Internet věcí roste: člověk stojí jen za 39 % provozu

Internet věcí byl dlouho vnímán jen jako buzzword, ale čísla ukazují, že jde o nesporný trend. Lidé stojí přímo jen za 39 % síťového provozu, což je číslo srovnatelné s vyhledávači a jejich automatickou indexací.

Internet věcí je zajímavý koncept, o kterém se hojně píše i mluví. Představuje myšlenku, že na internetu spolu nekomunikují jen lidé (byť prostřednictvím počítačů), ale také stroje, které si sami vyměňují údaje a data. Může jít o indexaci webových stránek, výměnu směrovacích tabulek nebo třeba informace o počasí.

Hodně očekávání je navíc vkládáno do spolupráce internetu věcí a big daty. Velká data vyžadují pro své zpracování robustní algoritmy, přibližné metody nebo lze využívat jen studia toků dat či prostou vizualizaci. A to jsou všechno témata, která se mohou v internetu věcí objevit. Klasickým příkladem může být sledování provozu na silnicích, kde je každé auto vybaveno malým počítačem s GPS čipem.

Data jsou odesílána do centrálního systému, kde jsou přepočítávána na optimální strategii řízení provozu. Možná se tak dočkáme doby, kdy se bude měnit směr jízdy v některém z pruhů podle dopravní zátěže nebo dynamické úpravy jednosměrných silnic, lepších strategií pro světelnou signalizaci nebo účinější podporu hromadné dopravy.

Aktuální data

Internet věcí je ale trendem, který loni poprvé překonal padesáti procentní podíl (zdroj i dalších dat je na Motheboard) na celkovém provozu internetu (započítány nejsou data typu výměny směrovacích tabulek, komunikace DNS serverů atp.) a letos podíl lidského provozu klesl na 38,5 %. Lze přitom předpokládat, že příští rok se bude pohybovat okolo 25 %.

Na tomto místě je dobré učinit několik zmínek o tom, co vlastně provoz internetu věcí tvoří. Největší je podíl vyhledávacích strojů – ať již jde o indexaci, výměny dat mezi počítači atp. tato položka je také nejrychleji rostoucí částí celého internetu věcí – meziročně poskočila o více než polovinu a dnes tvoří asi 31 % celkového provozu. Velký podíl na této skutečnost má především nový indexovací algoritmus Google a mimořádný růst čínského internetu.

Je přitom zajímavé, že „dobrý internet věcí“ je dále tvořen jen velice malými položkami. Ať již jde o chytré domácnosti a zařízení, senzorické sítě nebo nástroje na analýzu webu a provozu na něm. To co je určitě na pováženou je ale rychlý růst internetu věcí, který je spojen s negativními jevy jako je spam, DDoS útoky, činnost hackerů nebo třeba kopírování obsahu.

Právě kopírování obsahu je téma, o kterém se mluví spíše v souvislosti s akademickým světem a diplomovými pracemi, ale začíná jít o problém, který bude muset internetová komunita rychle začít řešit. Existuje řada algoritmů, které procházejí weby a kopírují z nich obsah. Ten je pak používán jako podklad pro indexovací stroje a zobrazování reklamy.

V současné době přitom není možné ani vzdáleně odhadnout, kolik peněz proteče touto automatizovanou činností za rok, ale s velkou pravděpodobností půjde o desítky nebo stovky miliónů dolaru ve velmi optimistickém odhadu.

Druhým závažným tématem je spam, který dnes nepochází (téměř vůbec) z jednoho zdroje, ale je rozesílán pomocí malwaru a dalšího škodlivého kódu, kterým jsou nakaženy počítače. Uživatelé, kteří spam rozesílají, o tom přitom s velkou pravděpodobností většinou vůbec neví.

Stejně rychle jak se zlepšují nástroje pro detekci spamu, se zlepšuje také cílenost kampaní a kvalita jazyka spamu, kterému je často těžké odolat. Rozeznat například poznámku ve fakultní poště tvořenou organizačním výborem a spamem na konferenci není vůbec triviální úkol.

Problematické může také být to, že zatímco internet věcí, který je spojen se standardními aktivitami meziročně rostl jen o 20 %, tak nelegální či kriminální měl nárůst o 30 %. Hledání nástrojů, jak efektivněji bojovat se spamem, počítačovou kriminalitou či viry bude jistě předmětem dalších jednání i velkých panelů, které mají globální internet na starosti. Lze jen odhadovat, že pokud bychom se dokázali zbavit spamu a hackerů uvolnili bychom asi 5 % kapacity sítě.

Budoucnost

Internet věcí není, jak již bylo naznačeno, ani zdaleka věcí černobílou. Lze namítnout, že netriviální část provozu je zbytečná a že generuje nemalou finanční i ekologickou zátěž, se kterou se budeme muset vyrovnávat všichni. Právě ekologické hledisko je jedním z nejdůležitějších parametrů, o kterých se hovoří stále více.

Najít optimální způsob regulace přitom není snadné – restriktivní pravidla snižují síťovou svobodu a využitelnost internetu v moderní ekonomice. Jejich absence pak ale nahrává kriminalitě a má netriviální ekologické i ekonomické následky.

Přesto je internet věcí jednoznačně trendem, který se bude do budoucna prohlubovat. Stále větší podíl budou mít přitom běžná zařízení, jako jsou ledničky, televize a další přístroje, které budou zapojeny do sítě pro efektivnější komunikaci a lepší využívání jednotlivých funkcí.

Lednička bude umět sama nakupovat, a přitom bude využívat nejen triviální seznam potravin, ale může analyzovat také to, co člověk jí na cestách (díky příboru s připojením na internet) nebo reflektovat dietu či plány strávníka.

Podobných možností jsou přitom desítky a lze očekávat jejich boom. Pomoci by jim přitom měla také zlepšující se síťová infrastruktura. Neméně důležitým prvkem, který má potenciál do celkového složení provozu promluvit, je také internet věcí ve firmách, který bude souviset s logistikou či designem služeb.

27. 12. 2013

Autor: