Úvod > Články > Video na vyžádání: stejná nabídka na celém světě

Video na vyžádání: stejná nabídka na celém světě

Video na vyžádání je služba, která se v souvislosti s širokopásmovým přístupem skloňuje ve všech pádech jako tolik vytoužená „killer application“. Nakolik tomu je a jak se k nabídce VoD staví různí poskytovatelé služeb ve světě, na to se společně podíváme.

Video na vyžádání (VoD, Video on Demand) je služba, která uživatelům umožňuje výběr filmů (obecně videa) z on-line knihovny pro stažení a prohlížení v době zvolené právě uživatelem. VoD, ač se proklamuje jako služba číslo jedna pro rychlý přístup - zejména domácností - k Internetu, se ve skutečnosti málokde nabízí samostatně. Většinou je volitelnou součástí kompletního multimediálního balíčku služeb.

Multimediální služby, často pod souhrnným označením MoD (Multimedia on Demand), zahrnují v podání poskytovatelů nejen obrazové služby jako televizní kanály (kabelové, placené nebo tzv. near VoD), ale také další typy médií jako hudbu, hry a v některých částech světa oblíbené karaoke, případně služby typu PVR (Personal Video-Recorder; viz též články Video služby: zdroj příjmů pro provozovatele a Video a hry: killer applications?).

Přístup k VoD je tedy obvykle automaticky zahrnut v balíčku MoD a platba se realizuje až na základě skutečného stažení nějakého videa. Tak se vlastně poskytovatelé pokoušejí prosadit VoD: navnadit zákazníky k jeho využívání v rámci širší nabídky, spíše než žádat poplatek za VoD předem. Výjimkou je např. španělská Telefónica, která zpoplatňuje přístup k VoD samostatně za 3,60 USD měsíčně. MoD balíček služeb přijde zákazníky měsíčně na 19 (Softbank Broadmedia, Japonsko) až 35 USD (Qwest, USA). Někteří provozovatelé jdou ještě dál a jejich multimediální služby jsou součástí megabalíčku širokopásmových služeb, např. s telefonní službou nebo přístupem na Internet (TransACT, Austrálie, za takový megabalíček účtuje měsíčně minimálně 43 USD).

Poplatky za filmy jsou všude skoro stejné: od nejlevnější klasiky za 2-4 USD až k nejdražším filmovým novinkám za 4-8 USD. Jenomže provozovatelé se výrazně liší v samotné nabídce filmů: zatímco třeba italský FastWeb umožňuje svým zákazníkům výběr z více než 4,5 tisíc filmů, taková Telefónica má ve své nabídce jen několik set titulů. Vzhledem k neexistujícímu propojení on-line knihoven VoD ve světě pak záleží na tom, jaké vazby má daný poskytovatel na jednotlivá studia a distribuční společnosti.

Globální propojení on-line knihoven je plánem pro budoucnost, protože tak se výrazně zvýší zajímavost filmové nabídky, i když to bude zákazníky stát zase o něco víc: k poplatku za samotný obsah přibude ještě poplatek za přístup k takovému speciálnímu celosvětovému mediálnímu kanálu. Tento poplatek bude muset krýt náklady, které vzniknou na straně poskytovatelů, protože bude potřeba zajistit koncové dohody o úrovni síťových služeb (SLA, Service Level Agreement) mezi jednotlivými provozovateli pro zajištění kvality služby ve velké síti pro distribuci obsahu.

Zdroje

Analytická společnost Point Topic provedla porovnání několika poskytovatelů širokopásmových služeb, jak kabelových provozovatelů, tak DSL i optických přípojek, z různých částí světa (Video-on-Demand source profiles). Mezi prvními zkoumanými společnostmi jsou:
 
FastWeb (Itálie) – triple play primárně přes optické přípojky (od roku 2001) a v místech nedostupných FTTP (Fiber To The Premises) po ADSL (od roku 2003), TV služba také po DSL od roku 2003; ARPU (Average Revenue Per User) se za video služby zvedlo z 17 EUR na konci prvního čtvrtletí 2003 na 102 EUR na konci letošního března.

Telefonica (Španělsko) – interaktivní digitální TV, audio a video na vyžádání přes ADSL od letošního roku;
 
TransACT Communications (Austrálie) – veškeré služby dostupné po FTTC (Fibre- to-the-Curb)/VDSL;

PCCW (Hong Kong) – placená TV přes ADSL od roku 2003;
 
Softbank Broadmedia
(Japonsko) – kabelová televize a VoD po ADSL, včetně IP-TV a interaktivní televize;

Chunghwa (Taiwan) – v  rámci balíčku MoD se nabízí VOD, NVoD (Near VOD), KoD (Karaoke-on-Demand) a TV od března 2004;

Comcast (USA) – VoD a HDTV po kabelové síti od roku 2001;

Qwest (USA) – TV služba prostřednictvím VDSL, satelitní TV.

Ze zjištěných údajů vychází i tento článek. Další poskytovatelé i nabídka služeb bude Point Topic postupně přidávat v nejbližší době (placená služba Broadband Money Makers).

20. 8. 2004

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA

Témata

telekomunikace

Sdílejte

Přečtěte si také

 

EU obvinila platformu X z klamání uživatelů

Společnost X porušila pravidla Evropské unie týkající se online obsahu. Modrý odznak prý klame uživatele sociální sítě.

 

Sportovní speciál 2024: Kde sledovat Olympijské hry v Paříži

Olympijské hry v Paříži se blíží a fanoušci se mohou těšit na tisíce hodin živého vysílání. Kde přenosy sledovat?

 

Google mění plány, cookies v Chromu automaticky blokovat nebude

Společnost Google oznámila, že v prohlížeči Chrome soubory cookies třetích stran nakonec blokovat nebude.

Nejčtenější články

Nej.cz přechází pod O2. Co se pro vás mění?

 

Nej.cz je od 1. června součástí O2. Akvizice se týká služeb Nej.cz, Kuki a netbox. Podívejte se, co se změní pro vás...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v červnu 2024

 

Rychlosti internetu v červnu kolísaly. Podívejte se, u kterého poskytovatele jsme naměřili nejvyšší hodnoty a která...

O2 představilo letní odměny pro své zákazníky

 

O2 si pro své zákazníky přichystalo na léto řadu novinek. Nabídne jim dvojnásobek Dat naplno nebo O2 tag a repráček...