Přes pět miliónů uživatelů VoIP: hodně nebo málo?

Hlasové služby po datových (IP) sítích patří již dlouho mezi populární návnady pro sjednocení, konvergenci, telekomunikačních a datových sítí v podnicích. Přesto ale tato „killer application“ dodnes není zdaleka tak rozšířená mezi koncovými uživateli, jak by si asi zasloužila.

V polovině roku podle odhadů společnosti Point Topic na celém světě bylo pouze asi pět miliónů uživatelů služby hlasu po IP (VoIP, Voice over Internet Protocol), a to především v domácnostech díky nástupu širokopásmových přípojek. Počet poskytovatelů služby VoIP v posledním roce ve světě výrazně vzrostl a dosáhl zhruba tisícovky. Vzhledem k „mládí“ většiny poskytovatelů jsou ale počty jejich zákazníků zanedbatelné a zmíněné milióny se dělí jen mezi několik málo vedoucích VoIP společností.

Málo velkých poskytovatelů

Jednou z nich je Yahoo Broadband (viz též článek Japonsko & broadband , jehož dominance ale bude pomalu ustupovat, jakmile se noví hráči rychle zorientují v lokálních podmínkách (zejména v regulaci týkající se VoIP) a vyvinou vhodné produkty a marketingové strategie.

Mezi dalšími významnými provozovateli figuruje francouzský Free, který má 330 tisíc zákazníků a poskytuje trojkombinaci služeb zahrnující kromě telefonních služeb také TV a samozřejmě širokopásmový přístup k Internetu.

V USA je velice úspěšná společnost Vonage, která má čtvrt miliónu zákazníků (na konci loňského roku ovládala dvě třetiny amerického trhu s VoIP). Čelí však čím dál větší konkurenci ze strany jak kabelových provozovatelů, tak tradičních velkých telekomunikačních společností (např. AT&T’s CallVantage, která chce dosáhnout 1 miliónu zákazníků do jednoho roku). Vonage se specializuje výhradně na služby VoIP (hosted VoIP), zatímco konkurence nabízí VoIP v kombinaci s další jednou nebo více službami. Hlasové služby se většinou postupně přidávají do balíčku nabízených služeb typicky poskytovatelů širokopásmových služeb k základním službám.

Ceny pro koncové zákazníky jdou pomalu dolů (dnes měsíčně zaplatí v průměru $20 až $30) a trh se více fragmentuje, protože VoIP „umí“ stále více poskytovatelů. Konkurenční postavení společností zaměřených výhradně na poskytování služby VoIP se proto začíná poněkud otřásat v základech.

S VoIP jako s běžným telefonem?

Na místě je možná otázka, zda s VoIP platí vše, na co jsme zvyklí u běžných telefonních služeb. Odpověď zní poněkud tajuplně: téměř. Mezi „základní“ služby, které většina poskytovatelů teprve připravuje, patří identifikace volajícího, přesměrování nebo blokování volání, konference, hlasová pošta nebo správa účtu a služeb prostřednictvím webového rozhraní. Vylepšené služby, na které se budou poskytovatelé zaměřovat, zahrnují možnost posílání hlasových zpráv e-mailem, použití zahraničního čísla pro zlevnění i zahraničních volání pro volající, nebo on-line adresář schopný synchronizovat se s adresářem na PC. Za tyto služby si ale zákazník už bude muset většinou něco připlatit.

Oproti běžné telefonní službě je VoIP samozřejmě výhodnější finančními úsporami, které se ovšem liší podle poskytovatelů, volaných lokalit (místní/meziměstská/mezinárodní) a volaných sítí (mobilní/pevná). Další ohromnou výhodou je ve většině případů přenositelnost telefonního adaptéru, který může zákazník využít, kdekoli narazí na širokopásmovou přípojku. Díky tomu může používat „své“ číslo a samozřejmě služby související s jeho účtem.

Přesto však s VoIP určité nepříjemnosti jsou: zajištění maximální dostupnosti telefonní služby (známých 99,999% v moderních telekomunikačních sítích) může být problém třeba kvůli výpadkům dodávky energie. I se záložním napájením širokopásmového modemu, směrovače i telefonního adaptéru nemáme vyhráno, pokud samotný poskytovatel přístupové sítě není schopen garantovat službu v případě výpadku napájení ze sítě.
 

10. 12. 2004

Autor: Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA