Kletba WiMaxu

Halasně inzerované partnerství mezi firmami Sprint Nextel a Clearwire, ze kterého měla vzniknout celoamerická síť na bázi technologie WiMax, vzalo za své. Podle všeho se obě firmy prostě nedokázaly dohodnout.

Sprint sice i nadále prohlašuje, že síť WiMax vybudovat hodlá, vynucená rezignace šéfa Sprintu Gary Forseeho, který byl ve firmě nejhorlivějším zastáncem této technologie, ale naznačuje něco jiného. Většina velkých investorů byla totiž přesvědčena o tom, že pětimiliardová sázka na WiMax byla něčím, co si Sprint prostě nemůže v současné situaci dovolit.

Další komplikací se stalo prohlášení společnosti Verizon Wireless (což je partnerství firem Verizon a Vodafone), že bude v budoucnosti podporovat konkurenční bezdrátovou broadbandovou technologii LTE (Long Term Evolution).

Z toho by se mohlo zdát, že je technologie WiMaxu prokletá. Ve skutečnosti to tak horké nebude, problém bude spíše v tom, že již několik let tato technologie prostě nedokáže splnit požadavky (či spíše sliby), které vyplynuly z až příliš často velice optimistických předpovědí. Příkladem může být konference, na které před rokem Sprint ohlásil svoji budoucí síť. Do New Yorku si k tomu přizval kde koho, včetně šéfů Intelu a Motoroly, a mluvil o tom, že vybuduje takovu síť, že už brzy se budou lidé divit, jak bez něčeho podobného mohli vůbec žít.

Potom není divu, že očekávání je vysoké a každé vývojové škytnutí, ke kterému nutně dochází při vývoji jakýchkoliv komplikovaných technologií, přinutí investory ke kroku zpět.

Něco podobného ostatně nastalo již dřív. Nadšení kolem sítí 3G bylo tak velké, že v mnoha evropských zemích se operátoři ohromně zadlužili jen pro to, aby nakoupili frekvence a postavili či vylepšili své sítě. Teprve potom došlo k vystřízlivění a 3G se opozdila především z toho důvodu, že se operátoři nejdříve museli zbavit dluhů.

Start technologie WiMax se často přirovnává ke startu „konkurenční“ technologie WiFi. To je ale nesmysl, Intel do WiFi těžce investoval od samého počátku. Od podpory začínajících firem až po instalování čipsetů podporujících tuto technologii do laptopů. Navíc tato technologie používá volné spektrum a za výraznou část rozšíření můžeme poděkovat malým firmičkám a jednotlivcům, kteří si dělali a dělají domácí sítě.

WiMax je mnohem komplikovanější. Navíc nutnost podporovat přenos dat na mobilní periférie, kde pojem mobilní neznamená to, že je držíme v ruce, ale že s nimi budeme v autě nebo třeba ve vlaku, je mnohem složitější. Navíc WiFi nemělo pravou konkurenci, ale nad technologií WiMax krouží damoklův meč v podobě LTE. Pokud bohaté firmy začnou projevovat více a více zájmu právě o LTE, investoři budou následovat. A to by znamenalo skutečné potíže, pokud ne přímo zánik.

6. 12. 2007

Autor: Václav Větvička