Bezplatný internet ve městech na pokraji krachu

Sen mnoha občanů na bezplatný internet generovaný za podpory městských obvodů se pomalu rozplývá jako pára nad hrncem. Do boje proti podobným projektům vstoupily komerční instituce, které mají strach o své zisky.

Již jsme vás v minulosti dvakrát informovali o rozvoji bezplatného internetu v obcích, a to nejen pro obyvatele, ale také pro návštěvníky města. Plné znění naleznete zde, resp. zde. Jednalo se o rozvoj podobných projektů na území hlavního města Prahy. Zde, zejména na Smíchově, postoupil projekt relativně daleko. Kde je tedy problém? Bezplatný přístup k internetu placený z daní se nelíbí podnikatelům, kteří budují vlastní sítě a připojení k nim prodávají. Podle nich to narušuje rovné podmínky v podnikání, podrývá návratnost jejich investic a zvýhodňuje hrstku firem, které pro města připojení zajišťují.

Jaká byla filozofie projektu?

Cílem projektu bylo poskytnout občanům této městské části bezdrátový internet zcela zdarma. Radnice tak chtěla získat i občany, kteří mají k technice odpudivý vztah, či kteří si internet nepořizují v rámci placení měsíčního tarifu. Jedná se o veřejnou síť, která je určena jen domácnostem, nikoli firmám nebo podnikatelům. Cílem je informační vyspělost občanů, takže je pamatováno i na omezení rychlosti pro tzv. „notorické stahovače“ – ti si mohou pořídit jinou komerční alternativu. Toto byla vize, která dle mého názoru nebyla špatná a měla velkou naději na úspěch. Firmy ale hledají zákulisí tohoto projektu a vše interpretují jinak.

Jaká je interpretace komerčních společností?

Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí, která sdružuje velké společnosti jako je O2, Radiokomunikace nebo GTS, prohlásila, že internet zadarmo je nová forma předvolebního boje a má získat v občanech voliče do komunálních voleb. Soukromým firmám se vůbec nelíbí, že města z daní vytvářejí bezdrátové sítě pro přístup k internetu. Především ve velkých městech, kde je dostatečná nabídka a konkurenční prostředí. Velké společnosti proto podaly stížnost k antimonopolnímu úřadu a k Evropské komisi kvůli nedovolené veřejné podpoře. Antimonopolní úřad v případě diskutované Prahy již doporučil zastavit podporu internetu z evropských peněz. Města s tímto samozřejmě nesouhlasí.

Bílá místa si nechte, my chceme peníze

Firmy souhlasí s podporou internetu v místech, kde není pro komerční subjekty výhodné investovat – jde především o menší obce. Naopak ve velkých městech s těmito projekty nesouhlasí a odmítají je. Praha chtěla původně pomocí dotací z EU postavit za necelých devadesát milionů bezdrátovou Wi-Fi síť a otevřít ji pro volný přístup k internetu. Nyní chce síť využít pouze pro služby veřejné správy, tedy například komunikaci s úřady či podávání elektronických žádostí.

Jak vše dopadne?

Těžko soudit. V jedné internetové diskusi ale zazněly zajímavé poznámky diskutujících na toto téma. Kupříkladu: „Co když si majitel soukromé základní školy bude stěžovat na konkurenci státních škol?“ Dále třeba: „Co mají dělat třeba turisté s PDA či notebooky? Pokud se omezí rychlost a služby free sítě, v čem je problém? Síť s povoleným protokolem HTTP na 20 kbit/s nemůže nikomu konkurovat, ale majitelé PDA a notebooků budou vrnět blahem aspoň za to!“ Na těchto názorech je kus pravdy. Daly by se ale nalézt také názory opačné. Co si o tomto myslíte vy?

25. 9. 2006

Autor: David Procházka