Pohled piráta na povolební guláš

Už je konečně po volbách a ze zastávek pomalu mizí plakáty se smějícími se politiky. Už utichla ta předvolebni vřava vzájemných obviňování a urážek. Pomalu se vše vrací do normálu. Jsem rád, že už nemusím roznášet letáky do schránek a na mítinkách ČPS a celé dny a noci trávit na poradách týmu volební kampaně.

Konečně se můžu před dalšími volbami na chvíli zase věnovat přítelkyni, práci a kocourům.

Před tím si to ale ještě raději zrekapituluji. Získali jsme 42 323 hlasů, což je 0,8 % celorepublikově a celkově 11. místo z 27 kandidujících stran. Pro někoho je to moc, pro někoho málo, ale za rok existence strany s nekomplexním programem, minimem finančních prostředků a bez zahraničních PR managerů je to na partu nejen ajťáků bez nejmenších zkušenosti s politikou dost dobrý výsledek.

Volby dopadly tak, jak dopadly. Někteří jsou s celkovými výsledky voleb spokojeni a jiní zase ne, ale tak už to nejen v politice chodí. Drtivá většina pirátů však zůstala mezi oběma tábory. Samozřejmě odešel z vedení ČSSD a doufejme, že brzy i z politiky, nejen pirátskou mládeží toliko „milován a uznáván“ Jirka „sexy mozek“ Paroubek, ale zůstali jiní. A možná proto i mnohem nebezpečnější žraloci českého politického nebe – a že jsou to vskutku velcí „Kalousci“.

Ze sněmovny odešli i lidovci, ale jen na oko. Tedy spíše jen na první pohled na stranickou legitimaci. V TOP 09 je přece 7 exlidovců, kteří ještě loni srdnatě hájili lidovecké stranické zájmy. Nakonec je to skoro jedno, díky bohaté tradici v české politice je jedno, jestli vládne levice či pravice, protože jak naše strana levá i pravá je složena z přeběhlíků.

Přišly ovšem i nové neokoukané Veřejné tváře. Já o nich říkám jen to, že je to skvělý marketingový plán, jak se skupina podnikatelů odstavených od státních zakázek naštvala a poslala do sněmovny pár svých neokoukaných managerů, aby uzavřeli koalici přesně s těmi politickými dinosaury, které přišli vystřídat. Když se ptám, kdo vyhrál volby, pak je jasné, že nikdo. Tyto volby nemají vítězů, ale jen poražené odcházející politiky a mají i malé strany jako jsme my, které nezískaly ani jeden mandát či státní příspěvek, a přesto jsme vítězové morální.

Z minima jsme vytěžili maximum a rozhýbali jsme v ČR pirátské hnutí. Dali jsme o sobě pořádně vědět. Po příchodu pirátů na politickou scénu začaly ostatní strany prosazovat transparentní stát, svobodu internetu a další body pirátského programu. Což je paradox, když strany prolezlé korupčními skandálníky chtějí transparentní hospodaření státu. Piráti tak donutili politiky dělat to, co prosazují. Šíření přijaté informace. Předčili tak všechna očekávání pirátů, protože původně jsme to prosazovali jen v oblasti internetu.

Co teď bude dál? Ještě stále na nás doléhají dozvuky těchto voleb a už se chystáme na podzimní komunálky. Jsme tady a budeme dál, jmenujeme se piráti. Bojujeme proti těm skutečným a největším. Těm, co se na nás smějí za naše peníze z bilboardů. Místo represí a restrikcí nabízejí Piráti lepší řešení. Chceme svobodu nejen na internetu a chceme transparentní a moderní státní správu, chceme právo na šíření přijaté informace. Chceme 21. století už teď, a ne až v tom 22. Ano, jsme piráti. Ale nejsme ti, kdo kradou. Jsme ti, kdo sdílí. Jsme piráti a já jsem na to hrdý. Až přijde čas, budou všichni hrdí na to, že jsou piráti, protože zákon je z nás dělá, ať už jimi být chceme, nebo ne. 

24. 6. 2010

Autor: