Konkurence v přístupových a bezdrátových sítích

WiMax je mediální hvězda, ale v konkurenci s již nasazenými ostatními bezdrátovými technologiemi, které měly čas získat na popularitě, to rozhodně nebude mít snadné. A jeho očekávané mobilní rozšíření se utká hned s několika velkými rivaly.

Zájem o bezdrátové širokopásmové technologie je pochopitelný, protože na jedné straně stále není uspokojena poptávka po širokopásmových přípojkách pro domácnosti a firmy po pevných sítích a na straně druhé tomu nahrává zájem uživatelů o komfort bezdrátové komunikace, která jim umožňuje i dostatečnou mobilitu. Koncová přenosná zařízení (chytré mobilní telefony a PDA) také „rostou“ směrem k vyšší inteligenci, integraci více funkcí i podpoře více komunikačních sítí (mobilních/Wi-Fi apod.).

Strategie rozvoje BWA

Strategie pro rozvoj bezdrátových širokopásmových sítí úzce souvisí s několika faktory:

• podstata poskytovatele služeb – dominantní nebo nově příchozí, provozovatel mobilní nebo pevné sítě, celonárodní či místní WISP apod.;
• typ poskytované služby (rychlost dat a podpora QoS) – kombinace s VoIP, případně satelitní TV;
• charakter země (rozvinutá nebo rozvojová) a oblasti pokrytí (městská nebo venkovská);
• typ technologie nasazené ve stávající infrastruktuře poskytovatele služeb;
• vlastnosti technologie – dostupnost, efektivita využití kmitočtového spektra, QoS apod.;
• regulační prostředí – přidělování spektra, možnost sdílení síťové infrastruktury;
• dostupnost, škálovatelnost a cena zařízení – pro infrastrukturu i CPE.
  
  Právě kvůli těmto mnoha rozdílným prvkům nelze předpokládat globální převahu jediné bezdrátové širokopásmové technologie, ale spíše se budou jednotlivé technologie zaměřovat na různé části trhu. Mobilní sítě třetí (a vyšší) generace, dnes CDMA nebo UMTS, budou především cíleny na plně mobilní uživatele. BWA jako WiMax se zaměří primárně na řešení přístupu k Internetu, především pro stacionární uživatele v domácnostech a podnicích. Veřejné přístupové bezdrátové sítě - Wi-Fi hot spots – budou nadále bojovat o své místo na slunci pro mobilní uživatele, kterým nestačí kapacita 3G a, kdykoli je to možné, využijí možnost pracovat na místě s pohodlným bezdrátovým přístupem pro laptop.

Konkurenceschopnost

Podle průzkumů trhu a předpovědí by v příštím roce mělo být jen v Evropě přes 20 miliónů aktivních uživatelů Wi-Fi a o něco více (přes 21 miliónů) uživatelů sítí 3G v porovnání s 831 tisíci zákazníků WiMax. Pro zajímavost odhad měsíčního průměrného příjmu na uživatele (ARPU) na dosažení návratnosti investic do sítí 3G se pohybuje v letošním roce na hodnotě 25 dolarů za hlasové služby (v roce 2010 by se mohla tato hodnota dostat na 20 dolarů) a 30 dolarů za datové služby (v roce 2010 by se tato hodnota mohla vyšplhat na 60 dolarů). Pro provozovatele 3G tak nastávají krušné časy, protože dosáhnout těchto příjmů je čím dál obtížnější zejména v souvislosti s rozvojem VoIP a právě WiMax. V roce 2010 je předpoklad měsíčního ARPU v sítích 3G pro hlas i data současně na úrovni 50 dolarů (podle společnosti Telecom View).

S nástupem dvou nových technologií 802.16e a 802.20 (viz další díl minisérie článků) se situace na trhu ještě poněkud změní, protože pro účely opravdu širokopásmové mobility tu bude – zejména ve městech – další zajímavá možnost konkurující nejen hot spots, ale i 3G. Podle prosincové zprávy Telecom View by do pěti let měl WiMax získat 40% trhu s širokopásmovými bezdrátovými službami, takže na 3G zbude 60%.

Přední výrobci a provozovatelé se ale nemohou shodnout na vzájemném postavení WiMax a UMTS/HSDPA: Siemens se domnívá, že WiMAX a HSDPA (High-Speed Downlink Packet Access) jsou doplňkové technologie, zatímco Nortel příliš nevěří mobilní variantě WiMax a dává plně přednost HSDPA, která má nabídnout maximální rychlost v dopředném směru 14 Mbit/s (v reálu spíše do 2 Mbit/s) a latenci 75 ms. Většina zainteresovaných výrobců ale důvěřuje především mobilitě v metropolitní oblasti, za všechny jmenujme Cisco Systems. Do budoucna lze ostatně předpokládat, že WiMax bude nedílnou součástí sítí 4G.

Podle společnosti IDATE mají technologie BWA představovat v nejbližší době hrozbu především pro DSL, a to zejména v nepokrytých oblastech xDSL. Ve střednědobém a dlouhodobém měřítku pak BWA mohou představovat větší konkurenci pro mobilní provozovatele, takže ti budou zřejmě sami usilovat o „přijetí“ technologií jako WiMax do svého portfolia. Tím zabijí rovnou několik much jednou ranou: částečně si ohlídají konkurenční boj bezdrátových technologií, potrápí konkurenci v podobě provozovatelů pevných sítí (xDSL) a současně využijí své přidělené spektrum UMTS TDD.

Dostupnost spektra

Hlavní otázkou však zůstává dostupnost spektra a regulace využívání licenčních částí (např. v pásmu 3,5 GHz možnost předávání uživatele na podporu jeho mobility). WiMax Forum pro první fázi nasazování technologie WiMax identifikovalo několik kmitočtových pásem: 2,5–2,69 GHz, 3,4–3,6 GHz a 5,725–5,850 GHz.

Výhodou i nevýhodou WiMax je jeho novota: na jedné straně jako nedávno schválená specifikace je to špičková technologie plně vyhovující nárokům na širokopásmovou komunikaci v domácím i podnikovém prostředí, na druhou stranu přichází ale o hodně později než již zavedené technologie a bude mít dost práce s přesvědčením o svých přednostech. Mnoho zájemců o WiMax si také více slibuje od jeho mobilního rozšíření, které ovšem ještě není ani schváleno, takže jeho nástup na trh bude následovat aspoň o dva roky později pevný přístup pomocí WiMax, tj. až někdy v roce 2008.

Příště: mobilní širokopásmový přístup podle IEEE: 802.16e nebo 802.20

6. 4. 2005

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA