Úvod > Články > ...a počítače by nebyly. Vše nejlepší k 60. narozeninám, tranzistore.

...a počítače by nebyly. Vše nejlepší k 60. narozeninám, tranzistore.

Nebýt objevu tří vědců z Bellových laboratoří, byl by svět podstatně jiný. Tranzistorový efekt a tranzistory samotné způsobily revoluci v oblasti elektroniky, která měla a má dopad na všechny ostatní obory vědy a techniky. Uvnitř video s historickým přehledem počítačových procesorů.

16. prosince 1947 se změnil svět. Tři vědci ― John Bardeen (1908 - 1991), William Bradford Shockley (1910 - 1989) a Walter Houser Brattain (1902 - 1987) ― v Bellových laboratořích v americkém New Jersey při svých pokusech s plátky germánia zjistili, že tento prvek dokáže účinně zesilovat elektrický signál. Podstatně menší kousek hmoty dokázal to co v té době populární, avšak objemné elektronky. Během dalších měsíců zmínění vědci pracovali na vylepšení zesilovacích schopností nové součástky a pak, v červnu 1948, svůj „tranzistor“ (ze spojení Transfer Resistor) představili celému světu. Dopad jejich objevu na technologický vývoj byl a je obrovský. Ač například společnost Philips, která v té době na trh dodávala elektronky, v přínos tranzistorů příliš nevěřila, miniaturizace součástek, práce za studena, delší životnost a hlavně menší nároky na energii z tranzistorů postupně udělaly nepostradatelnou součástku, která elektronky neúprosně vytlačila z trhu. Důležitým krokem bylo brzké nahrazení drahého germánia za velice běžný křemík. Za objev si v roce 1956 Bardeen, Shckley a Brattain vysloužili Nobelovu cenu za fyziku.

Velký boom v obchodu s tranzistory nastal díky vůbec prvnímu kapesnímu radiopřijímači Regency. I stránky novin byly zaplněny zprávami o přenosném rádiu. Rázem se z něj stal doplněk tehdejší módy. Tranzistory se tak začaly masově dobývat do spotřební elektroniky všeho druhu a hlavně díky nim máme dnes tak výkonné a malé počítače.

Zatímco první rozhlasové přijímače obsahovaly standardně čtyři tranzistory, například nové čtyřjádrové procesory Intel jich mají 840 milionů. Během jednoho mrknutí oka v nich proběhne takřka miliarda operací.

Intel, největší světový výrobce počítačových čipů, před nedávnem světu představil další generaci procesorů vyráběných 45nanomterovou technologií a čtyřmi jádry. Spoluzakladatel společnosti Intel Gordon Moore tyto procesory označil za největší přelom v oblasti čipů za posledních 40 let. Pětačtyřicetinanometrová technologie byla veřejnosti poprvé předvedena 12. listopadu. Jejím hlavním přínosem je možnost výroby menších, rychlejších a energeticky efektivnějších jak serverů, tak i stolních a přenosných počítačů. Kromě toho tyto procesory uspokojí i aktivisty Greenpeace, protože rovněž přispívají k ochraně životního prostředí ― už v nich totiž není využíváno ekologicky závadného olova. V roce 2008 by nové procesory také měly být zbaveny halogenů.

Plnění Mooreova zákona

Devatenáctého dubna 1965 vyšel v americkém časopise Electronics článek zmíněného spoluzakladatele Intelu Gordona Moorea. Autor se v něm věnoval vývoji odvětví polovodičů a poprvé v něm veřejně formuloval myšlenku, která později vešla do dějin jako Mooreův zákon, třebaže to v pravém slova smyslu žádný zákon není. V původním znění říkal, že složitost součástek se každým rokem zdvojnásobí při zachování stejné ceny. To znamená, že rok co rok stoupne počet tranzistorů v součástkách na dvojnásobnou hodnotu. Mooreova věta kupodivu stále platí, ačkoliv během let se časový rozsah pro zdvojení počtu tranzistorů upravoval: z roku se stalo 18 měsíců a dnes hovoříme spíše o dvou letech.

Druhá část Mooreva zákona předpovídá nejen ustavičný nárůst výkonu nových technologií, ale také současně snižování ceny. Pro srovnání cena jednoho tranzistoru v nejnovějších procesorech Intel se pohybuje asi na úrovni jedné miliontiny průměrné ceny tranzistoru v roce 1968. Pokud by tímto tempem klesala i tržní cena aut, stál by nás dnes nový vůz ani ne dvacet haléřů.

Koho zajímá průřez historií procesorů od Intelu, má možnost si ji prohlédnout díky následujícímu krátkému (amatérskému) videu.