Úvod > Články > Konec metrosítí

Konec metrosítí

Americké město Philadelphia bylo v roce 2005 považováno za pravého pionýra metrosítí. Plánem bylo vybudovat největší americkou městskou Wi-Fi síť nabízející bezdrátové připojení na území 135 čtverečních mil. Navíc mělo být připojení původně zdarma, později velmi levné a ještě později cenově odlišné podle příjmů.

Ostatní města se horečně přidávala, koncem roku 2006 metrosíť budovalo nebo přinejmenším plánovalo nejméně 38 amerických měst. Nadšení však brzo povolilo, povětšinou pod tlakem nerealistických plánů a nevyplněných slibů. Většina firem, které ještě nedávno horečně bojovaly o podpis smlouvy, najednou zjistila, že metrosíť nevydělává a začala ustupovat. Nejvíce se metrosítí začala zbavovat firma EarthLink, která v nich v roce 2005 naopak viděla možnost udržet se při životě.

Dnes začínají metrosítě mizet před očima, tisíce zákazníků v Portlandu a Temple přes noc zjistily, že připojení přestalo existovat – poskytovatel prostě síť odpojil. EarthLink coby největší poskytovatel oznámil 7. února, že metrosítě nadále nespadají do firemních strategických plánů. Radnice sice tvrdí, že firma musí dostát svým závazkům, ale když Philadelphia svolala veřejnou schůzi, zástupci EarthLink se ani nenamáhali přijít.

Jedním z důvodů, proč poskytovatelé začali metrosíť považovat za finanční polibek smrti, je původní model z Philadelphie. Smlouva mluvila o tom, že město umožní přístup k sloupům osvětlení, kam poskytovatel uloží routery. Poskytovatel zato slíbil 23 přístupových bodů zdarma a levný přístup k internetu po celém městě, včetně 25 000 zvláště levných připojení pro městskou chudinu. Brzy se ale ukázalo, že bude potřebovat mnohem více přístupových bodů, což celý projekt zdražilo. Marketing téměř neexistoval, takže platící zákazníci přibývali jen pomalu. Ceny za broadbandové připojení začaly ve Spojených státech klesat, takže městské sítě musely začít zlevňovat.

Ještě horší situace nastala v San Franciscu, kde po dlouhém dvouročním vyjednávání měla vzniknou metrosíť nabízející připojení zcela zdarma. Mělo se jednat o kombinovaný projekt města, Google a EarthLinku.

V Evropě, kde podobné sítě spolehlivě fungují v desítkách velkých měst (jen namátkou ve Vídni, Aténách či Lipsku), se většinou jedná o poněkud jiný model. Evropské metrosítě vlastní městské radnice, které jsou mnohem ochotnější přihlédnout k potřebám obyvatel i vlastních služeb a síť popřípadě dotovat jako součást městských služeb.

O něco podobného se dnes snaží v americkém Minneapolis, kde se město zavázalo, že k síti připojí přesný minimální počet městských zaměstnanců. Pro poskytovatele to znamená zaručený minimální příjem.

4. 4. 2008

Autor: Václav Větvička