Český film v moci internetu a mobilů

Ne, nebojte se, nemám v úmyslu v tomto článku nadávat na prolezlost současných českých filmů sponzory všeho druhu včetně mobilních i internetových operátorů a nabídek jejich skvělých služeb. Napadla mne ale tuhle při koukání na jeden český film taková zajímavá myšlenka.

Díval jsem se na Hotel Modrá hvězda, ano, starší česká černobílá komedie s Oldřichem Novým a Natašou Gollovou. A říkal jsem si, herdek, kdyby ti dva měli mobil, tak tam přece nemuselo dojít k těm trapasům, ke kterým došlo. Zavolali by si a vše by bylo vysvětleno během chvilky.

Samozřejmě mi došlo, že pak by snímek neměl zápletku a na oněch situacích nepochopení je celý vystavený. Ale už ve mně hlodalo ono „co by, kdyby?“.

Představte si, jak by vypadaly vaše oblíbené československé filmy z doby před rokem řekněme 1994. Jak by vypadali jinak Samotáři, kdyby měli k dispozici internet a mobil, nebo Na samotě u lesa... A nejen české a slovenské filmy, ale i zahraniční.

Třeba taková Casablanca – kdyby si ti dva zavolali mobilem, nemuselo dojít k té loučící scéně v mlze na letišti, že ano?

No jen si vezměte českou klasiku – Pyšnou princeznu. Proč by princ měl někam posílat poselstvo nebo někam jezdit? Vygoogloval by si informace o pyšné princezně na internetu, mobilem by zkontaktoval svého kamaráda v sousedním království a dohodli by se na dalším postupu.

Je tedy fakt, že zlotřilí rádci by také měli tuto výhodu, takže by byli v neustálém spojení s podplaceným velitelem vojska, které princeznu s princem hledalo, takže by informace chodily skoro neustále.

Film by pak končil tím, jak si princ s princeznou založili profil na Facebooku.

Nebo Tři veteráni – jak snadné by bylo, kdyby tuším Servác rovnou využil služeb Seznamka.cz nebo jak se nějaký ten seznamovací server jmenuje.

Anděl na horách mohl vyzkoušet virtuální sáňkový trenažér v počítači.

Vezměte si, jaké terno by Josef Abrhám ve filmu Jára Cimrman, ležící spící, udělal, kdyby závěrečnou scénu, viděnou zvenku oknem, rovnou natáčel na mobil a on-line přenášel na Youtube.

Na druhou stranu by měl Pepíček Abrhám smůlu, pokud by si karlovarští číšníci dali ve Vrchní, prchni! echo mobilem – to by daleko neutekl a ani prázdné restaurace by nestihl obrazit.

A kdyby si v Císařově pekaři mohl pekař Matěj brnknout kamarádům o pomoc a Rudolf na internetu zjistit nejnovější složení všech lektvarů, asi by nebylo o co hrát ani tady.

Některé takové filmy zase stojí a padají na tom, zda funguje, nebo nefunguje telefonní budka. To dřív, když nebyly mobily a pevnou linku měla jen každá třetí domácnost, se chodilo telefonovat ven, do telefonní budky...

Což si někdy v tramvaji při nechtěném poslechu soukromých a intimních hovorů říkám, že nebyl tak špatný nápad a zavedl bych podobné, zvukově izolované budky do každé tramvaje a autobusu... V metru naštěstí v tunelech není signál.

Ale zpět k filmům. Některé mají pointu v tom, že si ti dva dali sraz, ale jeden z nich nemohl dorazit. Třeba v takové Romanci pro křídlovku. Ona pak umřela a jeho trápil pocit viny. Jenže on nemohl přijít na domluvený sraz, neb jako z udělání umřel dědeček. Mít po ruce mobil, brnkne té holce od kolotočů, ať chvilku počká, on dědu zaopatří, a pak teda zdrhnou, jak si naplánovali.

Zase na druhou stranu by mě zajímalo, jak by vypadaly současné české (a zahraniční) filmy, když by se v nich internet a mobily nesměly používat... Protože některé na tom stojí a padají – samozřejmě finančně, protože různí operátoři, výrobci a poskytovatelé služeb stále do českých filmů cpou docela hodně peněz, asi v domnění, že čeští diváci na české filmy pořád chodí.

Jak by asi vypadal film Experti, kdyby tam nešlo o IT odborníky? (Teda, oni ani IT odborníci nebyli, chovali se jako tupci, ale děj na tom postavený byl.) Nebo film Děti noci, kdyby ta pitomá Ofka uměla používat ICQ? A o čem by bez moderní techniky byl snímek Gympl?

Když jsme u toho, tak mám vůbec pocit, že v současných filmech ze současnosti se lidi, co se techniky týče, chovají jako pitomci? Nepřijde vám?

Notebooky používají jenom manažeři, normální lidé ne, na druhé straně omladina ve filmech nemá pecky v uších a MP3 přehrávače, ani iPody a iPhony (pokud film dotyčná firma nesponzoruje), mobily jsou spíše estetickým doplňkem, protože to vypadá cool, když jej jednou rukou vysunete z krytu (asi jako dříve ve westernech tasili kovbojové kolty) a odklopíte.

Rovněž scéna, v níž mladá bestiářka drží důležitě mobil u ucha, vypadá cool, protože na první pohled je jasné, že holka je děsně byzy. Na druhé straně ten šmudla se starou Nokií u pasu, co vypadá jako kyj, je evidentně lůzr.

Dědečci a babičky, ale často i rodiče, jsou ve filmech prostě totálně out a mladý klučina jim musí znuděně vysvětlovat tak základní pojmy jako bluetooth a P2P. (Že ve skutečnosti jsou starší uživatelé internetu o hodně schopnější, o tom svědčí fotky z digitálního mobilu, které mi přes MMS nebo i e-mailem posílá moje 75letá kmotra.)

Zkrátka, od úvahy, jak by vypadaly starší české filmy, kdybych v nich Oldřich Nový vykecával Nataše Gollové díru do hlavy mobilem nebo přes chat a otravoval ji cool MMSkami, jsem dospěl nakonec k názoru, že by takový film byl stejně poplatný určitému zakořeněnému společenskému vnímání a nezobrazoval realitu.

Leda by byl Oldřich Nový manažer, pak by měl i notebook, a Nataša Gollová dělala v módním časopise a používala cool vysouvací mobil, aby vypadala děsně byzy.

Akorát koukat už by se na to nedalo. Jako se na to ostatně nedá koukat ani u moderních českých filmů.

31. 10. 2009

Autor: Jan Lipšanský