Jiný pohled na chytrá auta

Google to myslí vážně a videa experimentálních aut bez řidiče, jak rejdí po Kalifornii nebo jak automaticky parkují v San Francisku, nejsou ničím neobvyklým.

A protože podobné plány inzerují i automobilky jako je Toyota, Audi nebo Mercedes, je jasné, že nás podobná vozidla opravdu čekají.

Člověka samozřejmě napadá, co to vlastně bude znamenat. Když vynecháme možnost, že si konečně budeme moci cucnout a nepřijít o papíry, jsou zde i další možnosti.

Výrazně se změní parkování ve městech, místo nekonečného hledání místa prostě vyskočíme a necháme auto, ať si hledá samo. Začnou mizet semafory, protože software využívající čidla v autech bude provoz koordinovat.

A městu zmizí pokuty za parkování, protože auta budou za parkování platit elektronicky a budou natolik chytrá, že nebudou parkovat nelegálně. Městské kasy zapláčou, město velikosti amerického Washingtonu denně vydá 5 300 pokut za špatné parkování a v městské kase zacinká 80 miliónů dolarů ročně.

Tuhle díru bude nutno nějak zaplnit a města, která nezvládnou situaci již dnes, vydávají energii a peníze na studie způsobů, jak tohle vyřešit v budoucnosti. Lidi kontrolující parkování nebo taxikáři se pomalu mohou začít bát o kšeft.

Změní se situace i pro pojišťovny, protože dnes je až 93 procent dopravních nehod způsobeno nepozorností nebo lidskou chybou. Pokud budou auta opravdu tak chytrá, jak nám dnes slibují, většina nehod odpadne a řečeno s českým filmem, pojišťovny nebudou mít co žrát.

Samozřejmě jsou i věrozvěstové, kteří nám slibují užší ulice, protože bude potřeba méně parkovacích míst, dopravu bez semaforů a úspory benzínu. Tohle všechno už tady bohužel bylo a stejné předpovědi existovaly již v době, kdy se tvrdilo, že auta zbaví města chaosu z ulic ucpaných koňskými spřeženími.

Pro mne osobně bude ještě chvíli trvat, nežli získám pocit, že nějaký software je natolik spolehlivý, abych mu svěřil svoji tělesnou schránku při 120 kilometrech za hodinu někde na dálnici. Na to jsem viděl příliš mnoho modrých obrazovek smrti.

1. 8. 2013

Autor: Václav Větvička