Úvod > Články > Complex event processing: budoucnost pod vládou ICT

Complex event processing: budoucnost pod vládou ICT

Už dnes jsou doprava, elektřina a řada dalších důležitých prvků infrastruktury řízeny více méně automaticky. Co ale přinese masové rozšíření complex event processing? Jak se změní požadavky na manažery i informatiky?

Complex event processing (do češtiny volně přeložitelné jako událostmi řízené rozhodování) je technologickým trendem, který se začal objevovat na přelomu milénia. Stojí na jednoduché myšlence, že řada podnětů je signifikantní pro konkrétní strategii a stálo by za to, tyto činnosti zautomatizovat. Například pokud hoří, měl by se jednak spustit alarm, ale také by měli být uvědomění hasiči, provedena záloha dat v počítačové síti a učiněna řada dalších opatření, která mají jasný scénář podle toho, kde zrovna hoří a jak je požár velký. A právě to dělají systémy označované jako complex event processing nebo zkratkou CEP.

Tyto systémy přitom nejčastěji nestudují konkrétní data, která jsou přenášená po síti, ale spíše toky, nebo jejich hlavičky či výrazné prvky. Díky tomu je možné vytvořit algoritmy, které se budou moci rozhodovat mimořádně rychle – tedy téměř v reálném čase.

Příkladů využití takových systémů může být celá řada. Například pokud přijede loď do doků, je zřejmý minimální čas nutný k jejímu vyložení a dotankování paliva. Systém může automaticky optimalizovat provoz cisteren nebo přepravníků zboží tak, aby jich nebylo zbytečně mnoho a aby lodě zbytečně nečekaly. Klasickým příkladem je také Toyota, která si objednává součástky do svých továren několikrát denně, aby nemusela mít velké sklady a zásoby nebo mohla rychle reagovat na poptávku. Systém umí zjistit, kolik ještě zbývá šroubů typu XY, co je v plánu v nejbližší době vyrábět, jak dlouho trvá průměrná dodávka a kdy je tedy nejlepší si o patřičně velkou zásilku říci. Podobných případů je přitom možné najít desítky.

Dnes asi nejčastější a nejznámější oblastí využití jsou systémy pro obchodování na burze. Ty sledují nejen triviální pohyby cen akcií (a tedy nákup za danou cenu), ale také zprávy, trendy a další události. Zatímco dříve bylo možné, že automatický systém sice koupil akcie za cílovou cenu, ale obchodníkovy způsobil ztrátu tím, že neuměl poznat, že vyšla zpráva, která cenu tlačí dolů příliš (například špatná výroční data, zemětřesení, válka, změna ceny zlata,…), tak CEP by se těmto problémům měl umět, při dobře zvoleném scénáři, vyhnout.

Jak to funguje?

Obecně je možné hovořit o pěti základních komponentách, na kterých CEP stojí. První jsou korelační enginy, které umožňují analyzovat obrovské toky dat a hledat v nich souvislosti a důležité scénáře. Pro rozhodování není nutné mít komplexní informaci, ale stačí sledovat toky sítí a hledat v nich to zajímavé a důležité. Druhou technickou komponentou jsou adaptéry, což jsou speciální aplikace, které umožňují přebírat data z různých zdrojů – sledovat není nutné jen dění na internetu, ale také třeba ve vlastní databázi, čidla na letišti nebo cokoli dalšího.

Klíčovou komponentou celého systému jsou jazyky a prostředí na tvorbu scénářů. CEP nemá za úkol manažera upozornit, že je nějaký problém (to může dělat také, ale jde o vedlejší produkt), ale umět reagovat na události. Klasický scénář může vypadat takto: když A a do 5 sekund B, a současně do 10 sekund ne C, tak dělej D, když C ano, tak dělej E. Samozřejmě lze vytvářet různě složité a komplexní systémy podmínek a scénářů. Výhodou počítače je, že se umí rozhodovat přesně a rychle. Není nutné počítat s lidským faktorem a intuicí, což je současně možná slabina celého systému.

