Amerika objevuje Ameriku - SMS dobývají Nový svět

Americký trh s mobilními telefony byl oproti evropskému na přelomu tisíciletí v drobném skluzu. Potkat v roce 2002 v kalifornském Berkley na ulici člověka s mobilním telefonem u ucha v žádném případě nebylo tak jednoduché, jako tomu bylo ve stejnou dobu třeba v Praze. Nepřeberné nabídky společností nabízejících pevné linky se na tom pochopitelně podepisovaly nejvyšší měrou.

Pokud jste věnovali nabídkám společností dostatek energie a času, mohli jste při střídání operátorů vždy před koncem zkušební doby telefonovat po celých státech prakticky zdarma. Pochopitelně časy se změnily, časy jsou mobilní. 

O pár let později přichází masivní kampaně, které vysvětlují, že jedině mobilní telefon je ta správná cesta ke štěstí. Kdo jej nemá, není in. Mobily, alias cell phons, zaplavují Ameriku, která rychle dohání zbytek světa - a v okamžiku, kdy Apple přichází s prvním iPhonem, jej dokonce předežene.

Byl to právě iPhone, který znamenal konečnou revoluci a málokdo si uvědomuje jeho důležitost ne jako technologické novinky, ale sociologického fenoménu, davové hysterie, která je přesně tím, co Amerika tolik zbožňuje. Velké emoce, popkulturní záležitost a hromady peněz. Tak by se asi dal popsat nástup iPhonu na americký kontinent. Navíc se jedná o první dotykový přístroj, který uživatelům umožňuje pohodlné psaní sms. Mobily jsou dnes mezi mladými lidmi naprosto neoddělitelnou součástí života i jejich image a výzkumy tvrdí, že téměř 90 % z nich usíná se zapnutým přístrojem u postele, kdyby se v noci náhodou ozval někdo, kdo touží po komunikaci.

A jsou to právě textové zprávy, které od roku 2008 získávají v USA větší a větší popularitu. Proč tak pozdě? I to je podmíněno historickým vývojem trhu, který byl lehce naznačen v předchozích odstavcích. Zpočátku byl akcent operátorů kladen tradičně na volání, na které byli Američané zvyklí. Právě ve zmíněném roce přišla marketingová revoluce, která se zaměřila na levné sms, což záhy přineslo svoje ovoce.

V současné době průzkumy říkají, že nejméně třetina teenagerů pošle denně více než stovku krátkých textových zpráv. Tarify umožňující neomezené posílání se staly mocným nástrojem v rukou operátorů. Cena podobného paušálu se v průměru pohybuje okolo 25 dolarů, což je při dnešních kurzech něco kolem pěti set korun. Na české poměry to sice není nejnižší cena, ale vzhledem k vývoji mobilního trhu se dá očekávat, že by ji za podobnou službu rádi zaplatili i čeští zákazníci. Pokud si totiž spočítáme, že nejlevnější sms na českém trhu poskytoval již před deseti lety Oscar - a to za 37 haléřů včetně DPH, znamenalo by to, že za sto sms denně by rodiče zaplatili více než 1100 Kč měsíčně.

Jedna z amerických -náctiletých rekordmanek poslala za měsíc 14528 textových zpráv. To znamená asi 480 textovek denně, tedy dvacet zpráv za hodinu, kdyby celý měsíc vydržela nespat. Zabývat se dopady na psychiku nepřísluší serveru dsl.cz. Jediné, nad čím se můžeme zamyslet, je skutečnost, že podobný boom sms můžeme v blízké budoucnosti očekávat i v Evropě, která už dnes nedostatkem zasílání textových zpráv rozhodně netrpí.

Celá situace je ale paradoxní i z dalšího hlediska. Posledních deset let se snaží vývojáři najít spolehlivý způsob, jak převádět hlas do textové podoby. Výsledky nejsou nikterak závratné, všechny přepisovače mají svoje mouchy a nepatří k nejspolehlivějším. Dnešní teenageři ovšem ukazují, že jejich generaci netrápí stejný hlad po zápisu hlasu jako starší populaci. Většina z nich dokáže napsat sms i poslepu a to v rekordně krátkých časech, které jsou určitě rychlejší než hlasové přepisovače - vezmeme-li v úvahu všechny nutné korekce. Kam se bude záznam hlasu a lidských myšlenek posouvat v budoucnosti, ale ukáže jenom čas.  

1. 7. 2010

Autor: Richard Klíčník