Kdo nemá e-book, není in?

Vyprávět o tom může i gigant z Redmondu, který měl celou e-bookovou divizi.  Ta již plánovala, jak čínské ručičky budou za pár šupů převádět statisíce starších knih do elektronické podoby. Microsoft již tuto divizi dávno zrušil a e-booky přežívají na periférii zájmu veřejnosti.

A potom přišel Amazon s přístrojem Kindle. S tvrdošíjností, jakou je firma, kterou Wall Street dlouhé roky odepisoval, proslulá, zahájil prodej čtečky za 359 dolarů. A nastalo to, co nečekal nikdo – svět se chytil. Za rok 2008 se prodalo nejméně 538 000 čteček, díky čemž se ve firemní kase objevilo 154 miliónů dolarů.

Po úspěchu se objevila dokonce druhá verze Kindle, a i když ceny stahovaných knih lezou plíživě, ale neustále nahoru, prodává se stejně dobře jako její předchůdce. Dvojka má vylepšený design, lepší ovládání a rychlejší stahování obsahu. Navíc Amazon šikovně využívá dětinského rysu americké povahy a nabízí první kapitoly knih zdarma. Počet těch, kteří se na první kapitolu chytnou a stáhnou celou knihu, dosahuje neuvěřitelných 50 procent.

Kindle je šikovná věcička. Rozměry připomíná tenký paperback. Pomocí připojení Wi-Fi si knížku běžných rozměrů stáhneme za necelou minutu. Vedle ceny knihy neplatíme žádné další poplatky, nepotřebujeme ani nějakou smlouvu. Čtečka od Sony stáhne knihu jen po připojení k počítači, což jí z komerčního pohledu láme vaz.

Další výhodou je i technologie zvaná E Ink, která dělá z displeje něco maximálně podobného stránce knihy, aniž by prudila odrazem nebo světlem z podsvětleného displeje. Díky tomu si můžeme pohodlně číst v posteli, aniž bychom budili parťáka, nebo na pláži, navíc to i výrazně šetří baterie.

Úspěch firmy Amazon celkem pochopitelně nedává spát ostatním výrobcům, kteří rychle oprašují zastrčené designy. Nejméně dva velcí asijští výrobci již ohlásili vlastní čtečky. Probrali se i nejrůznější analytici. Credit Suisse ohlásil odhad, podle kterého bude koncem tohoto roku nějaká čtečka v nejméně 2 miliónech amerických domácností, což je asi 1 procento.

Pokud se odhady z křišťálové koule nemýlí, bude zájem pokračovat i dál a v roce 2011 by již výskyt čteček měl dosáhnout 16 procent domácností, což by zhruba odpovídalo polovině přehrávačů MP3. Citibank dokonce nazvala Kindle „iPodem knižního světa“ a odhaduje, že do dvou let budou přijmy z prodeje ebooku a knih představovat čtyři procenta obratu firmy Amazon.

Existují ale také pochybovači. Analytik Van Baker ze společnosti Gartner je přesvědčen o tom, že dokud se nebudou o ebooky zajímat i obyčejní (v tomto případě můžeme chápat spíše jako vesničané) Američané, nebude se o nějakém velkém rozšíření mluvit.

A pro tuto skupinu zákazníků, která svým počtem mnohonásobně překonává nadšence digitálních hračiček, nemá e-book žádné mimořádné kouzlo – knihu nemohou po přečtení ani vyhodit, ani dát někomu jinému, ani prodat. Možnost vzít si na dovolenou místo pěti knih jeden e-book je lákavá jen pro pár urputných čtenářů, ale ne pro ty, kteří častěji než knihu vezmou do ruky bulvární noviny.

A tak teprve budoucnost ukáže, jestli dotaz „Co máš na iPodu?“ nahradí dotaz „Co máš na Kindle?“