Úvod > Články > Žijeme v budoucnosti a ani nám to není trapné

Žijeme v budoucnosti a ani nám to není trapné

Upřímně, je to tak. Měli bychom si to konečně přiznat, ale žijeme ve sci-fi, kterou popisovali autoři jako Verne, Wells, Bradbury. Jen si to možná dost neuvědomujeme. A pokud si to uvědomujeme, není tak snadné se s tím srovnat.

Lidské vědomí a zejména podvědomí v sobě má zabudováno spoustu drobných a přirozených úkonů, které se vyvíjely po celá tisíciletí našeho vývoje. Řečeno zcela polopaticky, dají se naše moderní problémy shrnout na to, že nejdéle v našem vývoji jsme byli sběrači, ale přežili jenom lovci, kteří společnost rozdiferencovali na chlapáky, kteří chytají mamuty do děr, a na ženy, které sedí v jeskyni a žvýkají kůže a starají se o děti. 

Bohužel pro nás žijeme v budoucnosti, aniž bychom se zbavili těchto základních stereotypů, což je problém očividně trápící více ženy. Tedy ony o tom více mluví. Ony vlastně odjakživa více mluví. Už když žvýkaly kůže, měly daleko více času na mluvení než muži, kteří museli držet jazyk za zuby, aby na ně nepoužil svoje šavlozuby tygr při chytání mamuta.

Jenže se na nás podívejte. Lovíme ještě něco? Pokud se nejmenujete Putin a nejezdíte na Sibiř střílet medvědy, dost o tom pochybuji. Ano, tu a tam je někde ve světě válka a najde se pár patologických jedinců, kteří se tam vypraví, protože tu krev potřebují. Ale my? Nám stačí substituce. Substituce hrou.

Kdepak, není to fotbal, není to ani karate, jsou to hry počítačové. Abyste obstáli v rodu a své vesnici dříve, museli jste být buď daleko silnější, rychlejší nebo daleko chytřejší než ti okolo vás. Dneska platí akorát to s tou rychlostí a pohotovostí. Ze síly už potřebujete pouze pevnou ruku a případně vytrénovaný palec, abyste rychle a správně vyťukali sms. Ovšem krve dneska můžete prolévat tolik, že by se o tom našim předkům nesnilo. Navíc nepotřebujete meč, ale myš. Je zábavné, jak jsou si ta slova vlastně podobná.

Pochopitelně má to i svoje nedostatky. Protože jsme stavěni na vzpřímenou chůzi a nikoli na skrčené sezení (a to už pár milionů let), atrofují nám svaly a křiví se nám páteř. Logicky by nám měl růst čelní mozkový lalok a my bychom se měli proměňovat v ony mužíčky, které znáte ze sci-fi. Tak daleko ovšem ještě nejsme, a tak nás jen všechno bolí, dostáváme migrény a jediné, co ještě doopravdy lovíme a čehož množstvím se můžeme chlubit, jsou nejrůznější alergie. Dalším naším nepřítelem začíná být oproti vnímání našich předků léto – které bychom loveckou řečí nazvali nejspíše jako „čas lesknoucích se monitorů“. A vedra. A přehřátých kompů.

Ženy nám to neschvalují. Tedy zejména tu stříkající krev. To ony moc nemusí. Sezení u počítače, to už je jiná (všimli jste si, že ony ženy jsou k tomu sezení i fyziologicky lépe uzpůsobeny než mužové?). Pochopitelně mají svoje vlastní hry, které se těm našim nepodobají. Na trhu sice stále chybí virtuální trenažér žvýkání zvířecích kůží – a není důvod, proč by nemohl existovat, když máme třeba Guitar Hero s plastikovou kytarkou – ale takoví Sims, to je přesně to, co mají ženy rády. V zásadě nejde o nic jiného než o zařizování jeskyně, namísto čelistí zde opět používají myš (v domácnosti pak spoustu elektronických hraček jako pračku, žehličku, myčku, mikrovlnnou troubu a spoustu dalších udělátek, které jim vymysleli muži, aby nemuseli poslouchat, že zatímco oni si loví po lesích či po sítích, žena musí sedět doma a dřít na ně).

Zkrátka aby byl doma klid a muž se mohl v klidu věnovat svému postmodernímu lovu na monitoru, vybavil ženu daleko více hračkami, než často potřebuje jen on sám. Aby moudře předešel osočování z toho, že si pořád pořizuje nové věci, které jsou k ničemu, a v jeskyni se kvůli nim nedá hnout, minimalizuje se a všechno, co potřebuje k životu, postupně zavírá do počítače.

Protože ale všechna ta udělátka pro ženy, na která by H. G. Wells jenom valil oči, vymýšlejí muži, jsou dnes také přímo napráskaná elektronikou. Pračky mají počítač, kávovary mají počítač. Dokonce jsme vyvinuli robotický vysavač, který hrdinně a bez pomoci brázdí koberce v naší jeskyni! A čeho jsme tím docílili? Že ženy chtějí sedět u našeho počítače a v nově vzniklém volném čase chtějí vytvářet ideální jeskyni budoucnosti, kterou pak okatě ukazují svým protějškům, a nenápadně jimi manipulují, aby se jí přizpůsobily.

V zásadě se toho příliš nezměnilo, jen naše tělo (ale i mozek) dostává pořádně zabrat, aby se vyrovnalo s tím, že svaly už tak nějak nejsou potřeba. Ta smutná bledá těla čtyřicátníků z kanceláří, která denně potkáváme na ulicích, jsou toho jasným důkazem. Žijeme sice v budoucnosti, ale naše těla si s tím neumí poradit - a my bychom se za to měli cítit trochu trapně. Ale třeba nás v budoucnosti čeká krok někam dál. A nebo taky zatraceně zpátky.

11. 9. 2010

Autor: Richard Klíčník

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Technika s lidskou povahou

O prázdninách převážím notebook mezi domovem a návštěvami s dětmi u babiček a dědů. Pokaždé, když jej pak zapojuji...

 

Furt něco mažu

Používám dvě e-mailové adresy. Jednu soukromou, jednu pracovní, vlastně firemní. Na soukromou mi chodí hromady...

 

5 zajímavých pivních webů

O prázdninách, v parném létě, přijde dobré pivečko vhod. Měl jsem štěstí i na nová piva jako Rampušák, a chtěl jsem...

Nejčtenější články

První nabízí VDSL s rychlostí 80 Mb/s Český bezdrát

 

CETIN nabízí vyšší rychlost VDSL internetu. Doposud bylo maximum 40/4 Mb/s, nyní by se měla rychlost vyšplhat až na...

Windows 10 můžete stále instalovat zdarma

 

Tak dlouho jste otáleli, až jste prošvihli bezplatný upgrade na Windows 10 a teď toho litujete? Máme pro vás dobrou...

Velká aktualizace pro Windows 10 je tady!

 

V úterý Microsoft uvolnil velkou aktualizaci pro Windows 10. Majitelé desítek ji mohou stahovat zdarma.