Kdo koupí výrobce Blackberry?

Kanadská firma RIM, výrobce známých smartphonů Blackberry, se v poslední době potácí v potížích. Nejdříve se zdálo, že finanční problémy přinesl pouze nedokvašený tablet, ale později se ukázalo, že prudce klesá i zájem o firemní mobily. Následoval prudký pokles ceny akcií a firmu dnes drží nad vodou jen server.

Když navíc firma přiznala, že nový operační systém bude na světě až někdy koncem příštího roku, bylo jasné, že se něco musí stát.

Osud byl přitom nalajnován více než dobře – po více než deset let firma úspěšně prodávala asi nejlepší mobil sloužící také jako osobní asistant, čímž (mimo jiné) zadupala v prach Palm. Vedle toho si udělala šikovný kšeft z emailových serverů, takže se jí dařilo vydělávat na několika stranách.

Tohle už ale neplatí – o dokonalosti mluvit nelze, navíc iPhone a Android nabízejí mnohem lepší možnosti, od brouzdání internetem až po aplikace. Když začali RIM opouštět i bankéři a cesťáci, což byly tradiční bašty zákazníků, bylo jasné, že je zle. Navíc mobily následují počítače a stávají se platformou, pro kterou ostatní pracují. Trh většinou snese jen dvě základní platformy, a smartphony již mají tři – Microsoft, Apple a Google.

Třetí letitou výhodou RIM byla bezpečnost a integrace s IT systémy jednotlivých firem. Nicméně doba, kdy firemní IT rozhodovaly o tom, které telefony či počítače mohou zaměstnanci používat, už pomalu ale jistě mizí a lidé si dobrovolně vybírají jiné mobily než Blackberry.

Jednou z možností záchrany je udělat z akciovky zase soukromou firmu. Zbavila by se tak současných nekonečných sporů mezi vedením a hlavními akcionáři. Pravděpodobnost takového kroku je ovšem nepatrná a větší naději má prodej celé firmy, jejíž hodnota se dnes odhaduje na 10 miliard dolarů.

Podle posledních zpráv sice RIM veškeré dohady o prodeji odmítá, otázkou ale může spíše být pro koho by koupě RIM byla výhodná. Jedním z potenciálních zájemců by mohla být Nokia, jejíž finanční situace nebyla v roce 2011 nijak dobrá a od pořádných potíží ji zachránila jen spolupráce (a hlavne finanční injekce) od Microsoftu. I tak je hodnota akcií někde u 50 procent hodnoty v roce 2010. Navíc i když se produkce mobilů s operačním systémem od Microsoftu konečně rozjela, žádnou díru do světa neudělaly. Co by ale RIM mohl finské firmě přinést?

Jeho síla zůstala již jen v Asii, kde je RIM populární zvláště u vlád, kterým tiše povoluje monitorování účtů. A získat tisíce nových zaměstnanců ve chvíli, kdy se ještě nedokončilo propouštění lidí z Nokia Siemens, také není to pravé. Teoreticky by mohlo vyhovovat pohřbít konkurenta případně prodej vlastního hardwaru Kanaďanům, ale 10 miliard je příliš velká částka na podobný krok.

Mluví se také o Microsoftu, ať už samostatně nebo ve spolupráci s Nokií. Pro Microsoft ale mluví snad jen potěšení ze zničení konkurenta, jiné důvody k investici se těžko najdou.

Třetím potenciálním zájemcem je údajně Amazon, kterému by se firma, která má stále ještě 20 miliardový obrat, mohla hodit. Zejména potom v případě, že zprávy o vývoji jakéhosi Kindlephonu jsou realitou a ne tlacháním analytiků.

RIM zatím oficiálně tvrdí, že všechny nabídky odmítla. Jak dlouho to ještě bude dělat, pokud bude pád pokračovat (80 procentní pokles hodnoty v roce 2011), je ve hvězdách. Navíc odstoupení AT&T od plánované koupě T-Mobile, byť částečně díky nevraživým pohledům antimonopolních úřadů, jasně ukazuje, že na poli velkých telekomunikačních firem existuje víc zájemců o prodej než zájemců o koupi. 

5. 1. 2012

Autor: Václav Větvička