openSUSE 11: Kvalitní operační systém zdarma. Vhodný i pro začátečníky

Na poli osobních počítačů stále s přehledem vládnou Windows od Microsoftu. Nicméně se začínají objevovat jiné operační systémy, které se konečně stávají snadno použitelnými i pro naprosté začátečníky. Jedním takovým je i openSUSE, linuxový systém, který přednedávnem vyšel v nové verzi.

OpenSUSE patří dlouhodobě ke kvalitním a oblíbeným systémům ― navíc společnost Novell, která za ním stojí, vydává i další systémy SUSE určené do korporativní sféry (desktopový SLED a serverový SLES). V „jedenáctce“ od minulé verze přibylo přes 200 nových vlastností, přepracován byl instalátor, správce balíčků je nepopsatelně rychlejší, byla zvýšena podpora mnoha zařízení včetně těch mobilních, obsahuje aktualizovaný software pro každodenní práci... A je toho mnohem víc. Představme si dnes alespoň některé rysy openSUSE 11.0.

Instalace snad už nemůže být jednodušší

Nevýhodou linuxových systémů kdysi bývalo to, že laik narazil ihned zkraje na problém s instalací, která probíhala v textovém režimu a žádala si pokročilejších znalostí. To už nějaký ten rok neplatí ani u složitějších distribucí. Instalaci openSUSE 11 zvládne každý, kdo zvládne nainstalovat Windows. Naopak u openSUSE je instalace ještě jednodušší a odehrává se plně v grafickém režimu. A navíc si nežádá ani jeden restart počítače.

Instalace probíhá jen klikáním na tlačítko „Další“ (nepočítáme-li vyplnění údajů o uživateli). Má-li navíc uživatel na disku nainstalované Windows, instalátor openSUSE dokáže disk sám rozdělit a systém nainstalovat na nově vytvořený oddíl. O výběr operačního systému při startu počítače se pak postará aplikace GRUB.

Grafické prostředí openSUSE 11

Na rozdíl od Windows linuxové operační systémy nepřicházejí s „pevně“ přišitým grafickým prostředím. Člověk si může vybrat z několika možností, do jakého kabátu svůj systém obléci, a ještě i ty si může různě upravovat dle svých představ.

Po spuštění instalace se objeví dotaz, jaké výchozí grafické prostředí chce uživatel v systému používat. OpenSUSE 11.0 obsahuje tři hlavní desktopová prostředí ― vlastně čtyři. Přítomné je totiž nejen nejpopulárnější prostředí KDE 3.5.9, ale i nové KDE 4 (ve verzi 4.0.4). Začátečníkům a lidem, kteří chtějí v openSUSE dennodenně a plnohodnotně pracovat, se ale doporučuje nainstalovat KDE 3.5.9; to je mnohem vyspělejší, vyladěnější. První široce použitelná verze KDE 4 bude až v4.1, která by měla vyjít na konci měsíce. Dalším grafickým prostředím dostupným na instalačním DVD je GNOME (ve verzi 2.22) a Xfce.

Pro začátečníka je asi vhodnější prostředí KDE, které se i více podobá Windows XP nebo Vista. Skýtá i větší možnosti nastavení a i na něj navázané aplikace jsou poněkud bohatší než protějšky z GNOME. To však neznamená, že KDE „je lepší“ ― každému zkrátka vyhovuje něco jiného.

Nainstalovat však lze všechna dostupná grafická prostředí a při přihlášení do systému si z nich vybrat to, na které má člověk zrovna „chuť“. Není tak problém mít vedle sebe jak KDE 3.5, KDE 4 a i GNOME.

Programové vybavení

O softwarovém vybavení openSUSE nejde napsat jen několik vět. Hlavním důvodem je i to, že každé grafické desktopové prostředí používá jiné programy. Nicméně obecně platí, že od první instalace je v systému přítomný software pro rozličné účely: kancelařinu, multimédia, programování (dá se doinstalovat řada aplikací pro vývoj), správu systému, grafiku...

Pro kancelářskou práci je určen balík OpenOffice.org 2.4, navíc obsahující podporu OpenXML od Microsoftu i binárních formátů ze starších MS Office, lze však doinstalovat i KOffice nebo Lotus Symphony od IBM.

Práci s grafikou a digitálními fotografiemi usnadní například GIMP („cosi jako Photoshop“), v KDE dále třeba Krita nebo Karbon14 (pro vektorovou grafiku). S webem můžete pracovat pomocí Konqueroru (v KDE), předinstalovaného Firefoxu, či doinstalovatelné Opery. Nechybí ani další programy pro internet ― pro MSN/ICQ/Jabber a další sítě je určeno Kopete nebo Pidgin, nainstalovat můžete i Skype; z místa se dá ovládat i FTP, používat bittorrent, e-maily...

