Zkuste si také jeden den bez moderních vymožeností

Stává se pomaličku módou mít nějaký den bez něčeho – den bez aut, den bez cigaret a podobně. Ne každý podobné dny dodržuje, jistě. Novinkou je den bez mobilů, počítačů, internetu, televize...

Narozdíl od svých slavnějších Dnů, tento nemá pevně stanovené datum v kalendáři. Můžete ho zkusit kdykoliv. Máte-li odvahu.

Moje sestra je blázen do všech pošetilých hloupostí, takže se jala jeden takový den prožít, a pak mi o tom vyprávěla. S trochou hrůzy v očích, sem tam se slzami na krajíčku.

Začalo to hned ráno – byla zvyklá mít mobil na nočním stolku, aby ji probudilo jeho libé vyzvánění a aby se mohla podívat, kolik je hodin. Protože však v noci mobil zamkla do skříně, nic ji nesmělo ten den bez moderních technologií lákat, samozřejmě zaspala.

Tradiční budík nenatahovala ani nepamatovala, video i televizi měla vypnuté, takže jí chvilku trvalo, než si vzpomněla, že na ruce by teoreticky mohla mít náramkové hodinky. Byly tam a šly, takže jakous takous představu o čase měla, byť ji nepotěšilo, o jak moc zaspala.

Když žádné moderní technologie, tak ani mikrovlnka, ani preso. Moc ráda by někde v rychlosti sehnala návod na ovládání plynového sporáku, ale internet si zakázala rovněž. Nakonec si však i zde vzpomněla na správný postup, odkoukaný od mámy, a jeden z hořáků se jí podařilo zapálit.

Poněkud ji překvapilo, jak dlouho na sporáku trvá, než se voda uvaří – přece jenom v mikrovlnce nebo presu měla kávu hotovou raz dva. Ke snídani pak rychle slupla, co lednička dala, tady už odmítla s ohřevem na plynovém sporáku dále experimentovat, a vyrazila do práce. Pěšky. Auto je také moderní technologie.

V polovině cesty si uvědomila jednu věc, otočila se tedy a vrátila domů a vypnula plyn u sporáku, který už pomýšlel na konečnou svobodu.

V práci všem vysvětlila, že tento den nesmí s počítačem přijít do styku (tuším si vymyslela historku o nějaké nákaze), ale všichni na ni koukali skrz prsty, že se chce ulejvat. A ona by tak ráda pracovala, jenže držela bobříka dne bez technologií.

Dělala tedy ten den ve skladu, kde přerovnávala papíry a staré krabice, jenže už po určité době se i přes neustávající příděl papíru začala mírně kousat nudou. Jindy by v tuto dobu na webu četla nejnovější zvěsti, aktuality, bulvárek, popíjela druhé kafíčko...

Aby nenadbíhala čarodějům s moderními technologiemi, rozhodla se jít na oběd do nějaké zelené jídelny, kde ji pyré z brokolice příliš neuspokojilo, ba dokonce mírně rozčarovalo.

Pomalu začínala mít svého předsevzetí dost a někde vzadu se začala objevovat myšlenka, jestli se nechová jako pitomá. Myšlenka hodně dlouho probublávala na povrch, aby nakonec obsadila ústřední místo.

V té chvíli se sestra rozhodla ukončit hladovku, tedy den bez moderních technologií, zašla si do nejbližší internetové kavárny a koukla alespoň, co píše bulvární tisk. Cítila se ukojena.

Když mi to celé líčila, už se svému hloupému nadšení smála. Jen nechápala jednu věc, kterou jsem ji sám nebyl schopen vysvětlit.

Zastánci dne bez moderních technologií spolu komunikují přes internet a e-mailem – jak se herdek jeden o druhém dozvědí, když ty moderní technologie nepoužívají? Nevíte to náhodou někdo?

18. 10. 2008

Autor: Jan Lipšanský