Konec internetové neutrality

Podle rozhodnutí federálního soudu, který zrušil předchozí nařízení Federal Communications Commission, pro Američany přestala platit internetová neutralita.

Ta v principu znamenala, že telekomunikační společnosti nesmí blokovat, omezovat nebo diskriminovat internetový provoz. Co je na internetu legální, má stejná práva. Dnes už to neplatí. ISP může uzavřít smlouvu s kýmkoliv a na internetu omezovat cokoliv. Pohled na internet budoucnosti ale není zrovna optimistický.

Možností je celá řada. Tou první je to, že bohaté firmy budou platit hodně peněz za to, že jejich informace budou rychlé. Takový Amazon pojede fofrem, protože si připlatí. Nicméně obsah drátu je, jako když něco cpeme trubkou – množství není nekonečné.

Takže pokud pojede řekněme Amazon rychleji, něco jiného nutně pojede pomaleji. Někdo prostě pojede po dálnici, někdo po polní cestě. Jak dopadne takový Netflix, který dnes spotřebuje plnou třetinu objemu dat, které se ve Spojených státech přenášejí, je ve hvězdách. Buď si připlatí (v překladu jeho zákazníci), nebo se na filmy nebude možno koukat.

Další z možností je to, že bohatší uvidí jiný internet než chudí. Firmy budou nabízet přístup k internetu v balících, podobně jako to dnes známe z kabelovek. Akorát to nebudou kanály, ale balíky, které za levnější peníz umožní jen některé stránky.

Stejně tak je možné omezovat jen browser, takže pokud si Microsoft připlatí, budeme si muset vystačit s Bingem. To je klasický systém přibalení zelí k pomerančům. Panáček chce Netflix, tak si k němu musí přikoupit Bing.

Velké firmy budou ještě větší, protože inovace dostane pecku čenichovku. ISP pak budou mít možnost prosazovat stránky, které si připlatí, zatímco budou blokovat provoz těch vzpurných.

Comcast to ostatně umí a když v roce 2012 prosadil limit na uživatele, kterým chtěl přibrzdit streamování (samozřejmě streamování z jeho vlastního poskytovatele Xfinity jelo i nadále plnou rychlostí bez omezení dat), navázal jen na své pokusy z roku 2007. Úterní rozhodnutí federálního soudu je vlastně dědictví soudů s Comcastem.

Vynechat samozřejmě nelze ani to, že populární stránky mohou existovat v několika verzích. Takový portál YouTube může jet za poplatek třeba rychlostí 3 Mbps, ten kdo si nepřiplatí, se k němu připojí s rychlostí 500 kbps. Stížnosti budou přijímat na Hlavním nádraží. Každopádně se Američané mají na co těšit. A časem možná nejen oni.

23. 1. 2014

Autor: Václav Větvička