Kde udělal Linux chybu?

Některé open source aplikace, jako například OpenOffice či Firefox, se poměrně dobře etablovaly na trhu a představují silnou konkurenci pro zaběhnuté komerční projekty. Proč se to stejné nedaří Linuxu? Mohou mu pomoci platby, komerční programy a další zdroje financí?

Současná ekonomická krize byla pro mnoho open source aplikací téměř požehnáním. Firmy se snažily a stále snaží snižovat náklady na provoz na minimum - a nejlépe se škrtá v oblastech, které je možné oželet bez citelných ztrát. Proto byla také první omezovanou položkou reklama, zvláště tam, kde byla více otázkou prestiže či dalšího rozvoje než efektivně vynaloženým generátorem zisků. Další oblastí, kde se mohly škrty projevit, byly ICT.

Při nahrazení komerční aplikace některou bezplatnou lze snadno snížit pořizovací náklady. Situace nebyla tak úplně idylická, neboť s krizí se snížily také investice do nových počítačů a nahrazovat zakoupený program open source aplikací nemá obvykle příliš šetřící smysl. I přesto lze říci, že krize rozvoji open source řešením zřejmě prospěla.

Problematika nasazení bezplatných programů do nových strojů se často zjednodušuje účetně triviální operací – vyčíslením nákladů na software, který se nám podařilo nahradit. To je ale spíše propagandistické tvrzení, neboť reálné úspory jsou většinou mnohem nižší. Předně je potřeba uvážit, zda nasazení těchto aplikací nesníží produktivitu práce, případně na jak dlouhou dobu se to stane. Dále je potřebné uvážit čas, který musí instalacím věnovat správce sítě, případně také náklady na proškolení zaměstnanců.

Ač přechod z komerční a často zaběhlé praxe není vždy krátkodobě úsporný, přesto společnosti po stabilně se vyvíjejících open source programech sahají stále častěji. Důvodem jsou jednak dlouhodobé úspory a pak (zvláště u velkých firem) možnost si aplikace v případě potřeby upravovat. Odpadá také obvyklý problém, jak přejít od zkrachovalého výrobce software k jinému produktu. Stále častější jsou k open source aplikacím užívány otevřené formáty, které případný přechod výrazně ulehčují.

Také proto stále roste obliba těchto produktů. Navíc jsou mnohdy schopni nabídnout právě to, co u konkurence uživatelům nejvíce chybí – Firefox nabídl bezpečnost, rychlost a funkční rozšiřitelnost; OpenOffice standardizovaný výstupní formát a možnost snadného doplnění funkcí. Co se tedy u Linuxu nedaří? V čem je hlavní chyba jeho propagátorů? A lze s tím něco dělat? I na to se pokusíme odpovědět v následujících řádcích.

Kde udělal Linux chybu?

Odpovědět jednoduše na to, kde se v případě Linuxu stala chyba, není vůbec jednoduché, a zřejmě ani žádná univerzální a definitivní odpověď neexistuje. Osobně si myslím, že velkou chybou bylo roztříštění distribucí tak, že se v nich bylo (a stále je) velice obtížné vyznat. Lidé chtějí jednoznačný produkt a jsou překvapeni, kdy si žádný Linux nainstalovat nemohou, protože se to nedá ani stáhnout ani koupit. A volba distribuce (ač dle mého soudu není úplně důležitá) je již natolik složitá, že si raději pořídí systém jiný.

V současné době se zdá, že se situace s distribucemi mírně uklidňuje a jasný prim bude představovat Ubuntu s případnými variantami v openSUSE a Fedora. To je již výběr, ve kterém se bude schopen zorientovat i méně zdatný uživatel. Největším neštěstím ale není jen samotný počet distribuci, jako svérázných marketingových modelů, ale existence dvou navzájem nekompatibilních balíčkovacích systémů, které stěžují práci samotným uživatelům.

Dříve se mluvilo o tom, že je Linux složitým a uživatelsky náročným operačním systémem. To ale dnes již není (alespoň na uživatelské úrovni) pravda. Linux je možné si (téměř vždy – i v následujícím se omezíme na nejrozšířenější distribuce) před instalací vyzkoušet v Live prostředí, což je luxus, který vám Windows rozhodně nenabídne. Pakliže jste spokojeni, tak vás čeká přehledný průvodce instalací. Osobně mohu říci, že nainstalovat Ubuntu dá podstatně méně práce, než nainstalovat MS Office.

Uživatelsky přívětivý je systém také a je jen nutné uživatelům ukázat, jak se s ním zachází. Ze zkušeností, které mám ve svém okolí, je s Ubuntu spokojen každý, kdo u něj vydržel alespoň týden a na ovládání si zvyknul. Naopak je zajímavé sledovat rozhořčení těchto uživatelů, pakliže se mají alespoň na čas vrátit k Windows. A to jsou mezi nimi dvaaosmdesátiletý pán či na designu si zakládající slečna, která je ráda, že ovládá textový editor a internet.

Myslím si, že to, co bude pro případný nárůst oblíbenosti Linuxu rozhodující, bude především to, jak dokáže zvrátit svůj mediální obraz systému, ve kterém nic nefunguje, je složitý a je jen pro odborníky. Nic z toho není totiž pravda. Pro domácí využití se hodí Ubuntu stejně jako Windows, jen nabízí nulovou pořizovací cenu a nižší spotřebu energie (i když u Windows 7 to již vyjde téměř nastejno).

Otázkou je, jak a zda by Linuxu pomohla větší komercionalizace. Tedy to, kdyby se uživatelé naučili nakupovat software či hudbu prostřednictvím nainstalovaných aplikací. To by mohlo přinést nemalé peníze nejen do vývoje, ale především do reklamy, která by mohla ukázat,  jak linuxové distribuce opravdu vypadají.

Jistou snahou o takovouto propagaci, která by nikoho nic nestála, měla být informační zpráva, která by se připojila na konec e-mailu napsaného prostřednictvím Evolution, že daná zpráva byla napsána v Linuxu. Počin ale vzbudil velkou nevoli a funkce se stala nepovinnou. Zdá se, že na reklamu si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Ono ani prodávat software 1-3% uživatelů počítačů není úplně snadný business a velké zisky z toho nepoplynou alespoň prvních pár let.

Ač jsme neustále svědky snahy firem linuxové distribuce vyvíjející z uživatelů získat peníze, je to spíše chození v bludném kruhu a nesmělé pokusy. A možná právě tato váhavost bude stát Linux místo v popředí užívanosti operačních systémů. 

26. 10. 2010

Autor: