Co schází OpenOffice.org 3.2 k dokonalosti?

O výhodách a možnostech tohoto kancelářského balíku bylo napsáno mnohé. V Německu jeho podíl na trhu představuje asi 21% a sám Microsoft jej považuje za vážnou konkurenci. Čím si ale kancelářský balík škodí a v čem zaostává za řešeními od konkurence? I na to se pokusíme najít odpověď v následujícím článku.

Podle nedávného průzkumu v Německu je OpenOffice.org nainstalovaný asi na 21% počítačů s operačním systémem Windows. Data byla získána na základě analýzy nainstalovaných fontů v počítači. Každý kancelářský balík s sebou přináší určitou sadu fontů, které jsou pro něj typické. A právě ty se staly předmětem zkoumání. Lze očekávat, že celkové číslo by mohlo být až někde kolem 23-25%, připočteme-li uživatele dalších operačních systémů (Mac OS a Linux), na kterých bude procentuální zastoupení otevřeného kancelářského balíku podstatně vyšší.

Vzhledem k tradičnímu českému zájmu o open source řešení bude mít u nás OpenOffice tržní podíl zřejmě mezi 25-30%, což je již poměrně velké číslo. Toho se začíná obávat i Microsoft. A to, že se již nejedná o žádného otloukánka, dokumentuje i spolupráce Microsoftu se Sun na doplňcích pro MS Office zajišťujících kompatibilitu s OpenOffice.org 3.x.

Přesto si OpenOffice.org neodpustí několik nedokonalostí, které by se mohly zdát běžnému uživateli snadno odstranitelné až triviální. I přesto však užívání balíku právě tyto chyby dosti ovlivňují i znepříjemňují. Pojďme se na některé z nich podívat podrobněji.

Chybějící Outlook

Absence nástroje, který by konkuroval MS Outlook, je považována za jeden z největších hendikepů balíčku. Lidé v kanceláři obvykle potřebují používat kalendář, spravovat kontakty a psát e-maily. A to jim OpenOffice.org nenabízí. Existuje přitom Mozilla Thunderbird s pluginem Lightning, který by byl pro drtivou většinu uživatelů dostatečnou alternativou.

Ale sama Mozilla zatím nezvládá přímou integraci kalendáře do svého poštovního klienta - a tím snižuje svoji atraktivitu pro OpenOffice.org. Problémem by byla zřejmě i otázka financování či podpory ze strany výrobců. Poměrně velké množství různých derivátů kancelářského balíku tyto dvě služby spojuje. Chybí jim však reklama, lepší marketing nebo často obsahují starší verze jednoho či druhého balíku. 

Na první pohled je tento nedostatek snadno řešitelný, ale podle všeho se integrace obou projektů zatím nechystá, což je škoda jak pro uživatele, tak především pro oba nástroje, které snižují svůj potenciál hlavně v komerční sféře.

Nemoderní vzhled

Přijde vám to jako maličkost? Ale komu by se chtělo používat program, který grafickými prvky skončil někde kolem roku 2000? Podle mě je právě toto jedna z oblastí, ve které tento zdarma nabízený produkt zaostává. Stačí se podívat na to, jak vypadá například Lotus Symphony od IBM, který je ale založený na jádru 1.x, což je dnes prehistorický kousek a technologicky se nejedná o nějaký špičkový výrobek, byť vzhledově je výborný. Podobně je na tom i kancelářský balík Koffice, který je funkčně slabší, ale vzhledově o několik let napřed.

Proč nepřevléci kancelářský balíček do modernějšího vzhledu či nenabídnout různá skinování či více „lehkých“ motivů? Inspirace v tom, jak k problematice přistoupil Firefox, je na místě. Jistě, kancelářský balík je přece jen náročnější a větší aplikace, kterou většina lidí používá k práci, ale hezký vzhled by nepochybně ocenila spousta uživatelů.

Osobně mám pocit, že zde není v prvé řadě problém technologie (tedy že by to téměř nešlo) nebo licencí či peněz, ale především v tom, že vývojáři věnují pozornost především běhovým a funkčním prvkům. Nemyslím, že by to bylo špatně, ale změny vzhledu by si své příznivce také našly.

ClipArty a šablony

Další bod souvisí s tím, jakým způsobem přistupují autoři balíčku k uživateli. Dodáme funkční základ, který by mohli potřebovat všichni, a individuální potřeby ať si vyřeší každý uživatel sám díky různým doplňkům. Ale myslím si, že právě přítomnost ClipArtů je jednou z věcí, kterou by většina uživatelů uvítala. Jejich instalace sice není těžká, ale nějaký čas zabere, krásné obrázky také vypadají jinak, ale především to snižuje komfort běžného uživatele. Především pro domácí využití je často pohodlnější si ukradnout hotový produkt, než podle návodů smontovávat potřebný nástroj dohromady.

Podobná je situace také u šablon. Ty potřebuje téměř každý, ale v základní instalaci je jich minimum. Přitom rozdíl mezi spokojeným zákazníkem a tím, který se kvůli rychlosti práce vrátí ke konkurenci, může být poměrně malý. Zvláště tehdy, když potřebujete něco rychle vytvořit, daná šablona v nabídce není a vy žijete v přesvědčení, že by tam býti měla (na základě zkušenosti s MS Office).

Kontrola gramatiky

Jedním z největších nedostatků, zvláště pro českého uživatele, je jistě kontrola gramatické správnosti. Zde je to především otázka finančních možností. V anglické mutaci je kontrola již přítomná, ale pro menší jazyky se zatím finančně výrobci nevyplatí. Přesto by bylo možné alespoň připojit drobnou kontrolu pro některé snadno odhalitelné typografické chyby – dvojité mezery, chybějící mezery za čárkou atd.

Ve stejné kategorii je také automatické opravování překlepů, které v OpenOffice.org nefunguje zrovna nejpřesvědčivějším dojmem. Zásadních změn se ale v této oblasti asi nedočkáme, protože pro malé trhy nejsou finančně (zatím) rentabilní. I když i na českém webu OpenOffice.org se postupně buduje komunita vývojářů,  kteří by s tím měli něco udělat. I drobný výsledek je zde dobrý výsledek.

Roztříštěnost mutací

Toto není asi ani tak nevýhoda ve vztahu k MS Office, jako spíše k sobě samému. Kromě originální verze, kterou má na starosti Sun (nyní Oracle), který táhne většinu vývoje a nabízí asi nejosvědčenější a nejodzkoušenějíší funkce a možnosti, nechybí verze od Novellu, jenž přináší vlastní mutaci s celou řadou funkcí navíc - podobně jako IBM, Go-oo,... Uživatel je pak v těžké pozici a neví, kterou z variant si vybrat, chce-li současně podporu maker, hezký vzhled a rychlý start nebo stabilní provoz. Sunu byla zazlívána malá péče o kancelářský balík a stále se čeká, jak se k němu postaví nový vlastník.

Závěrem

Drobných nedostatků bychom jistě našli ještě více; od někdy ne zcela logických menu, přes nešikovný update, neobvyklé klávesové zkratky až k tomu, že téměř každá instalace je svébytným produktem, který má svá zásadní specifika. OpenOffice.org 3.1.1 není stejným programem pod Windows i pod Linuxem.

Přesto nabízí za velice dobrou cenu (nulovou či poměrně levnou technickou podporu) výborné funkce a osvědčený uživatelský standard. Pokud si o jeho přednostech chcete přečíst více, můžete užít například článek, který nedávno vyšel v našem magazínu.

16. 2. 2010

Autor: