Firefox 29: hledání cesty

Nová grafická podoba Firefoxu nese název Australis a silně se přibližuje tomu, jak vypadá Chrome či IE, čímž ztrácí svoji původní tvář a značku, na které dlouhodobě stavěl.

Cílů je přitom více, ale zřejmě nejdůležitějším je sjednocení vývoje pro různé platformy. Kam kráčí Mozilla se svojí vlajkovou lodí?

Firefox byl svého času vnímán jako zásadní inovátor v oblasti webových prohlížečů, a zatímco Opeře se nikdy nepodařilo překročit pětiprocentní stín a navzdory specifickým a technologicky zajímavým řešením zůstala projektem pro úzkou skupinu fanoušků, Mozilla dokázala vytvořit produkt, který se odlišoval, táhl vývoj a byl jiný nežli konkurence.

Oproti IE nabídl především zásadně jiné grafické prostředí, které umožňovalo pracovat s více kartami současně, což zásadním způsobem redefinovalo způsob práce na webu a pohodlí, které si lidé mohou během surfování dopřát. Ale také další změny byly zásadní a hlavní konkurent z dílny Microsoftu na ně jen obtížně hledal odpověď.

Předně šlo o podporu doplňků, které umožnily změnit vzhled i funkčnost celého nástroje podle potřeb jednotlivce, takže nebylo nutné budovat robustní aplikaci, ale vsadit na modularitu. To bylo doprovázeno zásadním navýšením rychlosti i bezpečnosti, větší podporou standardů W3C a řadou pozitivních efektů.

Jenže v roce 2008 se objevil Google Chrome a došlo k další změně pohledu na to, jak má vypadat prohlížeč – minimalistické řešení, větší integrace nabídek a především maximální důraz na rychlost učinil z Chrome jedničku současného trhu a současně významně změnil prostor, ve kterém se mohou vývojáři z Mozilly pohybovat.

Podle aktuálních dat ze Statcounter je jedničkou na desktopech Chrome se 48 procenty a růstovou tendencí. Druhé místo drží IE, který během jednoho roku klesl z 31 na 23 procent a nic nenaznačuje tomu, že by se jeho situace měla zlepšovat. Ve prospěch Chrome hraje jeho dominance na telefonech i tabletech (nepočítaje iOS a jeho mobilní variantu Safari), což jsou oblasti, kde ani prohlížeč Microsoftu, ani Mozilly nemají měřitelný podíl.

Firefox tak drží asi 20 procent trhu na desktopech a poslední rok téměř stagnuje. Výchylky jsou spíše v rámci chyby měření, nežli nějaký dramatický trend. A právě tato situace přivedla vedení společnosti k přesvědčení, že je třeba něco dělat. Celkově totiž – vlivem nárůstu mobilních zařízení – svoji pozici ztrácí.

Růžová přitom není ani situace ohledně Mozilly jako takové. Drtivou většinu příjmů má zajištěnu díky dohodám s Google, který tak vlastně drží klíče od vývoje. Ač přímo do směřování projektu nezasahuje, lze říci, že absolutní ekonomická závislost na největším konkurentovi není stavem úplně optimálním, i když od roku 2008, kdy se Google pustil do oblasti webových prohlížečů, trvalá.

Společnost má ekonomické problémy relativně dlouhodobě, což se projevilo jak na omezení experimentálních projektů, zpomalení vývoje nebo třeba odloučení od Thunderbirdu, což byl druhý výrazný produkt společnosti. A zřejmě ani spory ohledně Brendan Eich, který nakonec resignoval na post CEO kvůli podpoře anti LGBT projektu, stabilitě a směru společnosti nepřidaly.

Dvacátá devátá verze Firefoxu je tak ideálním a nutným důvodem k určitému restartu či vytyčení nového směru, ač grafické prostředí Australis, které představuje největší změnu, bylo připravováno již relativně dlouho.

Australis: cesta za Chrome

Vzhled aplikace se silně přiblížil modelu, se kterým již před lety přišel Google Chrome – důraz je kladen na karty, kterým je věnováno podstatně více místa než doposud, a hlavní nabídka se stěhuje do menu v tlačítku, které se nachází v pravé části ovládacího panelu. Pomocí klávesy ALT ale lze vyvolat původně vypadající strukturu menu v horní liště.

Nové je také dvojité tlačítko, které nyní slouží pro přidání mezi oblíbené a práci s RSS a záložkami. Menu s dalšími možnostmi lze dokonale přizpůsobit, což je velice pozitivní a příjemná záležitost – od přidávání tlačítek až po jejich mazání nebo přesun.

Z hlediska určitého jednotného designu došlo k vytvoření unifkovaného prostředí pro všechny operační systémy, což by mělo usnadnit práci s rozšířeními a podpořit brand Firefoxu. Na druhou stranu je nutné říci, že se tento prohlížeč už téměř v ničem neodlišuje vizuálně od zbytku konkurence.

Zajímavostí snad jen zůstává oddělení panelu pro vyhledávání od adresního řádku. V tom je možné samozřejmě vyhledávat také, takže je otázka, zda půjde o specifikum trvalé. Vzhled je velice podobný tomu, který znají také uživatelé tabletové verze internetového prohlížeče.

Zmizela také lišta pro doplňky, což vychází jednak z dat ohledně chování uživatelů a také ze skutečnosti, že její pozice neměla, vzhledem k širokoúhlým zařízením, která trhu jasně dominují, dostatečný smysl.

Závěrem

Nejde samozřejmě o jediné změny, které Firefox 29 přináší – došlo k navýšení výkonu, což se má projevit především na slabších strojích, ale i na mém Core i5 je změna patrná. Brendan Eich se postaral o výrazný krok, když prohlížeč omezil možnosti stopování uživatelů, což podporuje určité soukromí na internetu.

Zjednodušila se také synchronizace dat, která je nyní realizována jen přihlášením k účtu a do módu standardně aktivních se přesunulo několik API, což je dobrá zpráva pro vývojáře.

Na druhou stranu je však třeba říci, že stále v nedohlednu je podpora více vláken, což je pro výkon, stabilitu i možné nasazení pro aplikace velký problém. A právě sjednocený vzhled jde proti dosavadní odlišnosti.

Kdo čekal jasnou inovaci, která by opět změnila trh, bude zklamán, na druhou stranu pro stávající uživatele je většina změn jistě pozitivní a nepovede k jejich odlivu. A vytváří se zde prostor pro získávání postupně odcházející generace uživatelů IE.

Boj o jedničku na trhu se ale nekoná, Firefox cílí na druhé místo, kterého by podle dat ze Statcounter mohl dosáhnout již v létě.

8. 5. 2014

Autor: