Američané se obávají firmy Huawei

Ve chvíli, kdy čínský telekomunikační gigant Huawei nabídl dodávky telekomunikačního zařízení pro americkou společnost Sprint Nextel, začala politická přestřelka. Osm republikánských politiků poslalo prezidentovi dopis, ve kterém žádají, aby tuto nabídku prozkoumal, neboť je pro americké zájmy potenciálně nebezpečná.

Jedná se o to, že společnost Huawei v minulosti obchodovala s režimem iráckého diktátora a s iránskou vládou, navíc prý má napojení na čínskou armádu. Skupině senátorů zvláště vadí, že Sprint Nextel dodává své výrobky (mimo jiné) také americké armádě, takže propojení s čínským dodavatelem by prý mohlo ohrozit jak americké firmy, tak i národní bezpečnost.

Díky tomuto dopisu se opět rozpoutala debata o tom, jestli velké čínské firmy mají právo či naději na investování do citlivých oblastí amerického průmyslu. Navíc je jisté, že se tím poškodí obchodní vztahy. Nejedná se o první případ, řada čínských firem byla v minulosti od podobných zakázek buď přímo odstřižena, nebo od nich pod intenzivním tlakem odstoupila. Zástupci čínské vlády a mluvčí čínského velvyslanectví již vyjádřili svůj protest.

Firma Huawei vydala prohlášení, ve kterém se od jakéhokoliv spojení s čínskou vládou či armádou distancuje. Zároveň se brání proti připomínkám, že v minulosti zneužívala patentově chráněné výrobky a technologie amerických firem.

Dopis osmi senátorů byl vedle prezidenta adresován také ministrovi financí a šéfovi bezpečnostních služeb. Vedle novinových zpráv se v dopise cituje také zpráva čínského velvyslanectví v Iránu a dokumenty nalezené po pádu iráckého režimu. Podle senátorů se jednalo o porušování mezinárodního embarga, což by automaticky znemožňovalo obchodování s americkými firmami.

Společnost Huawei není zatím ve Spojených státech nijak známá, ve zbytku světa ale patří mezi hlavní dodavatele telekomunikačních zařízení. Obrat z obchodování v Číně, Evropě a Africe dosáhl v minulém roce 20 miliard dolarů. Společnost v osmdesátých letech založil Ren Zheng Fei, bývalý důstojník čínské armády. V roce 2003 tuto firmu žalovala společnost Cisco Systems, žaloba za zneužívání několika patentů a ilegálního kopírování softwaru byla později vyřešena mimosoudní dohodou.  Minulý měsíc tuto firmu zažalovala Motorola, která si stěžuje na průmyslovou špionáž.

V roce 2008 se společnost Huawei marně snažila převzít americkou firmu 3Com Corporation, obchod nevyšel ve chvíli, kdy americká vláda začala zkoumat, jestli by toto převzetí neohrožovalo bezpečnost Spojených států. Počátkem tohoto roku zase nevyšla snaha zakoupit výrobce softwaru 2Wire a divizi bezdrátových zařízení firmy Motorola. V obou případech sice Huawei nabídla nejvyšší částku, ale prodávající se obávali zásahu federální vlády a nabídku nepřijali.

A tak je jasné, že pravidelná debata o tom, co všechno si Čína může v zadlužených Spojených státech koupit, získá další pokračování. 

2. 9. 2010

Autor: Václav Větvička