I české knihy na Googlu

Zajímavý počin, za normálních okolností hodný obdivu. Tak lze hodnotit službu Google Boooks, kterou avizuje společnost Google. Spočívá v masivním skenování knih v amerických knihovnách a jejich zpřístupnění v digitální podobě - včetně řady benefitů v podobě vyhledávání, náhledů či plných textů.

V této době překročil počet naskenovaných knih deset milionů (skenuje se od roku 2004 rychlostí tisíc stránek za hodinu). Google mluví o "veřejném zájmu", protože kromě knih běžně dostupných v knihkupectvích a knihovnách se takto k lidem dostanou i díla již rozebraná, která se objevují pouze ve velkých bibliotékách. 

Podle autorů projektu jde o dar čtenářům: "Nikdy jsme se nezaměřovali v první řadě na finanční prospěch z projektu a nikdy jsme nemuseli vlastníkům společnosti ospravedlňovat částky, které na Google Books vynakládají." Přesto je zřejmé, že tato služba prestiž a postavení firmy posílí.

Projekt je bohužel poznamenaný vadou na kráse. Tou je ignorování autorských práv - a to nejen u knih amerických autorů (co je doma, to se počítá), ale – zejména – knih autorů mimoamerických. U nás je medializován spor s EU, která se bere za práva evropských autorů, ale problémy jsou i v USA. Tam se kromě velkých vydavatelství jako Amazon bouří i americké autorské organizace. Většina skenovaných knih pochází z 20. století a velmi často je chráněna autorskými právy. Google tvrdí, že zprostředkuje úryvky z chráněných knih a počet přístupných stránek je omezený. Toto tvrzení je ovšem ve sporu s cílem služby Google Books.

Spor s americkou autorskou organizací se po letech vyřešil mimosoudní dohodou, na základě které Google odškodní poškozené autory částkou 125 milionů dolarů. Ti na základě toho dali společnosti souhlas s nakládáním s díly. Skutečnost je všem poněkud temnější. Souhlas autorů je vynucený: pokud nebudou autoři souhlasit s vystavením svých knih, bude si firma dělat, co chce. Přesněji řečeno: pokud se autor neozve, má smůlu, pokud nebude souhlasit, také.

O. Neff v rozhovoru pro MfD soudí, že je to sice partyzánština, ale jinak se prý digitalizace knih zahájit nedá. Zajímavé – účel světí prostředky? Řekl bych, že takové praktiky byly přijatelné, a to ex post, dříve. Řada objevů, vynálezů a poznání by se nekonala, kdyby se vždycky dodržovaly zákony a etické normy. Dnes je ovšem takový postup na pováženou.

Zajímavé je, že takového pirátství se dopouštějí země bez ohledu na vyspělost ekonomickou či společenskou. Jak známo, Sovětský svaz a jeho satelity na autorská práva dlouho kašlaly s argumentací, že jsou (po revoluci, po válce atd.) chudé a zlovolné embargo na řadu produktů a technologií ze strany kapitalistů jim nic jiného neumožňuje. Méně známé je, že podobně postupovaly (a postupují) i země vyspělé, ba vyspělejší až nejvyspělejší. U nás to postihlo například film Cesta do pravěku, který Američané rozstříhali a trikové scény použili podle svého ve vlastním filmu. Podobně dopadl i sci-fi film Ikárie XB1, který sice zůstal pohromadě, ale byl přestříhaný podle zaoceánských zvyklostí. Podle pamětníků bez jakékoli snahy po smluvním řešení ze strany upravovatelů.

Jak to celé dopadne, je ve hvězdách. Obávám se, že názor O. Neffa se prosadí. Už nyní se totiž v Evropě ozývají hlasy, že když se v ní bude trvat na autorskoprávní ochraně, zaostane EU v této oblasti za Spojenými státy. Mluví se o reorganizaci autorských práv v Unii, protože dnešní stav lze charakterizovat jako roztříštěnost (to je ovšem historicky zcela přirozené, nikoli odsouzeníhodné).

Nicméně podobný projekt jako Google Books běží i zde. Nazývá se poněkud přiblble Europeana, ale se svými 4 miliony naskenovaných knih zase tak moc nezaostává. Navíc na rozdíl od privátní (a tudíž nekontrolovatelné) akce Googlu je Europeana financovaná z veřejných zdrojů. Podle zpráv Unie s Googlem jedná o nějaké formě spolupráce, takže nezbude, než čekat.

Pokud jde o nás, Google Books obsahuje i řadu českých knih - a to jak českých autorů, tak i překladů do češtiny. Některá malá vydavatelství mají již větší část své produkce "googlizovanou". Jsem optimista v jedné věci. Knižní produkce stejně podlehne nějaké metamorfóze co do formy prezentace i prodeje. Tomu uniknout nelze.

O tom, jaký bude vývoj, můžeme jen spekulovat, ale myslím, že nakonec na tom knihy tratit nebudou. Stačí se podívat na hudbu: napřed pečlivě opečovávané nahrávky, všelijak chráněné, přesto pirátsky stahované, nakonec tiše a nenápadně migrují k volné dostupnosti a placení "dej, kolik uznáš za vhodné". Elektronické knihy či čtení knih na displeji počítače či přehrávače je nesrovnatelné se čtením knihy papírové. A tato odlišnost mluví proti komerčnímu zneužití/zneužití naskenovaných děl. Notoričtí stahovači zaplní své disky stovkami titulů knižních, které se budou tísnit vedle filmů a hudby. Spolu s nimi pak budou digitálně tlít, nepovšimnuty a zapomenuty. Vnímat můžeme pouze v reálném čase.

Ten, kdo má opravdu zájem si něco přečíst, zhlédnout či poslechnout, si knížku, film i zvukový nosič koupí.

2. 10. 2009

Autor: