Humbuk kolem iPodů

Proč vlastně iPod slaví takový úspěch, když se od jiných podobných zařízení zase až tak moc neliší? Navíc existuje přece řada multimediálních mobilů s prakticky identickými funkcemi. Tak proč zrovna iPod? Tuto otázku jsem si položil poté, co jsem četl zprávu o tom, že firma Apple chystá levný tablet, lehký přenosný přístroj s velkou (deset palců) dotykovou obrazovkou.

Má zaplnit mezeru mezi iPodem a nejlevnějším notebookem od Applu, MacBookem. Proč se vlastně tablet dosud pořádně neprosadil? A kam směřuje evoluční cesta od PC přes laptop a posléze notebook?

Když jsme v redakci Softwarových novin dělali před více než patnácti lety první velký test notebooků, šlo většinou o poslední výkřiky hi-tech. Předchozí modely na trhu bývaly spíše laptopy, jakési hybridy mezi počítačem přenosným a přenositelným. Ostatně označení laptop se chová dost podivně: nikdy se pořádně neujalo (doslova počítač na klíně), a přesto se pořád vrací. Používají jej i lidé, kteří si tenkrát ještě čůrali do plenek; nemá to zkrátka logiku.

Zmíněné notebooky se vyznačovaly nejrůznějšími technologiemi obrazovek, jejichž názvy už dnes málokomu něco řeknou. Myš nahrazoval track point (známý jako poštěváček), kuličkový ovladač, dotyková destička a možná ještě něco jiného. Dnes dominující dotykovou destičkou, která se několikrát objevila a zapadla, byl vybavený i můj první notebook, ale práce s ním byla utrpením. 

Pokud si vzpomínám, marketingová nabídka u notebooků byla a je poměrně chudá. Už od pradávna se nabízela velká výdrž na akumulátory (a jak dlouho je prakticky dostupná?), hibernace/usínání, velký displej (slovo "velký" prodělalo numericky neskutečnou inflaci), nízká váha (haha) a podobně.

Notebook ještě nevyrostl z dětských plenek a už se mluvilo o subnotebooku, který de facto konečně jakž takž ztělesnil to, co se povídalo o noteboocích. Pak byla éra tablet PC, kdy výrobci nabízeli roztodivná monstra s pochybnou užitnou hodnotou, následovaly tak malé mašinky (ultramobilní PC), že se na nich prakticky nedalo psát. Personální asistenty (PDA) se sice na nějakou dobu ujaly, ale konvergence s pokročilými notebooky, multimediálními přehrávači a mobilními telefony, kde telefonování je až na posledním místě, zamíchalo nabídkou tak, že člověk nevěděl, co vlastně má chtít a proč.

Podle mého se jako hlavní hnací evoluční prvek těchto méně počítačových či telefonovacích a více multimediálně zábavných hraček prosadila dotyková obrazovka. Titěrnost ovládacích tlačítek jí umožnila lépe převzít ovládání, byť za cenu věčně upatlané obrazovky. 

Zdá se, že odtud se odvíjí další pokus o tablet, který ohlásil Apple. Jak jsem na začátku uvedl, má se vecpat mezi MacBook a iPod, tedy dvě funkčně nesourodé platformy. Jako operační systém, aby to bylo dramatičtější, bude použit modifikovaný systém z iPhonu. To dovolí uživatelům používat okamžitě přes 60 tisíc aplikací. Tablet však bude ke všemu sloužit i jako čtečka e-knih – do tohoto segmentu trhu se tedy Apple hodlá nově vlámat a poprat se s konkurencí. 

Podle expertů lze očekávat, že nový tablet bude pro legalizaci stahování filmů znamenat totéž, co iPod pro nákup hudby přes iTunes. Patrně vznikne něco jako iBooks a iMovies. Jenže úspěch není zdaleka zaručený. Mezi malým příručním iPodem a čtvrtmetrovým tabletem je přece jen velký rozdíl. Generace odkojená poslechem hudby přes mobil a sledováním filmů na ploše velikosti platební karty je příliš zmlsaná. Kvalita zvuku a obrazu není - obávám se - to, co na těchto přístrojích oceňuje. Soudím tak podle tlup teenagerů vysedávajících v parcích a poslouchajících dlouhé hodiny chrastění z mobilů, iPodů a MPx přehrávačů. Zatímco sluchátka z nějakých záhadných důvodů dokážou hrát tak, jak podle fyzikálních zákonů nemůžou, udávaná Hi-Fi kvalita u zmíněných elektroaukustických hraček je nestydatou lží.

I když, prognózy jsou od toho, aby se nenaplnily. Třeba se vrátí ta móda, kdy junáci na ramenou vláčeli obrovské přenosné rádiomagnetofony se subwooferem a nějaké elektronické tintítko by jim bylo k smíchu. Tak či tak, úspěch zamýšleného tabletu ukáže, v čem tkvěla obliba iPodu, neúspěch pak to, že navázání na úspěch není automaticky zaručené.

9. 9. 2009

Autor: