Úvod > Návody > Jak volat podstatně levněji přes internet aneb Používáme VoIP

Jak volat podstatně levněji přes internet aneb Používáme VoIP

Internetová přípojka může s úspěchem nahradit pevnou telefonní linku. Volání přes internet, či lépe řečeno přes internetový protokol, přináší navíc řadu obrovských výhod a zejména vysoké úspory.

Jak na VoIP prakticky?

Klient si u některého z poskytovatelů VoIP služeb zřídí telefonní číslo, zakoupí si VoIP telefon -- nebo VoIP adaptér a použije svůj starý analogový telefon --, do přístroje zadá údaje od poskytovatele a připojí ho k internetu.

VoIP telefon
VoIP telefon

 

Málo uživatelů internetu ví, že internetová přípojka může s úspěchem nahradit pevnou telefonní linku. Volání přes internet, či lépe řečeno přes internetový protokol, přináší navíc řadu obrovských výhod, zejména vysoké úspory. Pro volání přes internetový protokol se užívá zkratka VoIP, z anglického Voice over Internet Protocol. V praxi se v zásadě nijak neliší od používání pevné linky. Zákazník totiž:

  • má vlastní telefonní číslo (může si převést i své stávající),
  • volá do všech pevných i mobilních sítí, ovšem za výrazně nižší ceny,
  • k volání používá klasický telefon nebo VoIP telefon.

Na českém trhu působí spousta operátorů nabízejících služby na bázi VoIP. Výběr operátora proto nemusí být snadnou záležitostí: nabídek je opravdu dost a některé se mohou od sebe podstatně lišit cenami a podmínkami.

Jak se v záplavě nabídek zorientovat? Důležité jsou kromě cen za minutu hovoru také další faktory:

  • Tarifikace
  • Paušál
  • Povinná konzumace (měsíční plnění)
  • Podmínky volání v síti a do partnerských sítí
  • Kontrola nad účtem, přehled volání

 

Tarifikace

vlastně udává, kolik ve skutečnosti za volání platíte. U velkých poskytovatelů telekomunikačních služeb, a to hlavně mobilních operátorů, je zcela normální, že za hovor v délce 15 sekund zaplatíte takovou částku, jako byste volali celou minutu. Ti totiž často používají tarifikaci 60+30, což znamená, že už při spojení hovoru zaplatíte celou minutu (i když budete volat podstatně kratší čas) a po uplynutí minuty zaplatíte za další sekundu tolik, jako byste volali 30 sekund.

Taková tarifikace je pro klienty nevýhodná tehdy, volají-li často a krátce: Platí i za to, co neprovolají. Na druhou stranu, mnoho solidních VoIP operátorů nabízí volání s tarifikací 1+1: To znamená, že zaplatíte jen za to, co skutečně provoláte. Jeli například cena za minutu hovoru do mobilní sítě 1,00 Kč/min., za každou sekundu zákazník zaplatí 0,016 Kč. Trvá-li tedy hovor 25 sekund, vyjde na 0,417 Kč a ne 1,00 Kč, jak by tomu bylo v případě tarifikace 60+30.

Paušál

se zpravidla u VoIP operátorů neplatí. Pokud ano, pak je jen symbolický, třeba 1 Kč až 10 Kč/měsíc, což může vlastně být poplatek za pronájem čísla. Můžete se setkat s nabídkami, v nichž nevystupuje tarifikace 1+1 a ani nulový nebo symbolický paušál. Vězte ale, že u konkurence můžete snadno získat lepší podmínky.

Povinná konzumace, měsíční plnění

jsou pojmy známé spíše z kuchyní mobilních poskytovatelů. Bývalo a je pravidlem, že cena zařízení (jako mobilního telefonu nebo mobilního modemu) nebo i datové služby a různých balíčků se odvíjí od toho, kolik zákazník měsíčně provolá (jakému minimálnímu plnění se upíše). Povinná konzumace je sice na VoIP trhu výjimkou, ale narazit na ni můžete. Je to vlastně určitá forma paušálu a klient by si měl rozmyslet, zda je pro něj toto nucení volat výhodné a akceptovatelné. Drtivá většina poskytovatelů VoIP služeb žádné záruky útraty nechce a nechává vám volnou ruku.

Volání do vlastní sítě a partnerských sítí

je nejčastěji zdarma, málokdy zpoplatněno nízkou minutovou (sekundovou) sazbou. Nulová cena volání v rámci vlastní sítě je velkou zbraní VoIPu: když si službu u stejného poskytovatele zařídí vaše rodina, můžete si s nimi neomezeně volat a nezaplatíte ani korunu. Stejně tak lze často volat zdarma do partnerských sítí daného operátora -- seznam takových sítí mívají operátoři vystavený na svém webu.

Předplatné, výpis hovoru, kontrola nad účtem

to jsou obrovské výhody VoIPu. Určitě se každému někdy stalo, že dostal od svého operátora vysoký účet za telefon. Když se nám něco na takovém účtu nezdá, máme jedinou možnost: zaplatit si za zaslání kompletního přehledu, v němž uvidíme, kdy jsme komu volali a kolik takové hovory stály. Papírování, cena za výpis a dlouhé čekání jsou ty faktory, které většinu klientů od toho, aby se vysoké ceně za účet podívali blíže na zoubek, odradí.

U VoIPu se s takovým problémem prakticky nesetkáte. Záleží sice zase na konkrétním poskytovateli, ale VoIPové hlasové služby se většinou pyšní následujícím komfortem:

  • Službu si předplácíte: platební kartou, převodem z účtu, složenkou nebo v hotovosti. Nemůže se vám proto stát, že vám domů přijde účet na vysokou částku. Tento způsob platby, tzv. prepaid, je nejrozšířenější. Někteří operátoři hlavně firemním klientům nabízejí i možnost postpaid, tj. klasické vyúčtování na konci zúčtovacího období. V zásadě je to stejný rozdíl jako mezi předplacenou kartou v mobilu a paušálem. Ceny za hovory jsou však stejné a účastníci využívající předplacenou službu nejsou nijak znevýhodňováni.
  • Máte naprostý přehled o volání: Na webu poskytovatele pod svým účtem vidíte všechno, co je potřeba: jak dlouho jste volali na daná čísla, kolik vás to stálo, kolik jste provolali za měsíc, den, týden, ..., ale třeba i to, kdo volal vám a jaké hovory jste zmeškali. Tohle je opravdu komfort k nezaplacení.

Jak by měl vypadat ideální VoIP operátor?

Jestliže jste již na nějakou nabídku VoIP služby narazili, zkontrolujte si následující:

  • Volání v síti operátora je zdarma.
  • Tarifikace je 1+1 (po sekundách).
  • Nulová cena za zřízení nebo symbolická částka (např. 10 Kč).
  • Nulový nebo symbolický paušál (např. 1 Kč).
  • Nulové povinné měsíční plnění.
  • Volání na pevnou ve špičce cca 0,50 Kč/min.
  • Volání na pevnou mimo špičku cca 0,30 Kč/min.
  • Volání na mobil kolem 1 Kč/min. s daní.
  • Volání do zahraničí v cenách od pár desetníků za minutu.

Proč je volání na mobily mnohem levnější než ze samotného mobilu?

Výše ceny za volání do mobilních sítí se odvíjí od tzv. terminačního poplatku, který si operátoři účtují mezi sebou. Ten na tlak Evropské komise a posléze Českého telekomunikačního úřadu již řadu let klesá. V současnosti činí 0,41 Kč (bez daně), v létě 2013 má klesnout dokonce na 0,27 Kč. Zbytek z ceny volání si ponechává operátor, přes kterého voláte. Proto mohou VoIP operátoři nabízet koncovou cenu kolem 1 Kč s daní, aniž by taková služba byla ztrátová. Ptáte-li se, proč stejně tak nezlevní i mobilní operátoři, odpověď je jednoduchá: nemají k tomu důvod, lidé jsou stále ochotni platit i šesti- až osminásobek cen, za které jinak volají klienti VoIP operátorů.

Co je pro volání přes VoIP potřeba?

Důležité: pro VoIP se hodí většina dnešních internetových přípojek, ale přesto podotkněme, že připojení by mělo mít v obou směrech rychlost 128 kbit/s a nesmí mít velkou latenci, nejlépe pod 150 milisekund (u některých špatně provedených a slabých WiFi sítích operujících na frekvenci 2,4 GHz to může být problém). Latenci si můžete změřit na našem serveru nebo otevřete příkazový řádek Windows (StartSpustit → zadejte cmd → napište třeba ping www.seznam.cz).

Prvním krokem je aktivovat si u daného operátora službu, nejčastěji pomocí registrace na jeho webu. Při registraci (trvá okamžik) si vyberete i své nové telefonní číslo nebo si k novému operátorovi převedete stávající (to bývá ale nákladnější, v řádu tisíce korun).

Poté máte na výběr dvě možnosti: používat softwarový telefon (tj. program v počítači a volat a hovory přijímat pomocí sluchátek a mikrofonu; například X-lite), nebo klasický pevný či bezdrátový telefon. Ty se dají pořídit v ceně od tisíce korun.

Schematické zapojení VoIP telefonu (IP). 1 - Internetová přípojka, 2 - síťový prvek (např. DSL modem s WiFi routerem, nebo jen WiFi router u jiných typů připojení), 3 - VoIP telefon, 4 - počítač připojení kabelem, 5 - počítač připojený přes WiFi.

VoIP TELEFONY A ADAPTÉRY SI MŮŽETE VYBRAT Z NABÍDKY WiFi.ASPA.CZ.

 

VoIP brána
VoIP adaptér

V závislosti na typu se telefon (nebo adaptér) k internetu připojí buď přímo ethernetovým kabelem, který jde z internetové přípojky (do telefonu se pak připojí počítač), nebo pomocí routeru (i s podporou WiFi).

Nevíte-li, co je router, přečtěte si tutoriál Jak si vytvořit domácí síť. Zhruba řečeno, je to krabička, do které se přivede hlavní "internetový kabel" (do portu WAN) a do dalších zdířek (LAN) se zapojí všechny ostatní přístroje, jež chcete připojit k datové síti: tj. počítače, telefon, tiskárnu či síťový disk.

ROUTERY NALEZNETE V NABÍDCE WiFi.ASPA.CZ.