Úvod > Články > Klimatický boj na Wikipedii aneb Manipulace, kam se podíváš

Klimatický boj na Wikipedii aneb Manipulace, kam se podíváš

Případ, kdy tiskový mluvčí Prahy 5 opakovaně mazal údaje o aférách starosty této pražské části, je jen špičkou ledovce; není ničím výjimečným. Wikipedia stále čelí různým tlakům přispěvatelů a i správců. Názorným příkladem jsou i události točící se kolem žhavého tématu dneška: globálního oteplování.

V pondělí jsme vás krátce informovali o „aféře“, kterou prvně zveřejnil deník MF Dnes. O tom, že tiskový mluvčí Prahy 5 Radovan Myslík z Wikipedie mazal informace o starostovi Milanu Jančíkovi, přesněji o jeho skandálech. Česká Wikipedia tohle označila za brutální zásah do encyklopedie, o jaký se žádný z českých politiků dosud nepokusil.

Česká Wikipedie je oproti „mateřské encyklopedii“ natolik malá, že podobné případy mohou vzbuzovat rozruch. Nicméně Wikipedia.org, anglicky psaná, takových případů zná nepočítaně. Přetahování mezi přispěvateli, mezi správci apod. jsou nedílnou součástí vytváření jejího obsahu, ale mnohé z takových případů jsou až nedůstojné a přidávají celému projektu poněkud hořkou pachuť. Není snadné řídit to, kdo může a nemůže psát, kdo může a nemůže rozhodovat a v jakých tématech ten či onen člověk může být encyklopedicky aktivní. Výsledné informace k danému tématu, které se na Wikipedii objevují, se co chvíli mění.

Někteří příliš aktivní jedinci, snažící se Wikipedii a její obsah přetvořit k obrazu svému, mohou opravdu na projekt vrhat špatné světlo, ovšem rovněž tak nevědomky pomáhají odkrýt to, co se v pozadí Wikipedie odehrává.

Jedním z příkladů jsou i události kolem editace encyklopedických článků, za nimiž stojí přispěvatel jménem William M. Connolley. Tento člověk je známý jako zelený aktivista, člen britské strany Zelených a nesmírně aktivní je také na Wikipedii.

Od roku 2003, kdy se na Wikipedii registroval, provedl zhruba 40 tisíc editací (sic!). Vytvořil nebo přepsal skoro 5 500 článků, z nichž se drtivá většina týká problematiky globálního oteplování, obecně globálních změn klimatu a témat příbuzných či specifických: aféry ClimateGate, různých výsledků měření teplot, nechvalně známé Mannovy hokejky, informací o Rádžendrovi Pačaurím, šéfovi Mezivládního klimatického panelu (IPCC) aj.

Connolley se pokoušel rovněž přepsat historii vývoje Země – totiž snažil se (a snaží) promazat články o období tzv. středověkého klimatického optima – což byla plodná doba, kdy bylo tepleji než dnes, kdy se v Mělníku pěstovaly melouny, v Anglii zase vinná réva – a také měl snahu z historie naší planety odstranit malou dobu ledovou, ze které jsme se dostali vcelku nedávno (malá doba ledová trvala od 16. do 19. století a nastala v ní celkem tři teplotní minima, poslední v roce 1850, která byla střídána obdobími globálního oteplování). Jenomže tyto věci moc nejdou pod nos některým alarmistickým klimatologům a aktivistům – což opakovaně dokazuje i Connolley a další, kteří se snaží tato známá fakta poněkud smést z povrchu webového. Knihy, učebnice a tištěné články naštěstí zničit nejdou.

Když budete procházet historii Wikipedie a budete sledovat statistiku tohoto aktivisty, zjistíte řadu věcí. Dopad jeho aktivity na články o klimatu Země, vývoji naší planety a podobných tématech je naprosto šílený, Connolley nad těmito tématy převzal veškerou moc; do Wikipedie snaží začlenit cosi, čemu se říká „konsensus“ o globálním oteplování způsobeném člověkem, konsensus, o němž se hovoří v médiích dennodenně.

Jenomže problém je, že věda nezná nic jako konsensus. Věda se nedělá tak, že si několik zvolených hlav řekne „a od teď je to tak a basta“. Věda, zdravá věda, je neustále podrobována kritice ostatních vědců. Konfrontují se získaná data i vyvozené závěry. Bohužel, když data nejsou veřejná, zmizí, nebo se upraví a závěry z nich jsou postaveny na vachrlatých modelech s tolika volnými a neznámými parametry, skepse ostatních vědců stoupá a kritika a oponentura je na místě.

Konsensus, názorovou shodu, věda v důležitých otázkách nepříliš dobře pochopených oblastí výzkumu, nezná určitě. Shoda názorů skupiny lidí nemůže být prezentována jako objev. Kde se objeví slova o zaručeném konsensu, tam věda končí.

Právě této problematice se věnují jiní přispěvatelé Wikipedie, kteří alarmistická prohlášení doplňují o své informace, upozorňují na nejasnosti, zkrátka takříkajíc přinášejí pohled druhé strany. Jenže tyto skutečnosti z Wikipedie mizely, mizí. Rukou jiných, hlavně Connolleye.

To se týká i skandálu ClimateGate, skandálu, kdy na veřejnost unikly dokumenty a e-maily klimatologů, kteří tento konsensus vytvářejí a jenž se podstatnou měrou odráží v hlášení IPCC, Mezivládního klimatického panelu při OSN – článek byl už smazán, resp. přesměrován na jinou stránku s poněkud neekonomicky dlouhým názvem. Tohle přetahování určitě bude trvat, jenomže vyvstávají i otázky kolem Wikipedie a hlavně těch, kdo tvoří obsah.

Totiž i přes hrůzné editace se Connolley stal v roce 2006 jejím administrátorem. Ke svému zvolení na svém blogu napsal:

"Teď jsem administrátor já, tudíž mám nekompromisní moc rozdrtit všechny své nepřítele HA HA HA HA!!! […] Bohužel ne: pravidla mi zakazují, abych zneužíval svou pravomoc a stejně jsou tady lidé, kteří mě hlídají. […] A právě jsem dokončil svou 10 000. editaci. Ten šnek Luboš [Motl] má jenom 2 300 editací […]."

Tvrdou rukou Connolley stránkám o klimatu apod. opravu vládl. Není těžké najít a přečíst si záplavu článků těch, jejichž příspěvky i citace byly Connolleyem okamžitě smazány. Padaly i zákazy dalších editací.

Jak ve svém sloupku psal například Lawrence Solomon (viz zde), Connolley se nejen snažil promazat články o středověkém klimatickém optimu nebo malé době ledové, ale rovněž přepisoval články o jiných vědcích, kteří mu a dalším alarmistům jaksi nejdou pod nos: např. o Richardu Lindzenovi a Fredu Singerovi, klimatolozích, kteří nesouhlasí „s vědeckým konsensem“, kteří jsou tedy řazeni mezi „klima-skeptiky“. Terčem Connolleyových zběsilých editací se stali i vědci z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Willie Soon a Sallie Baliunas, mj. odborníci na období středověkého klimatického optima.

Když se Connolleyovi nějaký článek nelíbil vůbec, prostě ho bez skrupulí smazal – takových je více jak pět stovek. A autoři, kteří tvořili obsah, s nímž zelený aktivista a správce Wikipedie Connolley nesouhlasil, dostali zákaz, články už nemohli editovat. Takto zablokoval více než dva tisíce lidí.

A horší je, že Connolley není jediným takovýmto „kontrolorem“ toho, co se na Wikipedii píše.

Mnohým však došly nervy a přehled jeho aktivit předali dalším administrátorům a lidem starajícím se o chod Wikipedie. Nejdříve docházelo ke korekcím článkům do podoby před jeho svévolnou úpravou, ale Connolley je opět promazal a upravil dle svého. Další stížnosti na jeho chování nemohly vyvrcholit jinak: status správce Wikipedie mu byl přednedávnem odebrán. Což mu ale nebrání, aby články překrucoval dále.

O post správce encyklopedie Connolley přišel až poté, co se o tomto problému začalo mezi blogery (hlavně vědeckými) více psát. Až poté, co si několikrát stěžovali. Kolik dalších takových agilních administrátorů s osobními zájmy na Wikipedii působí? Nevím.

Wikipedia kvůli podobným věcem – kvůli „stupni“ věrohodnosti – je kritizována neustále. Já na Wikipedii dodnes názor nemám. Před nějakou dobou jsem se ji zastával, když v médiích bujely „šokující“ zprávy o tom, jak ji edituje FBI, CIA a kdovíkdo. Wikipedia je otevřená všem. Proto jsem na tom nic šokujícího neviděl.

Ovšem trošku mi vstávají vlasy na hlavě hrůzou, když si člověk uvědomí, jak vážně je Wikipedia brána, jak jejími obecnými návštěvníky, tak i novináři, kteří z ní čerpají (aniž by se obtěžovali uvést zdroj svých informací).

Představa jakési řízené centralizace znalostí je otřesná. Navíc, když to, co v článku bude, závisí na přesvědčení správce a výsledcích „bojů“ mezi (často anonymními) přispěvateli a i mezi správci. Žádný obor lidské činnosti, politická ani vědecká témata není možné shrnout na jednu stránku na webu. Jakékoli snahy nahustit znalosti lidí na jediný server do pár odstavců textu, jsou spíše kontraproduktivní. A co se tam psalo včera, už tam nemusí být dnes.

Wikipedia vyklíčila v jakýsi zvláštní nástroj pro lidi, kteří se nechtějí obtěžovat s hledáním informací, jejich kompilací, srovnáváním apod. Pro mnohé je to, co je na Wikipedii, odrazem pravdy. Nezpochybnitelné pravdy. A ve výsledcích vyhledávání na Googlu je odkaz na téma na Wikipedii často na prvním místě. Jak snadné se dostat k „informacím“, ať už je vytváří kdokoli.

Kdysi to chodilo tak, že si lidé sehnali knížky k danému tématu, ty pročetli, během čtení různých pramenů si vytvářeli i názor a informace srovnávali, poté určité věci filtrovali, uspořádávali. Je to časově náročnější, ale člověk si kromě jiného aspoň cvičil to, čemu se říká kritické myšlení, byť je asi naivní si myslet, že kritické myšlení by mělo být vlastní každému člověku nebo že by ho čtením měli lidé automaticky získat.

Wikipedia tohle však mění. Je to příliš snadná zkratka k informacím. Přitom u nich si nejsme jisti ani autorem a ani tím, jestli zítra tahle informace vůbec bude na svém místě, nebo ji vystřídá jiná, „opravdovější“.

Malý dovětek ke Connolleyově aktivitě: v roce 2005 vyšel v Nature článek, v němž byla srovnána Wikipedia s Britannicou. V článku se objevila citace Jimmyho Walese: „Connolley odvádí úžasnou práci a musí se přitom potýkat s kvanty hloupostí.“ Jimm Wales je zakladatel Wikipedie.

8. 1. 2010

Autor: Oldřich Klimánek

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Mapy.cz představují novinku

Seznam.cz přišel s novinkou pro turisty. Společnost přidala novou funkci do portálu Mapy.cz. Jedná se o možnost...

 

Windows 9: nač ten spěch?

Stále více hlasů ze zasvěcených kruhů mluví o tom, že Microsoft hodlá v srpnu představit svůj nejnovější operační...

 

Google nakupuje analytické nástroje: po Emu získal také JetPac

Google se ve svých akvizicích zaměřuje na firmy, které pracují s umělou inteligencí a pokročilou analýzou dat...

Nejčtenější články

Víme, kde v říjnu došlo ke zrychlení DSL připojení!

 

CETIN v posledních měsících intenzivně zrychluje DSL připojení. Přinášíme vám seznam 30 obcí, kde se v říjnu...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

Rychlost mobilního LTE internetu byla v říjnu nejvyšší u operátora O2. V síti 3G je nejrychlejší T-Mobile. Co se...