Dělají si z nás IT firmy šoufky?

Občas máme více či méně oprávněný pocit, že si z nás nejrůznější firmy dělají šoufky. Když to dělá nějaký firemní pišišvor, tak prosím, často je to víceméně one-man-show a nikdo není dokonalý.

Když to ale dělají firmy velké až převeliké, je to jiná káva, protože giganti mají dost lidí a dost peněz, aby něco udělali pořádně. Prostě jim nestojíme za to.

Klasickým příkladem může být Nokia. Ta stojí jednou nohou na kraji propasti, takže by zdravý rozum naznačoval, že firemní mágové budou zákazníky drbat pod bříškem a nebudou dráždit hada holou nohou. Opak je ale pravdou, jak ukazuje nedávný trapas, kdy firma dokazovala, jak vynikající je její aplikace zabraňující roztřeseným videozáznamům.

Šťouralové si okamžitě všimli drobnosti – záznam nebyl pořizován z vychvalovaného mobilu, ale z klasické videokamery. Řeklo by se drobnost, ale není tomu tak. Firma podvádí a ještě z nás přitom dělá voly.

Neunikl tomu ani Apple, o kterém by se mohlo zdát, že za poslední roky prostě nemůže šlápnout vedle. Ukázalo se, že může. Aplikace Apple Maps je tak děsivá, že podle ní nenajdeme ani vlastní pozadí, natož pak cestu k ujci do Horní Dolní.

Internet se velmi rychle zaplnil stížnostmi, parodiemi a nadávkami, vše podle letory jednotlivých „nadšených“ majitelů. Celá aplikace je totiž děs běs, tu chybí pomník, tu město, tam je farma vydávaná za letiště.

Došlo to tak daleko, že se nový šéf Applu Tim Cook musel ponížit, veřejně se omluvit a dokonce prohlásit, že dokud v tom Apple neudělá pořádek, tak bude lepší sáhnout po konkurenci od Nokie, Googlu, MapQuestu a když bude nejhůř, tak třeba od Bingu.

V tom ponížení nebyl Cook sám, leccos musel spolknout i novinář z New York Times David Poque, který jen pár dnů předtím ve své recenzi nadšeně povykoval o tom, že mapová aplikace je jednou z hlavních atrakcí nového iOS6. Jak se tohle povede?

Jednoduše, firmy (a pro Apple to platí dvojnásobně) jsou stále méně ochotné půjčovat svá digitální udělátka novinářům předem, současně je ale tlak na to mít recenzi v tisku ještě před oficiálním uvedením na trh.

A tak se recenze střihne podle marketingových materiálů kombinovaných s tím, co popsala konkurence. A těch pár, co patří mezi vyvolené a přístroj skutečně dostanou do ruky (a Poque mezi ně nepochybně patřil), si s novou hračkou v optimálním případě pohraje pár hodin.

Potom není divu, že recenze akorát shrne nové aplikace a přidá pár poznámek o tom, co je zajímavé. K tomu se přidá pár nadšených výkřiků a je hotovo. I čtenář si v batůžku nese část viny, protože chceme mít věci dokonalé, takže si s větším gustem přečteme článek o tom, jak je dotyčné udělátko druhým příchodem Ježíše Krista, nežli článek, který nám pomocí několika tabulek suše vysvětlí, co funguje a co ne.

Apple se vymlouvá na spěch, ale to je výmluva značně idiotská. Když vím, že to není dobré, tak s tím nelezu na světlo světa, protože jediným výsledkem může být to, že se ztrapním. Microsoft by o tom mohl vyprávět, dlouhé roky se nemohl zbavit nálepky firmy, které se povede až třetí verze. 

4. 10. 2012

Autor: Václav Větvička