Téměř nikdo neodhadne, jak dopadne takto napsaný scénář takříkajíc od zeleného stolu. Proto je nedílnou součástí CEP také simulační nástroj, který umožňuje například pracovat s historickými daty a sledovat, zda se systém rozhoduje korektně a funkčně, nebo ne. Právě špatně odladěné scénáře mohou být zdrojem největších problémů a katastrof.

Poslední důležitou komponentou je pak Dashboard, tedy obrazovka pro manažera i IT specialistu, kde se zobrazují aktuální události, toky, data či scénáře, které se právě uskutečňují. Dávají jasný přehled o tom, co se vlastně děje, jak celý systém funguje i jak si stojíme. Manažer by měl mít vždy možnost sám aktivně do procesu vstoupit, zvláště když dojde k události, pro kterou nemá nachystaný scénář nebo je třeba se z nějakého důvodu zachovat nestandardně.

Jak změní CEP manažery a IT specialisty?

CEP je technologický trend, kterému se zřejmě v žádném případě nevyhneme, a jednoznačně znamená, že poroste role počítačů a rozhodovacích algoritmů v našem životě. Když budeme spěchat v autě, možná bude červená na křižovatce důsledkem složitého vyhodnocení našeho chování než pouhou náhodou či smůlou časování. Nejde ale o technologii zcela bezproblémovou – co může znamenat špatně nastavený scénář nebo situace, kterou nikdo nehlídá a není známá, si dovede každý představit.

CEP tak zásadním způsobem zméní chování manažerů. Ti budou muset stále méně sázet na intuici a pocit, že se lidsky rozhodnou až situace nastane, prostě proto, že budou muset scénáře racionalizovat a vytvářet dopředu. Lze oprávněně předpokládat, že takový systém řízení povede k nalezení lokálního maxima. V průměru se zlepší doprava, výroba, bezpečnost, vše co bude algoritmicky řízeno, avšak bude se snižovat prostor pro geniální myšlenku – udělat věc jinak, intuitivně, prostě proto, že tušíme, že by mohla vyjít, bude buď obtížné, nebo zcela nemožné. Kritici tak mohou tvrdit, že CEP je technologie vedoucí k průměrnosti.

Druhým zajímavým posunem bude role IT specialistů. Ti už nebudou izolovaní od manažerů, jak se s tím často můžeme setkávat a jen zajišťovat funkční infrastrukturu pro práci zbytku firmy, ale budou muset být v těsném kontaktu s manažery, ekonomy, stratégy, ale i těmi, kteří s čidly interagují či pracují. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se tato profese bude stále více posouvat od technické k sociální. A v neposlední řadě, jak to pracovníci v IT zvládnou a jaké bude reakce na jejich požadavky algoritmizace, optimalizace a měřitelnosti každé činnosti.

18. 9. 2013

Autor:

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mafra posiluje své postavení na realitním trhu

Vydavatelství Mafra rozšířilo své portfolio o společnost AdInternet. Česká firma se specializuje na prodej realit...

 

Elop končí v Microsoftu, co s ním bude teď?

Dvaapadesátiletý Stephen Elop opustil pozici výkonného viceprezidenta Devices & Services ve společnosti Microsoft...

 

Hlídejte si své účty před kyberútoky

Kyberloupeže a útoky na účty klientů bank v České republice během posledního roku rapidně stouply. Banky posilují...

Nejčtenější články

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v dubnu 2016

 

Rychlost mobilního internetu u T-Mobile stále roste. Jedná se jak o rychlost internetu LTE, tak i o 3G. Pevné sítě s...

Windows 10 už nebudou zdarma. Bezplatný přechod bude ukončen.

 

Bezplatný přechod na Windows 10 skončí pravděpodobně 29. července. Od té doby si zájemci budou muset zaplatit.

Víme, kde v dubnu došlo ke zrychlení DSL připojení!

 

CETIN v posledních měsících intenzivně zrychluje DSL připojení. Přinášíme vám seznam 35 obcí, kde se v dubnu...