Úvod > Články > Vědecko-technická revoluce začala v pravěku

Vědecko-technická revoluce začala v pravěku

Dnes si popovídáme o nejstarším městě na světě, záhadných objevech a o tom, jak by se asi lidem žilo bez aut.

Začalo to vlastně onou úvahou, jak by se lidem žilo bez aut. O světě bez elektřiny už zde článek v rubrice IT nevážně byl, navíc na stejné téma vydal Ondřej Neff několik verzí jednoho románu.

Ale tuhle jsem viděl, jak si rodinka zajela s autem až ke vchodu do paneláku, jen aby naložili jednu igelitku a menší krabici. Jak by se téhle rodince asi žilo bez auta, když by se museli hýbat a ujít s krabicí o dvacet metrů k parkovišti víc?

Odtud vedly mé myšlenky k tomu, jestli bylo lidstvo vždycky takhle líné. Asi nebylo. Není to ještě ani sto let, co lidé chodili z vesnice do vesnice pěšky, kdy pěší chůze třeba na deset, dvacet kilometrů patřila k běžným aktivitám.

Jak je to lidstvo pyšné na ty své vynálezy, napadlo mne, a přitom vědecko-technická revoluce začala už v pravěku. Není to tak dávno, co zde vyšel článek Záznamová média minulosti. Tam se dočtete, kolik vynálezů vzniklo 300 i 700 let před Kristem. Že trepanace lebky slaví hezkých 6 000 let, co se této lékařské metody využívá. Kolik současných vynálezů vlastně vzniklo původně ve staré Číně.

Co už se tam nepíše, že třeba před 11 000 lety měli po planetě Zemi běhat jen tupí neandrtálci. Přesto město Göbekli Tepe vzniklo právě v této době. Klidně se koukněte na Wikipedii, jestli mi nevěříte. ;-)

V době, kdy nejmodernějším vynálezem měl být šíp a pazourek, někdo precizně opracoval pilíře, vytvořil složité reliéfy.

Pokud se vědci setkají s nějakými artefakty, které nezapadají do doby vzniku nebo místa nálezu, používají termín Out-of-place artifact (OOPArt), tedy nepřiměřené artefakty z nepatřičného místa. Samozřejmě nejvíce se podobnými nálezy ohánějí lovci záhad, ale některé skutečně doposud nejsou vědecky zcela jasné nebo vysvětlené.

Třeba mechanismus (diferenciální ozubené soukolí) z Antikythery vědci považují za předchůdce současných počítačů. Jediný problém s mechanismem je, že vznikl v roce 150 př. K., tedy asi tisíc let před tím, než byly vynalezeny hodiny a s nimi malá, ozubená a do sebe zapadající kolečka.

Vědecké spory se stále vedou o tzv. baterie z Bagdádu. Nádoba vypadá jako malá hliněná váza, uvnitř je válec z měděného plechu, okraj je sletován pomocí olova, spodní část válce uzavřena měděným plechem, izolováno čímsi jako asfalt. Další vrstva asfaltu izoluje vrchní část nádoby a drží železnou tyč, zapuštěnou doprostřed měděného válce. Celá nádoba by se dala použít jako galvanický článek. Stáří: cca 250 let př. K.

V roce 2002 našli v Číně v Lan-čou kámen, jehož složení se doposud nepovedlo určit. Předpokládá se, že jde o meteorit. Problém je, že uvnitř kamene se nachází malá, železná tyč 6 cm dlouhá se šroubovacím závitem.

Ucelenou vědeckou teorii nenajdete ani, co se Puma Punku týče. Válejí se tu jako po výbuchu různé zbytky bývalých staveb. Podle svědectví současných kameníků by byla potíž i dnes vyvrtat tak přesné díry v těchto kamenných blocích, a navíc je mít v přesné linii. Monolity mají přesné pravé úhly a technika řezání kamene se zdá být dokonalejší, než dnešní technika řezání laserem.

Podobně je tomu s kamenem z jezera Winnipesaukee, jehož rytiny podle vědců musely být vytvořeny moderními nástroji – až na to, že kámen byl poprvé nalezen při kopání jámy v roce 1872.

A to se nezmiňuji o nálezech nástrojů, mincí, řetízků, trubek, železných váz a železných hřebíků apod. v uhlí, pískovci, vápenci či vrstvách kamene starých 300 - 100 miliónů nebo 500 tisíc let. Nebo o reliéfu stegosaura na chrámu Ta Prohm v Kambodží z 11. století př. K. Nebo mísu Fuente Magna, nalezenou Tiwanaku, ale se sumerskými nápisy.

Ale to už jsou záhady, o nichž jsem nechtěl mluvit. Spíše mne zaujaly ony technické vynálezy našich předků, jež se postupně odhalují a poněkud posouvají hranice datování i našeho poznání. Naši předkové nebyli žádní blbci, jak se zdá.

Jen se podívejte na oblíbený nerezavějící sloup v Dillí. Skutečně na jeho výrobu byla použita speciální ochranná vrstva, která velmi dobře brání korozi. Metalurgie před 1500 lety by však neměla být na takové úrovni, aby podobnou vrstvu vytvořila.

Některé artefakty a objekty přetrvávají do dnešních dob a stále před nimi stojíme v úžasu. Resp. zajedeme si k nim autem. Protože jsme líní chodit.

A po nás jednou zbude jen plechová, zkorodovaná kostřička našeho auta.

27. 7. 2013

Autor: Jan Lipšanský

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Technika s lidskou povahou

O prázdninách převážím notebook mezi domovem a návštěvami s dětmi u babiček a dědů. Pokaždé, když jej pak zapojuji...

 

Furt něco mažu

Používám dvě e-mailové adresy. Jednu soukromou, jednu pracovní, vlastně firemní. Na soukromou mi chodí hromady...

 

5 zajímavých pivních webů

O prázdninách, v parném létě, přijde dobré pivečko vhod. Měl jsem štěstí i na nová piva jako Rampušák, a chtěl jsem...

Nejčtenější články

Naměřené rychlosti internetu na DSL.cz v dubnu 2016

 

Rychlost mobilního internetu u T-Mobile stále roste. Jedná se jak o rychlost internetu LTE, tak i o 3G. Pevné sítě s...

Recenze T-Mobile TV

 

Sto třicet kanálů, přehrávání pořadů až 48 hodin zpět, nahrávání 120 hodin záznamů a Videotéka s více než stovkou...

Windows 10 už nebudou zdarma. Bezplatný přechod bude ukončen.

 

Bezplatný přechod na Windows 10 skončí pravděpodobně 29. července. Od té doby si zájemci budou muset zaplatit.