FUP: Má vůbec smysl?

Většina uživatelů vysokorychlostního internetu by asi na tuto otázku odpověděla záporně, tedy, že FUP (Fair Use Policy nebo také Fair User Policy) smysl nemá. Pojďme si ale trochu zkusit zanalyzovat, jak se věci mají, jak dalece FUP uživatele omezuje a co by se stalo v případě jeho zrušení.

Co je to vlastně FUP

Obecně jde o omezení ADSL (ale i jiné datové služby), které zamezuje bezrozměrnému stahování dat. Jednoduše tímto opatřením poskytovatelé internetu brání svou síť před nenasytnými stahovači, kteří by omezovali provoz běžných uživatelů, jež nejsou toliko nároční. Přenosy každého uživatele jsou monitorovány, vyhodnocovány a v případě vyčerpání limitu je aplikován „postih“, a to buď ve formě snížení přenosové rychlosti nebo zpoplatněním nadlimitních dat, které ale obvykle nejsou přímo úměrné ceně za základní balík. Zde končí marketing a začínají fakta o FUP.

Proč FUP ano

Na internetu existuje několik typů uživatelů. Jsou tací, kteří stahují poštu, komunikují přes ICQ, prohlížejí web stránky a z pohledu poskytovatele mají nízké datové přenosy a nezatěžují jeho síť. Pak jsou středně nároční uživatelé, kupříkladu sběratelé historických filmových snímků apod., kteří provozují totéž co základní uživatel, ale mají určitý koníček, který jim z datového limitu odčerpává větší balík dat. Poslední kategorií jsou notoričtí stahovači a obchodníci s pálenými CD a DVD. Tito lidé jsou jednak velice nenasytní, stahují z internetu vše, co stáhnout lze, a ve výsledku stažená data často bez zhlédnutí mažou z disku, aby uvolnili místo pro data nová. Právě proti takovýmto lidem je FUP zavedena, tedy alespoň z pohledu poskytovatelů.

Proč FUP ne

Důvodů je mnoho, začněme popořádku. Systém FUP je většinou účtován v periodách, které mají všichni zákazníci daného poskytovatele shodné. Jak je tedy možné, že při započetí nové periody, tedy v době, kdy ještě téměř nikoho FUP nepostihla, poskytovateli síť nepadá, i když jedou všichni plnou rychlostí? Odpověď je jednoduchá – FUP je v důsledku hlavně marketingovým tahem. Poskytovateli umožňuje prodávat dražší služby s vyšším limitem stažených dat, nebo služby nejdražší, které jsou o tento limit připraveny zcela. Jiný marketingový záměr mají společnosti, které nezpomalují rychlost, ale zpoplatňují nadlimitní data – na překročení limitu vydělají doslova balík peněz. V neposlední řadě se můžeme podívat do zahraničí, kde jsou FUP limity k vidění v menší míře, případně alespoň s rozumnějším rozsahem stažených dat pro jednotlivé rychlosti. A asi nikdo z nás nevěří, že notoričtí stahovači jsou jen v ČR a dál na východ.

FUP lze vyčerpat skutečně rychle

Pro ilustraci jsme připravili dvě varianty přehledu, kolik dat a za jaký čas pro jednotlivé hodnoty FUP stáhnete. Tyto hodnoty neodpovídají zcela nabídkám poskytovatelů, ale jde o obvyklé hodnoty FUP, tedy jen pro ilustraci – výpočty nemusí být naprosto přesné. První tabulka uvádí jednotlivé rychlosti a hodnoty FUP, za jak dlouho tento limit v dané rychlosti vyčerpáte. Uvedený čas je v hodinách.

Druhá tabulka pak uvádí, kolik jednotlivých souborů lze v rámci daného FUP stáhnout. Je jasné, že obvykle uživatelé stahují mix různých souborů a dat, ale opět jde o ilustraci účinnosti FUP.

Závěrem

FUP jistě má i své obhájce, já jím ale nejsem a býti nechci. S datovým limitem 8 GB na měsíc vystačím královsky, navíc jsou firmy, kterým počítání FUP nefunguje zrovna dvakrát přesně. Na co pak tedy je? A když funguje, člověk je záhy odstřihnut od řady služeb, jako jsou internetové VOD půjčovny, sledování on-line TV v rozumné kvalitě apod.

25. 7. 2006

Autor: David Procházka