Samozřejmostí jsou i různé programy na přehrávání hudby a videa, vypalování či zálohování CD/DVD, hry (doinstalovat lze i řadu 3D klasických stříleček a hrát se dají i hry z Windows, o tom níže), aplikace pro správu systému (včetně zálohování, šifrování disku, vzdáleného přístupu, ...), můžete i virtualizovat jiné OS a mnoho dalšího.

Podpora aplikací z Windows

OpenSUSE 11 obsahuje i podporu pro aplikace z MS Windows. Od základní instalace je v tomto systému totiž přítomen nástroj Wine (po aktualizaci v aktuální verzi), který se o spouštění aplikací z Windows stará. Není proto vůbec velký problém nainstalovat například MS Office (i nejnovější 2007), Adobe Photoshop nebo řadu her vyžadujících DirectX (9.0c).

openSUSE samo o sobě

Výše uvedená fakta jsou víceméně společná řadě dalších operačních systémů s geny Linuxu. Systém openSUSE 11 má však spoustu svých předností a aspoň pár z nich stojí za to teď zmínit. Za prvé, je to jedna z nejlepších distribucí, co se autodetekce a podpory různého hardwaru týče. Pokud se vám stalo, že například v tolik „novinářsky vděčném“ Ubuntu vám něco nefungovalo, je možné, že v openSUSE vám váš hardware fungovat bude. A co víc, o nastavení hardwaru, systému, sítí, softwaru a řady dalších věcí se stará naprosto bezkonkurenční nástroj Yast, jehož obdobu nenaleznete v žádné jiné linuxové distribuci ― umožní vám nastavit řadu věcí, které byste jinak v jiných systémech museli dělat buď ručně úpravou konfiguračních souborů, nebo přes příkazovou řádku, jež zvláště u laiků není moc oblíbená. (První dojmy z openSUSE 11 a příklady autodetekce hardwaru na notebooku si můžete přečíst zde.)

Společnost Novell podepsala smlouvy s Microsoftem o interoperabilitě, takže řada věcí primárně určená pro svět Windows funguje v openSUSE. Namátkou jde právě o podporu kancelářských formátů od Microsoftu v edici OpenOffice.org od Novellu ― Novell však stojí také za vývojem technologie Moonlight (obdoby Silverlight od MS) nebo za projektem Mono (vývoj technologií pro vývoj a spouštění klientských a serverových aplikací postavených na .NET od Microsoftu).

Pro začátečníka, ale i zkušenějšího uživatele, který má rád pohodlí, obsahuje openSUSE instalaci softwaru pomocí funkce tzv. 1-Click Install ― pro představu, nemusíte hledat balíčky v repositářích nebo na webu či si je kompilovat sami, ale pokud narazíte na software, který hledáte, stačí pouze jednou kliknout a spustí se instalátor. Jako příklad uvedeme instalaci ovladačů pro grafické karty ATI. Pokud byste se nyní nacházeli v prostředí openSUSE 11, jedním kliknutím byste si nainstalovali potřebné ovladače pro správnou funkčnost i s 3D akcelerací.

Kdybychom měli pokračovat ve výčtu předností openSUSE, asi bychom zmínili i integrovaný firewall a další zabezpečení v podobě AppArmor, ale to jsou věci, které laického uživatele v tuto chvíli asi moc nezajímají a jsou nad rámec obecnějšího povídání.

Hardwarové nároky

Ačkoliv je openSUSE 11 moderním systémem starým pár týdnů, jeho hardwarové nároky jsou minimální ― potřebujete jakýkoliv procesor Pentium/Celeron/Xeon od Intelu, Duron/Athlon/Sempron/Opteron/Turion od AMD, ale podporovány i procesory s architekturou PowerPC, potřeba je minimálně 256 MB RAM (512 doporučeno), grafická a zvuková karta (libovolná, ale pro 3D efekty je nutná nějaká 3D grafická karta ATI/nVidia/Intel...), 500 MB pro minimální systém/2,5 GB místa na disku pro standardní instalaci...

Poznámky závěrem

OpenSUSE 11 je nejen jednou ze světově nejpopulárnějších linuxových distribucí, ale také uživatelsky přívětivým a velice propracovaným operačním systémem, u kterého není potřeba znát žádné příkazy. Podporuje spousty nového i staršího hardwaru, který se dá nastavovat jednoduše přes Yast, umí spouštět i programy pro Windows včetně spousty her, podporuje diskové oddíly naformátované na NTFS, různé technologie od Microsoftu a programy lze instalovat jedním kliknutím. Pro člověka, který chce bezplatný bezpečný systém, jenž je plný softwaru a nabitý moderními funkcemi, představuje skvělou volbu.

OpenSUSE 11 ke stažení zde (pro pohodlí doporučujeme instalační DVD).

16. 7. 2008

Autor: Oldřich Klimánek