Blíží se konec OpenOffice.org?

Nedávné pohlcení společnosti SUN firmou Oracle vzbudilo vlnu obav o budoucnost tohoto populárního kancelářského balíku, který užívá přibližně 20% uživatelů. A podle všeho jsou tyto obavy oprávněné a žádného zásadního rozvoje hlavní vývojové větve se nedočkáme.

Když SUN z finančních důvodů musel přejít pod Oracle, vzbudilo to u analytiků vlnu obav o budoucnost celé řady projektů, které SUN podporoval či dokonce sám zaštiťoval. Nejvíce se mluvilo právě o OpenOffice.org a MySQL. Druhý jmenovaný produkt ale dle prohlášení Oracle do portfólia jejich společnosti integrálně zapadá a jeho podpora dává smysl i marketingově. Důvodů, proč by měl Oracle podporovat kancelářský balík, je o poznání méně. 

Společnost se totiž zaměřuje na výrobu síťových a databázových řešení a korporátní sféru vůbec. A právě v ní se zatím balíček příliš neprosadil a navíc nebude příliš ziskový. Jeho komerční odnož StarOffice není ani jediným a ani nejlepším komerčním řešením odvozeným z OpenOffice.org. Uživatelé čekali, co se bude s kancelářským balíčkem vlastně dít. A zprávy v poslední době přišly tři a žádná z nich nebyla příliš radostná. 

Pod hlavičkou firmy Oracle vyšla sice již poslední stabilní verze OpenOffice.org 3.2.0, ale ta byla již do značné míry předpřipravená předchozím týmem lidí. Ohlášená verze 3.2.1 opravuje pouze několik málo chyb a přidává nepatrně zlepšený výkon. O novinkách ve funkcionalitě či vzhledu se mluvit příliš nedá. 

Jistě se dala očekávat verze, která především opraví chyby a provede optimalizaci, ale vzhledem k předpokládanému odstupu verzí 3.2.0 a 3.2.1 by byla zřejmě nějaká změna na místě. Pokud si prohlédneme plány chystaných změn ve verzích dalších, budou-li nějaké, zjistíme, že převratných novinek se v nejbližší době zřejmě nedočkáme. Ač je to nemilé, zdá se, že začíná OpenOffice.org ujíždět vlak a to, že se ve své třetí generaci dotáhla na (tehdy) poměrně stagnující MS Office, může být brzy jen vzpomínkou na lepší časy. 

Zatímco SUN měl strategii v rámci které se chtěl dostat na co nejvíce počítačů a finanční zhodnocení mělo být až sekundárním efektem, nový majitel kancelářského balíku volí strategii jinou. Jde mu o peníze získané co nejdříve, nebo alespoň neutracené. 

Zásadním signálem, že masové rozšíření OpenOffice.org není pro Oracle právě priorita, bylo zpoplatnění Plug-In do MS Office, který umožňoval import ODF. A nejedná se o nějaké zanedbatelné dva nebo tři dolary, ale hned o devadesát devět. Přitom až doteď byl nástroj nabízen zdarma. 

Jistě to může být dobrý bussines a jistě se najde nemálo uživatelů (hlavě ve firmách a státní správě), kteří si budou muset tento Plug-In zakoupit. Ale pro běžného uživatele je 99 USD (asi 2000 Kč) příliš. To je již cena, za kterou si pořídí rodinný balíček MS Office a OpenOffice.org řešit nebude vůbec. 

Podle všeho je zájem společnosti Oracle na rozvoji a vývoji OpenOffice.org pramalý a již se začínají objevovat kritické hlasy požadující přesun balíčku pod jinou společnost. Specificky české problémy jsou pak další dva - v prvé řadě se postupně rozpadá český překladatelský tým, takže reálně hrozí, že další verze nebudou (kvalitně) přeloženy. To je zpráva poměrně čerstvá a velmi nepříjemná. Dále se stále nedaří sestavit nástroj na kontrolu gramatiky alespoň na takové úrovni, jakou má Microsoft ve Wordu či Works. 

Jen špatné zprávy? 

Otázkou je, zda je vývoj OpenOffice.org odsouzen k neúspěšnému konci, ač byl do nedávna kladen za vzor toho, jak je možné vytvořit komplexní balík kancelářských aplikací na velmi vysoké úrovni i v rámci open source. Je potřeba zdůraznit, že programování open source aplikací dnes již vůbec neznamená práci týmu několika nadšenců po večerech bez nároku na honorář. Současné open source aplikace mají často velkou většinu kódu (až 80%) vytvořenou profesionálními a dobře zaplacenými programátory. Nikde navíc není řečeno, že open source je metoda tvorby software, která je vždy levnější než proprietární vývoj. Tyto finanční nároky značně omezují možnosti další budoucnosti na vývoj pod nějakou velkou a silnou firmou. 
 

Co očekávat lze, je stále větší “schizofrenie” jednotlivých verzí - Go-oo, NeoOffice, Novell Office, IBM Lotus Symphony... Ty všechny se budou od sebe odlišovat stále více. A zřejmě bude jen otázkou času, kdy začne být problém s vývojem jednoho jádra kancelářského balíku. 

To, co se jeví jako blížící se varianta, je to, že se jedna z derivačních větví osamostatní natolik, že bude schopná plně zvládat vlastní vývoj všeho i s patřičným odbytem. Pak je možné, že k sobě přitáhne i ony vývojáře na volné noze a univerzity a započne novou generaci vývoje. Možnosti, kdo za touto cestou může stát, jsou značně omezené a v podstatě lze mluvit jen o třech firmách (nepředpokládaje Microsoft). 

První je Novell, který již vlastní klon vyrábí a jeho vylepšení (např. podpora maker) jsou poměrně dosti významná. Navíc stávající varianta jeho mutace již má určité množství uživatelů, takže základ je dobrý a peníze Novellu nechybí. Druhou společností je IBM. Také ta má kancelářský balík založený na OpenOffice.org - Lotus Symphony a poměrně významné napojení na komerční sféru. Její balík by se ale musel značně změnit - nabízí sice dobré provázání s dalšími aplikacemi, ale jádro pocházející z OpenOffice.org 1.x a nepříliš pružný běh jsou zatím velké překážky. Poslední možností je Google, který by mohl OpenOffice.org učinit off-line nástrojem ke svému Apps. Je obtížné říci, zda Google instalovaným aplikacím typu kancelářský balík věří dostatečně a nebude se jen soustředit na vylepšování svého Apps. 

Ať uspěje jakákoli varianta, tak uživatele nečekají v nejbližších měsících žádné radostné časy. A i na případném odtržení OpenOffice.org od Oracle by uživatelé vydělali až v průběhu let. A je tedy otázkou, zda by to nebylo příliš pozdě. 

Na stránkách OpenOffice.org je umístěná informace o tom, že si program zaznamenal již 100 miliónů stažení, což je číslo poměrně vysoké. Reálně ale postupně ztrácí pozice - nijak nezareagoval na nástup fenoménu cloud couputingu, funkčně i vzhledově začíná za MS Office být stále více pozadu a ani další okolnosti mu právě světlou budoucnost nevěstí. 

Přesto však snad můžeme doufat, že se do věčných propadlišť dějin tento (teoreticky) perspektivní a oblíbený produkt nedostane. Byla by to rána nejen jeho uživatelům, ale celému open source průmyslu - především pro distribuce Linuxu by to byl problém opravdu velký.