Úvod > Články > SQL #2: Zakládáme databázi – vkládání dat

SQL #2: Zakládáme databázi – vkládání dat

V minulém díle našeho miniseriálu o SQL databázích jsme se seznámili s historií tohoto standardu, s nejčastěji využívanými mutacemi SQL databází pro vývoj SW projektů a s některými základními pojmy. Dnes si ukážeme, jak v databázi provádět základní úkony.

V první fázi by bylo potřeba zmínit, že zprovoznění databáze na lokální stanici není úplně tak jednoduchou činností. Hezké návody na toto téma jsou na webu, kupříkladu spojení CGI, PHP či ASP s MySQL je výborně popsané na stránkách Jiřího Koska. Je zde i mnoho dalších výukových příruček programování orientovaného na vývoj webů. Pro práci s databází se pak obvykle využívá prostředí SQL Plus od Oracle, ale jsou i další způsoby, jak se do DB připojit, ocenitelné je zejména grafické prostředí – velice pěkně je zpracován kupříkladu Oracle SQL Developer – ale to pouze pro prostředí této SQL databáze.

Dříve, než začnete

Je asi dobré vědět, že databáze nejsou hračkou a pokud chcete s databázemi pracovat poctivě, pak je nutné před samotným zakládáním tabulek a plněním databáze stanovit určitý datový model. Tedy systém tabulek, vazeb, indexů a databázových funkcí, které budete pro své účely potřebovat. Pokud toto provedete špatně, můžete u rozsáhlejších projektů později velmi bědovat. U menších projektů není vytříbená organizace databáze zase tak podstatná, ale rozhodně se nad podobou zamyslete. Podrobně jsou databáze rozebrány ve vysokoškolských skriptech nebo třeba zde v anglickém jazyce nebo zde v češtině ve formátu PDF a PPT.

Zakládání tabulky a rušení tabulky

Data, která chcete do databáze vložit, musí být nějak organizovaná, k tomuto účelu slouží tabulky. Tabulku vytvoříte pomocí této konstrukce:

CREATE TABLE název_tabulky (sloupec_jedna, sloupec_dvě, …);

Název tabulky musí být jednoslovný, pokud pro pojmenování potřebujete více slov, pak lze využít variantu Název_tabulky nebo názevTabulky. Mnoho databází ale převádí názvy tabulek na velká písmena, proto je vhodnější první varianta. Některé mutace jazyka SQL ale toto podtržítkové oddělení nepodporují, takže nezbude, než zvolit jednoslovný název. U názvu sloupců (chcete-li atributů) je to pak stejné. O datových typech jsme se zmínili v předchozím díle seriálu o SQL, odkaz na něj je umístěn pod článkem. Prakticky pak může založení tabulky vypadat třeba takto:

CREATE TABLE SMS_USER_OPTION

(          

            id                                 NUMBER(20,0)                                             NOT NULL,

            id_user                        NUMBER(20,0)                                             NOT NULL,

            numTrack                    NUMBER(4,0)           DEFAULT 5               NULL,

            timeTrack                    NUMBER(4,0)           DEFAULT 5               NULL,

            sizeLastPos                  NUMBER(2,0)           DEFAULT 2               NULL,

            flagRole                       NUMBER(1,0)           DEFAULT 0               NULL,

            limitStopTime               NUMBER(3,0)           DEFAULT 25             NULL

);

V tomto příkladě je navíc kromě datových typů i atribut výchozí hodnoty (není-li zadána) a dále informace, zde může položka obsahovat hodnotu NULL či nikoli. Za SQL příkazem je obvykle vyžadován středník.K rušení tabulek využíváme funkci DROP TABLE s velmi jednoduchou syntaxí, kterou uvedeme přímo na příkladě. Nutno upozornit, že tento příkaz provede nevratné změny.

DROP TABLE SMS_USER_OPTION;

Přidání nového záznamu (řádku) a jeho odstranění

Vkládání dat do databáze se provádí pomocí příkazu INSERT. Konstrukce je poměrně snadná, uveďme si obecný tvar a za ním ihned tvar konkrétní:

INSERT INTO název_tabulky VALUES (hodnota_jedna, hodnota_dvě, …);

INSERT INTO SMS_USER_OPTION (id,id_user) values (2,1);

U konkrétního příkladu vidíte, že lze použít i specifikaci sloupců (atributů) a následně je ve stejném pořadí naplnit hodnotami, není tedy potřeba vždy vyplňovat všechny atributy. Mazání záznamů je trochu složitější. Je při nich nutné znát problematiku podmínek. Uvedeme si prozatím příklad obecný, konkrétně se k tomuto vrátíme v příštím díle seriálu.

DELETE FROM název_tabulky WHERE vyhodnocovací_podmínka;

Závěrem

V tomto díle jsme vás seznámili s tím, jak lze započít plnění databáze daty. Můžete tedy vytvářet tabulky a vkládat do nich záznamy. V příštím díle se zaměříme na problematiku dotazů do databáze a sestavení podmínek pro filtrování a případné mazání záznamů.

Související články:

Úvod do SQL pro samouky

30. 11. 2006

Autor: David Procházka

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mafra posiluje své postavení na realitním trhu

Vydavatelství Mafra rozšířilo své portfolio o společnost AdInternet. Česká firma se specializuje na prodej realit...

 

Elop končí v Microsoftu, co s ním bude teď?

Dvaapadesátiletý Stephen Elop opustil pozici výkonného viceprezidenta Devices & Services ve společnosti Microsoft...

 

Hlídejte si své účty před kyberútoky

Kyberloupeže a útoky na účty klientů bank v České republice během posledního roku rapidně stouply. Banky posilují...

Nejčtenější články

Víme, kde v říjnu došlo ke zrychlení DSL připojení!

 

CETIN v posledních měsících intenzivně zrychluje DSL připojení. Přinášíme vám seznam 30 obcí, kde se v říjnu...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v říjnu nejvyšší u operátora O2. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile. Co se...