„N“ standard by měl nabídnout pětinásobnou rychlost

Pokud se někomu zdá čekání příliš dlouhé, samotná IEEE tvrdí, že příprava standardu trvá od první chvíle, kdy vzniká koncept oficiálně nazývaný Project Authorization Request, od jednoho do čtyř let. Nastal rok 2008 a finální verze standardu je stále v nedohlednu, poslední vyjádření IEEE mluví o polovině roku 2009. Kde je tedy problém?

Na trhu již existují periférie řady „Pre-N“ a „Draft 2.0“, takže řada lidí se může divit, proč vůbec existuje snaha o standard. IEEE se zavedením standardu snaží zaručit, že veškeré periférie si budou vzájemně rozumět a jejich parametry budou splňovat nebo dokonce překračovat podmínky dané standardem. Mezi další body, o které se ve standardu IEEE snaží, je jednoduchost použití a instalace a také splnění regulací FCC.

Na pomalém zavádění standardu se primárně podepisuje samotná IEEE, která je nezisková organizace sestávající z několika set tisíc členů z celého světa. Zasedání pracovní skupiny 802.11n se pravidelně účastní více než 1 000 lidí, z toho kolem 400 má volební práva. Proto také všechno dlouho trvá, jednotliví členové často pocházejí z firem či organizací s protichůdnými zájmy.  Navíc každý bod musí být schválen tzv. supervětšinou, což rozhodnutí dále zpomaluje. Nap. Draft 1.0., který byl předložen na schůzi v květnu 2006, získal podporu pouhých 46 procent hlasujících, navíc k němu bylo předloženo 12 000 dotazů, které musely být postupně odpovězeny. Verze Draft 2.0 se později dočkala dalších 3 tisíc dotazů. V současné době se pracuje na verzi Draft 3.0, která by už měla být finální.

Dalším z důvodů pomalé ratifikace standardu jsou žaloby. V minulém roce vyhrála australská orgranizace CSIRO soudní spor s americkou firmou Buffalo Techology o využívání technologie OFDM, která je klíčovou komponentou Wi-Fi bez licenčních poplatků. IEEE normálně vyžaduje od držitelů patentů souhlas s tím, že držitel se nebude soudit s žádným výrobcem hardwaru. CSIRO zatím formálně neodpověděla, i když její mluvčí Denis Redfern prohlásil, že CSIRO je ochotna za patřičný licenční poplatek nabídnout své patenty komukoliv na světě.

Prakticky každý souhlasí s tím, že příprava nového standardu trvá v případě „N“ déle, než se předpokládalo. Nicméně každý, kdo se na novou technologii těší, se již brzo dočká.