Mobil Microsoftu Kin: Zázrak, nebo ostuda?

Microsoft konečně ukázal to, na čemž pod krycím jménem Projekt Pink pracoval několik let a co na veřejnosti ještě před nedávnou dobou urputně zapíral – vlastní mobilní telefony. Technicky vzato nelhal, Kin vyrábí Sharp.

Světlo světa spatřily hned dva najednou, Kin One a Kin Two. Nijak mimořádně se neliší, mají stejné rozhraní, dotykový displej, vysouvací klávesnici QWERTY a LumiLED. Menší Jednička má 5megapixelový fotoaparát, Dvojka dostala víc paměti, osmimegový fotoaparát a schopnost nahrávat video 720p.

Podivně zaoblené přístroje, které jsou na první pohled nepříjemné do ruky (ve chvíli, kdy vysuneme klávesnici, tak se to zlepší), rozhodně nejsou pravým Windowsphonem. Hned od prvního spuštění je jasné, že Kin jsou na světě víc pro kontrolu sociálních sítí, nežli pro telefonování. Úvodní rozhraní, nazvané Kin Loop, automaticky ukazuje nejnovější změny na sociálních sítích jako jsou třeba Facebook, MySpace či Twitter. Pokud jsme aktivními členy několika sítí, bude nám brzy přecházet zrak.

Jednička má vcelku miniaturní displej s rozlišením 320 x 240 bodů, operační paměť 256 MB a celkem 4 GB flashové paměti. Dvojka má díky větším rozměrům větší displej (480 x 320) a jelikož se klávesnice nevysouvá dole, ale ze strany, má také větší klávesnici. Již zmíněný osmimegový fotoaparát láká spolu s navrženou cenou 50 dolarů k prohlášení, že dát tak málo za osmimegáč stojí za to jen pro fotografování. 

Kdo ale o focení něco ví, tak zvedne varovný prst – počet megapixelů u přístroje s čočkou o velikosti pár milimetrů znamená jen velice málo a místo kvalitní fotografie dostaneme maximálně snímky o nepochopitelně obřích rozměrech. Oba pak mají podporu Bluetooth 2.1, Wi-Fi, USB a Y2DP, AGPS, a FM rádio. Kin je zatím připraven pouze pro mobilní technologii EV-DO. Vodafone by ale oba telefony měl v Evropě nabídnout ještě během letošního roku.

Mezi nové aplikace patří zejména zelená skvrna Kin Spot, která slouží k jednoduchému přetahování částí webových stránek pro okamžité sdílení, ať už ve formě SMS, MMS či e-mailu. Po hudební stránce jsou nové mobily něčím jako Zunemobil, protože použitím softwaru Zune z počítače můžeme nejen poslouchat písničky ze Zune Marketplace, ale používat Kin stejně jako Zune.

iPhonům a jejich netelefonujícím sourozencům iTouch a iPad se opakovaně vyčítá, že nepodporují formát Flash. Pravda je sice trochu jinde a nejedná se ani tak o nějaký šprajc Applu, jako spíše o to, že ve chvíli, kdy se pro ně vyvíjel operační systém, tak Flash Mobile ještě neexistoval. To ale antijablíčkovým rejpalům nijak nevadí. Teď ale budou muset zmlknout, protože na Kinu mohou na Flash zapomenout také. Stejně tak ale mohou zapomenout na multitasking a na externí paměťová média, což jsou všechno věci, kteří microsofťáci appleákům dlouho vyčítají.

Snad hlavním záporem, v dnešní době těžko pochopitelným, je nemožnost instalace jakékoliv aplikace. Jestli se jedná o nějaký mimořádně rafinovaný marketingový tah, nebo spíše o stažení kalhot ve chvíli, kdy se počet aplikací pro iPhone blíží ke 200 000, ukáže až budoucnost.

Je jasné, že Microsoft míří na ty nejmladší, po prvním ohmatání se zdá, že Microsoft lidé nad pětadvacet nezajímají. Důvodů pro Kin asi bude víc, ale jedním z nich je snaha (zatím marná) prosadit se na trhu mobilních periférií a pokud možno vytřít zrak konkurenční Sony, o které se již delší dobu tvrdí, že připravuje mobil na bázi PSP. Zune v žádném provedení rozhodně díru do světa neudělal, přesto ale existuje armáda skalních fandů, kteří nechtějí s Applem nic mít. A pro ty by Kin, který se od iPhonu liší jak to jen jde, mohl být lákadlem. Na druhé straně, proč si pořizovat mobil, který nenabízí paměťovou kartu (když máme Android), multitasking (což Palm umí a Android s iPhonem brzy budou umět) nebo copy-paste (což umějí všichni ostatní).

15. 4. 2010

Autor: Václav Větvička