Úvod > Články > 100 let IBM: Od kráječů masa k Lenovo

100 let IBM: Od kráječů masa k Lenovo

Firma IBM se dočkala stáří, se kterým se může pochlubit jen hrstka světových gigantů. A to v době, kdy většinu titulků a zájmu veřejnosti získávají spíše naleštěná jména jako je Google či Apple. Firma začínala relativně skromně a původní náplní byla výroba píchaček, automatických vah či kráječů masa.

Původní název Computing-Tabulatig-Recording Company se v roce 1924 změnil na dnešní International Business Machines. Vždy ve chvíli, kdy se jeden výrobek přestával vyplácet, jej firma prodala a koupila výrobu něčeho jiného. A to ji zůstalo i v pozdější digitální době.

K počítačům s IBM dostala až v 50. letech, tehdy se ale jednalo o sálové počítače. Největší slávy se IBM počkala s nástupem osobních počítačů. Když se v roce 1981 objevil IBM Personal Computer, nebyl ani prvním osobním počítačem, ani počítačem nejlepším. Kombinace štěstí a marketingu ale udělala své. Přitom ale k tomu málem nedošlo, když se začal probírat první koncept, jeden z méně osvícených šéfů přišel s jednoduchou otázkou – Proč by někdo chtěl brát počítač domů?“

Mezitím se o první skutečně osobní PC snažily firmičky jako Commodore, Apple, Tandy, Atari či Digital Research, to výrobek IBM pod názvem IBM Portable Computer vážil přes 20 kilo a stál 9 tisíc dolarů. I to byl pokrok, o 20 let dříve počítač od IBM stál kolem 9 miliónů dolarů, vyžadoval klimatizovanou místnost podobnou hřišti a 60 obsluhujících techniků. IBM ale trvalo na malém počítači a CEO Frank Cary dostal jasný rozkaz přijít do měsíce s prototypem s cenou 1 500 dolarů a je jedno, jestli jej koupí u konkurence nebo postaví vlastní.

To znamenalo ústupek od tehdejší politiky, neboť dosud si IBM buď všechno vyrábělo nebo si koupilo novinku i s firmou. Teď se ukázalo, že musí začít nakupovat díly. Jedním z nich byl i software, kde firma sáhla po operačním systému QDOS (později přejmenovanému na PC-DOS a ještě později na MS-DOS) v dodnes nechvalně známé fintě Microsoftu. Monitor pocházel od pobočky IBM Japan a Intel dodal 8088 procesor.

Nový design měla snad jen motherboard a klávesnice. Ještě překvapivější pak byla otevřená architektura, díky které se vlastně horečka PC roznesla po světě. 12. srpna 1981 se na tiskovce v hotelu Waldorf Astoria v New Yorku objevil IBM 5150, s 16 KM RAM, bez disků a několika aplikacemi, mimo jiné VisiCalc a EasyWriter. To celé za 1 565 dolarů. Netrvalo dlouho a chytil se název, který si vymysleli novináři – IBM PC. Za pár let se objevily klony chlubící se názvy jako „IBM-kompatibilní“.

Firma IBM ale do počítačového světa přispěla i jinak. V roce 1965 se objevil první magnetický pevný disk RAMAC (Random Access Method of Accounting and Control). Měl velikost dvou ledniček a obsahoval 50 disků otáčejících se rychlostí 1 200 otáček za minuty a přenášejících data rychlostí 100 000 bps.

Může se pochlubit původním patentem na dnes již zapomenutý floppy disk (osmipalcový IBM 23FD z roku 1971), jazykem FORTRAN, technologii magnetického proužku (v roce 1969 Forrestu Parrymu pomohla manželka vyřešit problém jak připevnit magnetický proužek na umělohmotnou kartičkou tím, že jej prostě přižehlila) nebo účast při vznikajícím konceptu internetu.

Ve chvíli, kdy získala firma pocit, že nějaký výrobek začíná být u konce s dechem, tak jej nemilosrdně prodala. Je jedno, jestli to byla výroba disků (za 2 miliardy firmě Hitachi) nebo prodej počítačové divize čínské společnosti Lenovo. Tímto prodejem v roce 2005 se pro IBM po 24 letech uzavřela éra osobních počítačů.

23. 6. 2011

Autor: Václav Větvička