Úvod > Články > Pohyblivé kanceláře

Pohyblivé kanceláře

Bývaly doby, kdy lidé přišli do práce, sedli si do kanclíku, tedy kanceláře, a veškerou nebo většinu své práce vyřizovali odtud. V poslední době se však zdá, že kanceláře jako takové snad byly zrušeny.

Jistě se to stalo každému z vás. Jedete ve vlaku, tramvaji, stojíte na poště ve frontě. A najednou někomu zazvoní telefon, nebo si jej vyndá a vytočí číslo, a vy jste svědkem firemního jednání.

Dozvíte se podrobnosti transakcí, finančních položek, čísla účtů, telefonní čísla zainteresovaných osob, jindy dojde na pracovní postupy, nastavení, hesla, a veselé to je snad jen v okamžiku, kdy se dostane na technickou podporu a je potřeba někoho navigovat, jak co nastavit v počítači.

Přijde mi to jako zajímavý fenomén dneška. Dříve bylo know how tajemstvím, předávaným z otce na syna nebo z ředitele na ředitele, hesla k trezorům znal jen úzký okruh lidí, pracovní postupy se nevyzrazovaly.

Dnes bohatě stačí, pokud chcete něco vědět o konkurenční firmě, vyhlédnout si nějakého křena z managementu, pověsit se mu na paty, když jde na oběd, nebo když jede v pátek za rodinou, a čekat, až mu zazvoní mobil. A on vám vyzvoní, co potřebujete vědět, stačí mít na sedadle za ním naostřenou tužku a připravený blok.

Nebo proč z managementu, někdy stačí počkat si na pana ředitele. Ti sice jezdí autem (či se nechávají vozit), ale jsou místa, kam i ředitelé (a císařpáni) musejí pěšky. Vsaďte se, že jednou na té velké si bude také krátit čas telefonováním.

Mobilní telefony se některým lidem staly natolik důležitými jako plíce pro zpracování vzduchu pro tělo – jsou již organickou součástí osoby. A ta již nerozlišuje, kde se zrovna s mobilním telefonem nachází, ani kdo kolem poslouchá. Přičemž ne vždy jde o naslouchajícího komerčního špeha, takže ty pindy nikoho dalšího nezajímají.

Existují snahy zavést občanské průkazy, pasy či ID karty obecně, spojené i s platebními kartami do jednoho čipu implantovaného pod kůži třeba na ruce. Máchnete rukou nad platebním terminálem v supermarketu, a máte zaplaceno. Na letišti máchnete rukou nad skenerem, a bude jasné, jestli jste terorista, nebo turista. Možná dokonce skener zjistí, že jste chudý turista a do USA vás rovnou nepustí.

Po vzoru těchto snah se jistě brzy dočkáme implantovaných chytrých telefonů. Bude to jistě prospěšné pro řidiče aut, kteří se sice zmohli na SUV nebo Hummer, ale na handsfree jim nezbylo.

Chytrý telefon budete mít zkrátka za ušima, displej v ruce a mikrofon ve rtu. Bude samozřejmě nutné dávat pozor, aby vám někdo někde nerozbil pusu, ale smartphony jsou už dnes docela odolné proti nárazům. Teoreticky ten mikrofon může být nakonec jediná věc, která po vás zbude, pokud se vám nevyvede vyjížďka rychlostí 200 km/h na mokré vozovce po příjemné pařbě.

Ačkoliv možná už tenhle vynález někdo implantovaný má. Tuhle jsme byli s kolegy novináři na natáčení v Bohnicích, a někteří pacienti tam chodili parkem a mumlali si cosi pro sebe, rozhazovali rukama, jako by mluvili s imaginárním člověkem.

Doktoři se při jejich diagnóze jistě spletli. Nešlo o blázny, ale o první testéry se zabudovaným chytrým telefonem v těle. Připravte se na to, že podobných časem potkáte víc. Půjdete po ulici, pojedete vlakem, budete stát ve frontě na poště, a najednou někdo začne si mumlat pro sebe, rozhazovat rukama a mluvit s neviditelným protějškem.

Nemá smysl volat Chocholouška, to jen prostě technologie pokročily natolik, že mobilní a chytrý telefon bude součástí těla člověka. Nezapomeňte na to, až s někým půjdete na večeři, on najednou uprostřed rozhovoru s vámi ztuhne a začne náhle mluvit naprosté nesmysly z cesty a někomu jinému. Není napaden mimozemským virem, žádní body snatchers, to mu jen zrovna někdo zavolal, a on musí, prostě a zkrátka musí, ten hovor vyřídit teď a hned.

Osobně ale dám do budoucna raději přednost kamarádům, kteří se podobných vynálezů vyvarují. Už takhle mi leze na nervy, jak sám – jakožto chlápek na volné noze, tedy nájemný pisálek, překladatel a copywriter – mám mobil na stole, když jdu se sousedem Prokopem na pivo, a pořád si kontroluju e-maily, zda nepřišel nějaký job. Je to vůči sousedovi neslušné, ale v džungli musíte holt být rychlejší.

Snad se časem dopracujeme do situace, kdy svět kolem nás nebude bojem v džungli, ani bitevním firemním polem, ale naprosto běžným světem, kde se dá v klidu posedět s přáteli na pivu, aniž by k tomu člověk ten krám mobilní potřeboval.

3. 5. 2014

Autor: Jan Lipšanský

Sdílejte

Přečtěte si také

 

Technika s lidskou povahou

O prázdninách převážím notebook mezi domovem a návštěvami s dětmi u babiček a dědů. Pokaždé, když jej pak zapojuji...

 

Furt něco mažu

Používám dvě e-mailové adresy. Jednu soukromou, jednu pracovní, vlastně firemní. Na soukromou mi chodí hromady...

 

5 zajímavých pivních webů

O prázdninách, v parném létě, přijde dobré pivečko vhod. Měl jsem štěstí i na nová piva jako Rampušák, a chtěl jsem...

Nejčtenější články

DSL internet nabídne rychlost připojení až 250 Mb/s

 

Společnost Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN) zavádí technologii VDSL3, díky které nabídne v květnu vyšší...

Proč se na pořádný fotbal nepodíváte ani na ČT?

 

Britskou Premier League, Sky Bet Championship a španělskou ligu mohou čeští diváci sledovat pouze na Nové Digi TV a...

Rychlosti Wi-Fi internetu na DSL.cz v říjnu 2016

 

I v desátém měsíci roku 2016 jsme pro vás připravili zajímavé statistiky zaměřené na Wi-Fi providery. Z našeho...