Microsoft si zadělal na další problémy

Máslo na hlavě mají opět u malého a měkkého. To, že Windows 7 už na černo kolují, je jim zřejmě málo, nyní neváhali a přidali si ještě problémy s marketingem. Konkrétně se jedná o prodej produktů MS v katolickém Polsku.

Žijeme v zajímavé době a v příštích letech nás čeká mnoho demografických změn. Jen si povšimněte, jak se na pražských ulicích zvyšuje měsíc od měsíce počet „afroevropanů“. Podle všeho se nejedná o uprchlíky přímo z Afriky, ale o občany, kteří se k nám dostali díky otevření hranic a Schengenské dohodě. Francie a další jižnější státy se o ně nepostaraly podle jejich idealistických představ, proto migrují dále na východ a doufají, že se jim povede lépe.

Přesto na černé tváře nejsme ve střední a severní Evropě ještě ani zdaleka tak zvyklí jako jsou lidé na jihu. V Polsku je pak počet Afričanů zcela jistě průměrně ještě menší než jsme zvyklí z České republiky. Jak to celé souvisí s Microsoftem? Více než úzce.

Na polských stránkách softwarové firmy se nedávno objevil propagační obrázek znázorňující ženu a dva muže – bělocha a asiata. Ovšem běloch má poněkud podezřele opálené ruce. V originále je totiž uprostřed fotky Afroameričan. V Polsku mu někdo odstranil hlavu a nahradil ji obličejem evropským.

Něco podobného je samozřejmě problém, a to hned na několika rovinách. První je rasový podtext, na straně druhé pak marketing a cílová skupina Poláků. Zatímco americký trh s černými tvářemi počítá (pokud bychom ale chtěli být hyperkorektní, bylo by na fotce špatně i to, že bílá žena přednáší dvěma mužům s jinou barvou pleti), v katolickém Polsku může jít trochu o psychologický problém. Vztah Poláků k černochům se totiž zcela jistě nebude lišit od vztahu obyčejných Čechů, jen bude možná poněkud vyhraněnější.

Tiskový mluvčí Microsoftu v prohlášení říká: „Obrázek jsme odstranili. Rozdílnost a začlenění patří mezi základní hodnoty a obchodní imperativy Microsoftu a omlouváme se všem, kterých se situace mohla negativně dotknout.“ Jinou možnost ve vedení firmy neměli, a to ani v případě, že je jim jasné, že výměna byla pro dobro prodejnosti produktů na nezanedbatelném polském trhu. Firma prý vyšetří, kdo je za výměnu hlav zodpovědný.

Situace pochopitelně vyvolala i humorné reakce. Na jistém blogu zabývajícím Photoshopem se jeden z autorů nechal naopak slyšet, že mu to přijde jako nápad skvělé. Bílá hlava, černé ruce. Dokonce navrhuje, že by na fotografii přidal ještě více lidí a pěkně je smontoval dohromady, aby dostál integraci zadost.

Z té nehumorné stránky je potřeba dodat, že podobných situací, a to nejen v IT komunikaci a marketingu, bude v budoucnosti nejspíše stále přibývat. Nepůjde ale asi o to, zda lidé na fotografiích mají černou pleť, jako spíše o to, zda zobrazené ženy mají či nemají přes obličej roušku.

Microsoft se bude v každém případě snažit přežít i v budoucnu jako jedna z top vlivných firem světa, a proto je nastavení politiky zcela logické. Hlásání naprosté otevřenosti mezi rasami a kulturami je jeho jediná šance na úspěch. 

Skutečnost se má ale poněkud jinak. V celém světě – muslimském, křesťanském, čínském i hinduistickém – dochází k postupné radikalizaci a s usmířením se dá počítat méně a méně. Například v italském tisku dnes není problém, aby se na hlavní stránce o afrických imigrantech psalo jako o Negrech. Toto rasistické označení je přitom stále vnímáno jako zcela nepřípustné v médiích většiny zemí „civilizovaného“ světa.

Je proto otázka, zda se v Polsku zachovali nebo nezachovali správně. Pokud jde o marketing a vytyčování hranic mezi kulturami, zachovali se zcela podle diktátu doby, Polsko rozhodně nepatří mezi liberální státy. Firemní politika je ale zcela odlišná, a i když je podle nejrůznějších ukazatelů odsouzená k záhubě, stále platí. Evropské pobočky spadají pod americkou centrálu, a tak musí šlapat brázdu. A upřímně – Američanům může být jedno, že v Polsku nežijí skoro žádní černoši. Ostatně Asiatů tam také moc nemají.

1. 9. 2009

Autor: Richard Klíčník