-Fi a satelitní přístup. Pokud si připlatí (celkem 9 tisíc eur), získají s přístupem také systém pro video monitorování pro veřejnou bezpečnost. Tímto způsobem by se mohl dostat širokopásmový přístup k téměř 4000 členům sdružení ANPCI, což představuje 20 % obyvatel země.

V Indii zase společnost Dishnet Wireless oznámila svůj ambiciózní plán za 58 milionů dolarů pokrýt ohromný subkontinent bezdrátovou sítí do dvou let. Pro páteřní síť má použít základnové stanice WiMAX, k nimž bude připojovat svoje hot spots W-Lan. Do dvou let chce mít společnost v Indii na 6 tisíc hot spots ve 38 městech. Indická vláda tento počin vítá, protože zatím je penetrace minimální: 1 širokopásmový přístup na 5000 obyvatel. Proto uvolňuje kmitočty a plánuje daňové úlevy pro dodavatele zařízení. Do konce tohoto roku již má být v Indii na 3 miliony rychlých přípojek.

Vedle toho indické centrum pro rozvoj telematiky (C-Dot) spolupracuje s několika společnostmi jako  Alcatel, Wavesat, Intel na širokopásmové bezdrátové platformě s levnými uživatelskými zařízeními. Jedním z nejdůležitějších projektů je spolupráce s kanadskými tvůrci technologie Milton (Microwave Light Organized Network) na budování nízkonákladového řešení přístupu ve venkovských oblastech země. Milton byl navržen pro spoj mezi optickou páteřní sítí a domácnostmi. Plánuje se přechod od firemních řešení směrem k otevřeným 802.11a a WiMAX (s využitím čipových sad od WaveSat).

Nejnovější zprávy o velkých bezdrátových projektech přišly z Kanady, kde se rovněž chystají budovat národní bezdrátovou síť. O ni se mají (finančně i technicky) postarat jinak nesmiřitelní konkurenti Rogers a Bell Canada, kteří pro tento účel uzavřeli společný podnik pod označením Inukshuk Internet Inc. Síť za 200 milionů dolarů má dosáhnout do tří let ke dvěma třetinám Kanaďanů (40 měst a na 50 venkovských komunit). Mělo by jednat jak o pevný přístup pro domácnosti (samozřejmě o kombinaci datových, hlasových i video služeb), tak o mobilní přístup. Využijí se pásma 2,3 GHz, 2,5 GHz a 3,5 GHz.

28. 10. 2005

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA