Pohybuji se v mediální oblasti už dost dlouho na to, abych zachytil opakování vln progresivních trendů všeho druhu. O bezpapírové kanceláři - například - bych mohl sepsat román. Video on demand resuscitovalo už tolikrát, že se tak už ani nejmenuje.

 A co takhle openspace? Tento úžasný výdobytek západní civilizace už delší dobu není trendy, jak se hezky říká, nicméně stejně jako kdysi fialová saka úporně přetrvává. 

Tisíce studií a prohlášení předních odborníků po desetiletí propagují způsob zaměstnávání, kdy pracovník nesedí v kanceláři, ale pohybuje se jinde, nejčastěji doma. Homeworking, teleworking, coworking… pojmů spousta a skutečnost? K tomu přidejme další formy "ne-stálého" pobytu na pracovišti jako částečný úvazek, dočasný úvazek, externí spolupráci, DPP, DPČ, pružná pracovní doba, klouzavá pracovní doba, sdílení místa… Samozřejmě ne pro každou práci se takové činnosti hodí, ale budeme přirozeně uvažovat jen o těch vhodných.

Nabídka je bohatá, ale realita je nadále chudá. Firmy se na jedné straně ohánějí tím, jak je pro ně důležité šetřit náklady a současně udržet kolektivního ducha, na straně druhé jim jdou ručičky dozadu a dělají všechno pro to, aby pracovníky měly pod dozorem. Nedůvěra, ta je hlavní brzdou pro uplatnění práce z domova.

Pořád v hlavách vedoucích pracovníků sídlí deformovaný openspace, který mimochodem není nic nového, protože ho k nám z Ameriky přitáhl Baťa. Ze západu přišel i coworking - u nás podávaný jako alternativa zaostalého openspacu. Je to jen prekabátěný openspace. Jak praví jedna z definic, jde o "společné kanceláře pro nezávislé profesionály jako lákavá alternativa k poněkud jednotvárné práci doma".

Tady je zakopaný ratlík: homeworking se omílá marně už desetiletí, ale jaksi se v praxi moc neprosazuje, tak ho označíme za „jednotvárný“. Zatím ho ještě nikdo veřejně nepohřbil, ale také se mu moc šancí nedává. Pro firmu je sice levnější, když budou lidé pracovat doma, ale zase nad nimi nemá kontrolu a špatně se koordinují pracovní činnosti. Pravdou je, že práce doma není příliš motivační pro tvůrčí činnost.

Každá práce vyžaduje něco jiného, ale to nám guruové nových pracovních technologií neřeknou, přišli by o práci. Proto se vymýšlejí nové marketingové nálepky, typicky synergický efekt pro tak banální zjištění, jako je to, že efekt spolupráce je větší než součet efektů jednotlivých činností. To už mimochodem kdysi vymyslel Ford a po něm rozvinul Baťa.

Zaznamenal jsem takovou invenci ve výmluvách firem, proč práce z domova ne, že se nedivím stavu, jaký je. Zažil jsem sám argument „ono by to nedělalo dobrotu, kdyby redaktoři pracovali doma, a recepce a inzerce byla ve firmě". Socialistické rovnostářství z toho čiší na hony.

Dalším protiargumentem je, že pro zaměstnance je důležité, aby na sebe viděli, spolu mluvili, mail kontakt nenahradí. Takový názorový guláš svědčí o tom, že dotyčný nemá jasno. Pokud práce lidí vyžaduje soustředění a občas komunikaci, je například openspace zhoubou.

Námitky vůči mailové komunikaci smetu lehce: kolikrát se vám stalo, že jste si něco ústně dohodli a pak to bylo jinak? Ať už kvůli různému pochopení, pozapomnění nebo obyčejného zapírání. Když chci oponovat svůj návrh, je hezké si o něm pokecat, ale hlavně to chci mít "na papíře". Jak pro komfort (abych si to nemusel pamatovat), tak pro věcnost (dohledání po čase).

Pracoval jsem v openspacu, kdy jsme sdíleli patro s několika odděleními. Jalová hlava, co to vymyslela, nechápala, že lidi, co převážně telefonují nebo jednají s návštěvou, budou rušit ty, co píšou, hledají informace, dělají analýzy a podobně. Pracoval jsem také ve firmě s možností volné pracovní doby. Přesto, že jsme nad prací strávili doma víc než dost času, pronásledovala nás němá všudypřítomná výčitka, že nesedíme v práci osm hodin. Pracoval jsem i ve firmě, kde se velmi dbalo na dodržování pracovní doby, až by se dalo říct, že šlo o hlavní poslání. Kupodivu se nelibě neslo právě dodržování pracovní doby – odchod brzo po konci pracovní doby byl sledován s nevolí.

Podtrženo, sečteno: naši zaměstnavatelé práci z domova v žádné podobě příliš nevítají. Sice o ní květnatě mluví v různých anketách a pro média, leč dominuje v nich přesvědčení, že nekontrolovaný pracovník je nevyzpytatelný pracovník a kdo ví, co dělá, když ho nevidí. Vynalézavě nacházejí argumenty, proč to nejde.

Nízká míra homeworkingu u nás je toho důkazem. Podle agentury Manpower tento druh práce nabízí nebo neví, zda nabízí (zajímavý údaj), 20 % tázaných firem. 80 % tak nečiní. Jiný průzkum uvádí zájem u tří čtvrtin zaměstnanců. Tak či tak, pouze 5 % lidí některý z režimů práce mimo firmu využívá, necelá tři procenta firem poskytuje (rozpor se statistikou od Manpower).

Nůžky jsou tedy jaksepatří rozevřené. Jestli sklapnou, nebo ne, těžko soudit. Já osobně jsem skeptik přímo bytostný.

8. 2. 2011

Autor:

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mafra posiluje své postavení na realitním trhu

Vydavatelství Mafra rozšířilo své portfolio o společnost AdInternet. Česká firma se specializuje na prodej realit...

 

Elop končí v Microsoftu, co s ním bude teď?

Dvaapadesátiletý Stephen Elop opustil pozici výkonného viceprezidenta Devices & Services ve společnosti Microsoft...

 

Hlídejte si své účty před kyberútoky

Kyberloupeže a útoky na účty klientů bank v České republice během posledního roku rapidně stouply. Banky posilují...

Nejčtenější články

Formule 1 2024: Kde sledovat přímé přenosy?

 

Sezóna Formule 1 2024 startuje. Podívejte se, kde letos sledovat přímé přenosy ze všech velkých cen, kvalifikací a...

O2 TV přidá do nabídky nové sportovní programy, těšit se můžete na Formuli 1 i MotoGP

 

O2 TV na konci února rozšíří své portfolio o další sportovní kanály. Nova Sport 5 HD a Nova Sport 6 HD nabídnou...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v únoru 2024

 

Podívejte se na únorové statistiky rychlostí internetu od DSL.cz. Jak si tentokrát vedly technologie a u kterého...