Kabelová telefonie

VoIP je populární ve všech typech sítí a trend přenosu hlasu po IP se pochopitelně nevyhnul ani širokopásmovým přípojkám. Telefonie po kabelové přípojce se propracovává mezi nabídky kabelových společností, ale pouze pomalu, protože existuje více technických řešení přenosu hlasu v kabelových sítích.

Pro moderní kabelové HFC (Hybrid Fibre Coax) sítě se (nejen) pro přenos hlasu vytvořily v Cablelabs specifikace Packetcable Multimedia. S rozvojem IP komunikace ale kabeloví provozovatelé pokukují po řešení VoIP na bázi internetového protokolu SIP (Session Initiation Protocol). Internetové řešení je zajímavé především pro větší možnosti využití, nejen pro hlasové a video služby, ale i pro mobilitu, na níž se začíná pracovat a která se má stát součástí budoucí tzv. quadruple play.

Konvergence SIP a kabelového přístupu se očekává až v připravované specifikaci Packetcable 2.0, která má být dokončena do jednoho roku. Někteří výrobci ale již pracují na kombinaci obou přístupů, než bude nová specifikace hotová, např. Motorola Broadband. Podle této společnosti sice v reálu převažují implementace Packetcable, ale pro ni samotnou má větší význam kombinace širokopásmové a mobilní technologie. V současnosti má již třináct implementací komerčních systémů v Evropě. Pro zajímavost, UPC zkouší oba přístupy: Packetcable v Holandsku a SIP třeba v Maďarsku.

Pro a proti

Pokud se v současných kabelových sítích podporuje integrovaná telefonie, pak na bázi Packetcable 1.0 (dokonce ani novější verze 1.5 se neujala), nebo EuroPacketcable, protože tyto specifikace jsou již vyzrálé a provozovatelé mohou využít svoji infrastrukturu postavenou na DOCSIS (Data Over Cable Service Interface Specification). Přechod na jiné, byť lepší, řešení by pro tyto poskytovatele nebyl zrovna jednoduchý a ekonomicky únosný.

Nicméně SIP se jeví jako nákladově výhodnější řešení pro budoucnost, protože Packetcable vyžaduje zabudovanou podporu i v koncových zákaznických zařízeních EMTA (Embedded Multimedia Terminal Adaptor). Na druhou stranu ale kabelová specifikace má zřejmé přednosti v zabudované podpoře kvality služby (QoS, Quality of Service) tolik potřebné pro přenos hlasu citlivý na zpoždění v jediné síti spolu s daty a videem. Podobné je to i s bezpečností, kterou Packetcable nabízí, zatímco SIP její řešení ponechává na vlastní implementaci.

Mobilita je prvkem tolik populární konvergence pevných a mobilních sítí (FMC; viz článek Magická zkratka FMC) a SIP je základním článkem podpory mobility, v čemž má zřejmou výhodu oproti Packetcable. Nicméně SIP je jen jedním článkem řetězu, protože na podporu FMC je třeba ještě implementovat systém IMS (IP Multimedia Subsystem). Mobilitě bude svědčit také protokol IPv6, který již má v sobě podporu pro mobilní klienty zabudovanou.

SIP ale není z hlediska otevřených specifikací zdaleka uzavřenou kapitolou, protože v IETF (Internet Engineering Task Force) se na něm a na souvisejících protokolech nadále pracuje (je rozpracováno kolem 200 draftů). Ale mnozí odborníci tvrdí, že není problém nasadit SIP na DOCSIS bez Packetcable. Nejběžnější způsob je následující: jakmile je volání SIP iniciované, SIP klient kontaktuje proxy server v  síti a zkontroluje, zda je přítomen soubor politik. Ten následně vybere příslušnou politiku a zkomunikuje se s CMTS (Cable Modem Termination System) pro dané spojení a umožní velmi spolehlivou IP komunikaci s druhým SIP klientem nebo s okrajem sítě. SIP odhadem dovolí souběžné využívání zhruba 10-20 % uživateli na síti. Každé volání vyžaduje vstup a výstup na proxy serveru a server dokáže podporovat až 200 tisíc portů.

Quadruple play

Nasazování nových služeb je normou. Pro telekomunikační provozovatele se jedná o doplnění služeb o video, protože hlasové služby nabízejí v klasické podobě, případně opatrně zkoušejí rovněž VoIP. Kabeloví provozovatelé zase mají video, ale hlas je pro ně novinka. Jejich přístup k věci je z pozice motivace zákazníků na datové služby, které je v balíčku s hlasovými službami mohou přijít levněji.Ve svých sítích potřebují nasadit QoS a upřednostnit podle potřeb hlasové služby, aby jejich kvalita byla dobrá.

VoIP se ale týká nejen pevných sítí, ale i bezdrátových: Wi-Fi i mobilních sítí prostřednictvím duálních telefonů, kde je zase zřejmý náskok z hlediska čtvrtého rozměru: mobility. Se všemi těmito konkurenty mezi širokopásmovou nabídkou v rámci triple a quadruple play se budou muset kabeloví provozovatelé poprat.

Výrobců čipů pro VoIP je přitom zatím jen několik. TI konkuruje společnost Conexant Systems, která přišla na trh s „IP telefonem na čipu“. Jiný konkurent, Marvell, se chlubí nejvíce integrovaným čipem pro VoIP mobilní telefony a brány.

6. 1. 2006

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA