Nejrůznějších kybernetických strojů bylo za moderní historii lidstva sestrojena celá řada. Za datum instalace prvního moderního komerčního počítače se však většinou považuje 14. červen 1951.

Tehdy byl po roce testování poprvé oficiálně zapojen počítač UNIVAC I pocházející z dílen firmy Eckert-Mauchly Computer Comporation. Počítačům je tedy padesát let a mají nárok na titul ctihodný kmet. Změnil se jejich přičiněním svět?

Univerzální automatický počítač, jak zněl plný název přístroje, nebyl žádný drobeček, měřil zhruba 8 x 17 metrů, vážil téměř půldruhé tuny a skrýval 5 500 vakuových lamp a 18 000 diod.

Zvládl 1 905 operací za vteřinu a na tehdejší poměry stál závratných 159 000 dolarů. Musím připomínat, že se nám dnes nezdá cena nového Maca nebo Dellu? Počítače se od té doby nejen výrazně smrskly, ale staly se doslova všudypřítomnými, alespoň v rozvinutých zemích, kde si bez nich život dokážeme představit jen velice obtížně.

Jen vzácně totiž narazíme na někoho, kdo na ně několikrát denně nenarazí. Při této příležitosti si pravidelně vzpomenu na chvíli, kdy jsem v lesích nad Dawson City pomáhal instalovat novou tiskárnu k pécéčku nonšalantně opřenému o trámy zlatokopeckého srubu z minulého století.

UNIVAC I byl tehdy určen pro dnes tak nepopulární sčítání lidu, a jen tak bokem pomohl společnosti CBS poprvé solidně předpovědět výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech.

Ne, nebyl to boj Gora s Bushem, byly to volby v roce 1952. Pro počítačový svět to byla neuvěřitelná reklama a po dlouhá desetiletí se název UNIVAC stal v myslích americké veřejnosti synonymem pojmu počítač. To ale není všechno, co vizionáři Eckert s Mauchlym vypustili do světa.

S počítačem jsme ztratili pravidelnou pracovní dobu nebo třeba tradiční čtení novin u ranní kávy, protože než se voda začne vařit, zprávy v papírových novinách jsou oproti internetovému vydání nejméně o dvě generace zastaralé.

Přestalo být možné věnovat se alespoň deset minut nepřetržité práci, aniž bychom nebyli vyrušeni nějakým e-mailovým vtipem nebo řetězovým dopisem. Ztratili jsme také částečně schopnost psát bez pravopisných chyb, protože kontroly spellingu v textových editorech nebo e-mailových programech se o náš pravopis přece postarají.

Přesto bych se asi nechtěl vrátit do minulosti, debata s bankovní úřednicí sice může být příjemnější nežli strkat kartičku do mašinky, pokud ale potřebuji peníze o půlnoci, bankovní úřednice již dávno spí.

Napsat pořádný dopis kdysi znamenalo být schopen ozdobného rukopisu, později slušnou dávku přemýšlení, aby sloh i forma stály zato. Dnes naklepu 100 e-mailů za den a jsem rád, když jsou bez pravopisné chyby.

Při vzpomínce na bezpočítačovou minulost si jsem jist, že zcela určitě bych raději psal svoji diplomku s pomocí počítače vyzbrojeného WordPerfectem, a ne na vyklepaném erárním Consulu, který žral pásku. Diplomka by nejen vypadala lépe, ale pravděpodobně i její obsah by byl lepší, protože bych se neustále nemusel věnovat opravování překlepů.

Stále ještě existují odvětví lidské činnosti, ve kterých počítače nepotřebujeme, ale je jich stále méně a méně. Za jedno z nich jsem považoval rybaření, ale toto tvrzení vzalo za své, když jsem viděl americké rybáře na jezeře v Kentucky, jak jim palubní displej člunu ukazoval nejen hloubku vody, ale také hejno ryb.

Počítače se stále více cpou do umění, Hollywood si dnes již nedokáže představit natočení filmu bez počítačových efektů, a zatímco si dnes ještě vystačí s přetahováním počítačových figurek do postav živých herců, producenti sní o pravém opaku. Digitální herec nestávkuje, je vždy připraven a nedohaduje se o zvýšení gáže.

Z bezpočítačových činností nám zbývá tak akorát cesta na záchod, ale ani tam si nejsme před počítači zcela jisti, neboť design mísy a kohoutků je u lepších firem již několik let prováděn pomocí počítačových programů. Můžeme poslouchat muziku, ale už jen těžko najdeme někoho, jehož stereosouprava je čistě analogová. Ale pozor, jedno odvětví lidské činnosti by tu snad ještě bylo, alespoň nevím o tom, že by počítače zasahovaly do sexu!

Proto bych rád vyhlásil 14. červen jako Den počítače jako poctu mašince, která před padesáti lety otočila svět naruby. Co na tom, že jakýsi Harry Truman o něco dříve tento den v Americe věnoval Dnu vlajky?   

13. 6. 2013

Autor: Václav Větvička