Úvod > Články > O sv. Počítači, jeho věřících a závislých

O sv. Počítači, jeho věřících a závislých

Jsou dovolené. Všude. Neříkejte, že nejsou, protože to poznáme velmi dobře podle toho, kolik lidí čte články. Je vás míň. O dost. Jenže pozitivní je, že je vás víc než loni o prázdninách a ještě daleko víc než předloni.

Kdysi se tu takhle o sobotě psalo o tom, že valná většina lidí vyznává kult, ba přímo náboženství svaté televize. Sedí před ní jako před oltáříčkem a společně se k ní zprávy co zprávy modlí. Televize je bůh společenský.

To počítač... To je něco jiného. To je malý sektář, který kope sám za sebe. To, že před ním sedí dva lidé, není právě běžné, a když už se to stane, cítí se majitel ohroženě a nepříjemně, že mu do jeho soukromé svatyňky někdo kouká. Není to ono. Ke svatému monitoru se modlíme pokud možno sami.
Pochopitelně že takové tajnůstkaření vyžaduje hodně silné božstvo. A to sv. Počítač spolu se sv. Internetem jsou. Televizi mít každý v domácnosti nepotřebuje. Počítač... To je něco zcela jiného. Dříve či později jej bude mít každý. Jen si vezměte to slovo: osobní. Osobní počítač. Váš. A vy jste jeho.
V zásadě jste daleko víc vy jeho než počítač váš. A pokud chcete namítat, že autor tohoto článku zase plácá kraviny, tak si uvědomte, že je s největší pravděpodobností sobota, navíc čas dovolených. A co děláte vy? Namísto dovádění s míčem a svými blízkými na pláži sedíte u sv. Počítače a čtete, co je tu napsáno. Nejspíš to čtete proto, abyste mohli říct, že to není pravda, ale je. Popírejte to, jak chcete, tohle božstvo dobývá svět daleko rychleji, než se to dařilo jakémukoli jinému náboženství nebo droze včetně alkoholu.
Dříve nás chránila nedostupnost, ale i ta byla dvojsečná. Nedostupnost přechází v touhu a touha po vlastním počítači, který bude jen váš, to je jasná cesta do náruče této nové doslova všeobjímající církve.
Jen pohleďte na jeho aureolu, jak září monitor, do kterého zízáte na další a další stránky, zatímco venku je poměrně hezky a určitě by se tam dalo dělat kde co. Jenže není dost hezky na to, aby stálo za to opustit místnost s vaším malým oltáříčkem.
Možná je tohle poslední stránka, kterou si přečtete. Určitě. Pak už ten krám klidně a bez problémů vypnete a půjdete za rodiči/přítelkyní/manželkou/kamarády a dětmi, půjdete pryč. Jen po posledním nutném kliknutí. Po maličkaté modlitbičce, díky níž bytní nejen vaše víra, ale i síla, kterou počítače ve světě mají.
Počet zhlédnutí stránek roste stejně jako klesá počet stránek přečtených v knihách. Kniha je staré božstvo, které definitivně zvítězilo v roce 1447 a nepřetržitě vládlo až do dvacátého století. Televize ji vytlačit nedokázala, ale počítači se to, zdá se, podaří.
Nikdo nečte, ale každý do sebe nalévá víc a víc písmen, čte je závratnou rychlostí, hltá informace, surfuje po rozbouřených vlnách internetu, který už se jeví být skutečným oceánem dat a je tak hluboký a kalný, že dna už je jen těžko dohlédnout.
Ale jsou dovolené a navíc sobota. Máte pořád ještě příležitost nesložit ruce do klína (ve vašem případě na klávesnici a na myš) a provést alespoň malou vzpouru. Odjeďte třeba někam, kde nejenže není internet a televize, ale třeba i tam, kde není signál k mobilnímu telefonu. Kde ho není ani kousek, ani v případě, že vylezete na nejvyšší jedli. Vezměte si s sebou knihy a čtěte.
Pokud budete pociťovat nutkání podívat se, co je nového, potlačte ho. Nebude to jednoduché a jako abstinenční příznaky se vám kupříkladu začne (ano je to drastické) zlepšovat zrak, možná dokonce shodíte i pár kilogramů... Zapřísahám vás však, vydržte to! Pokud zvládnete tři dny, měli byste být z nejhoršího venku.
Pokud se přemůžete a vydržíte bez počítače, internetu a telefonu celý týden, můžete si už zatleskat. Jestli zvládnete čtrnáct dní, jste nejspíš šťastní lidé, kterým je co závidět silnou vůli a bezvadné zázemí. Dva týdny bez počítače, to už je totiž (zejména u čtenářů tohoto serveru) více než úctyhodné.
Jednou se ale do toho, čemu dnes pro nedostatek jiných termínů říkáme civilizace, vrátíte a počítač zase zapnete. V tom okamžiku ale máte jedinečnou příležitost zabránit tomu, aby se zase stal sv. Počítačem. Bude to jen na vás. Sice kvůli tomu asi nepřestane stoupat počet zobrazených stránek na sv. Internetu, ale vy si můžete dopřát věřit i jiným svatým, než právě těm elektronickým.

16. 8. 2008

Autor: Richard Klíčník

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Technika s lidskou povahou

O prázdninách převážím notebook mezi domovem a návštěvami s dětmi u babiček a dědů. Pokaždé, když jej pak zapojuji...

 

Furt něco mažu

Používám dvě e-mailové adresy. Jednu soukromou, jednu pracovní, vlastně firemní. Na soukromou mi chodí hromady...

 

5 zajímavých pivních webů

O prázdninách, v parném létě, přijde dobré pivečko vhod. Měl jsem štěstí i na nová piva jako Rampušák, a chtěl jsem...

Nejčtenější články

CETIN už od ledna navýší rychlost na 1 Gb/s

 

Česká telekomunikační infrastruktura CETIN od 1.1. 2018 navýší rychlost internetu v optických přípojkách. Více než...

5 holek v tuk tuku: Ženské do expedic (ne)patří!

 

V roce 2012 vyhrála Lucie Radová cestu kolem světa, která jí změnila život. Vznikl totiž blog luckycesta.cz, díky...

6 věcí, které byste raději neměli googlit

 

Obětovali jsme se pro vás a našli šest věcí, jež by vám měly zůstat utajené. Abyste nám věřili, raději vám napíšeme...