Anonym (13.9.2007 15:44:03)
souhlas.
wikipedie je rozhodně užitečná věc, přes 2 milióny anglicky psaných článků nemá žádná jiná encyklopedie na světě (i když jejich obsah je věc jiná).
u technických, některých exaktních vědeckých a podobných informací asi nebude příliš možností jiného nebo účelového výkladu (přavděpodobnost je, ale menší). s údaji, ve kterých hraje velkou roli míra subjektivity, jako je politika, historie, různé biografie problematických osobností a podobně, se vyplatí mít tu relativní (ne)věrohodnost prostě na paměti, a nebrat to jako tesané do kamene.
ale celé to není vůbec nic nového.
stejně tendenční mohl být i Ottův slovník naučný třeba v heslech o Franzi Josefovi nebo termínu "žalář národů" (protože, Otto, jsi-li ve skleníku, neházej okolo sebe kamením, že), anebo Encyclopedia Britannica třeba o legitimitě koloniálních válek nebo o německém císaři Vilému II. Anebo obě ty encyklopedie třeba o výkladu rodícího se bolševismu.
Byly to sice svazky tištěné a ne webové, a byly sepsány menším počtem kvalifikovaných autorů, a když byly hotovy a vydány, nešly už zpětně změnit (snad kromě nějakého "addenda" nebo "errata"), zatímco dnes wikipedii editují milióny autorů a obsah lze změnit třeba hned. Ale to je asi veškerý rozdíl - obojí je vydáváno v nějakém prostředí nějakými autory, stejně ovlivnitelnými dobou nebo vlastními názory a zájmy tehdy jako dnes.
Pokud někde prosákne, že o sobě CIA pozměňuje nelichotivé informace v encyklopedii, když to dělala stejně jako její protějšky posledních 50 let ve všech médiích, lze jen opáčit - a divíte se tomu snad někdo? Kde to žijete? Počítejte s tím.
Univerzální rada, platná tehdy i dnes, a dokonce už za časů reformace církve svaté - brát výklad světa s rezervou, a nespoléhat na jediný zdroj.