Papír je rychlejší než elektronika!

Elektronické čtečky se dostávají na výsluní přízně. Jejich ceny klesají, elektronický inkoust má vlastnosti jako inkoust normální, zkrátka a dobře je čas přehodnotit svůj vztah k této technické vymoženosti. Stále jsou tu však nějaká ale.

Je to tak, ceny jdou neúprosně dolů. Pokud nebudete trvat na elektronické čtečce zakoupené v České republice, začnete se pomalu dostávat k ceně, kterou lze nazvat akceptovatelnou. Jen si to srovnejte. Zatímco u nás pořídíte Kindle 2 za nějakých 7 500 Kč, přímo na Amazonu si jej můžete objednat za 189 dolarů, což je při současném kurzu cca 20 Kč necelých 3800 Kč, tedy zhruba za polovinu. Čtečku od Sony pak pořídíte za oceánem za krásných 2900 Kč.

Podobně to s cenami vypadá i u čteček ostatních značek, jen Apple spoléhá více než na cenu na kult chrámu nakousnutého jablka, a tak jej za méně než 600 dolarů rozhodně nekoupíte. Zde se však nejedná o rozdíl v kvalitě, jako spíše o zákaznický fetiš, kterým je možno vykázat svou nezměrnou „geekovitost“. A to něco stojí.

Pochopitelně nejdůležitější je rozmyslet se a udělat onen krok, kdy opustíte papír, na který jste zvyklí, a vrhnete se na čtení v nové formě. Vše bude zřejmě jednodušší v okamžiku, kdy google vrhne na internet české elektronické knihy. Přesto ale zůstávají některé argumenty, které mohou od koupě elektronické čtečky odradit, konkrétně je to důvod rychlosti čtení.

Výrobci všech čteček uvádějí, že není rozdíl, zda čtete knihu na papíře nebo na jejich zázraku moderních technologií. Na serveru www.useit.com se však objevil zajímavý průzkum, který měřil, jak dlouho trvá přečtení stejného textu z knihy a jak dlouho ze čtečky. Pro kolektivní čtení vybrali iniciátoři povídku Ernesta Hemingwaye, jejíž přečtení zabere na papíru 17 minut a dvacet vteřin. Autoři pokusu dodávají, že je to mnohem méně, než bychom věnovali přečtení celé knihy. Přečtení výtahu na internetu by ale nikdo tolik času nevěnoval.

Experimentu se zúčastnilo celkem 32 respondentů, ovšem validní byla data pouze čtyřiadvaceti z nich. Vzorek to sice není příliš velký, přesto se dá předpokládat, že měření většího počtu respondentů by výsledky potvrdilo.

Useit testoval pouze dvě špičky na trhu – a to iPad a Kindle. iPad v testu dokazuje, že možná není tak úplně pouze krásnou krabičkou, protože Kindle 2 porazil. O celá čtyři a půl procenta! Zatímco na iPadu přečtete text o 6,2 % pomaleji než z papíru, na Kindlu budete podle průzkumu o 10,7 % pomalejší. To znamená, že zatímco v papírové podobě přečtete 500 stránek, na Kindlu budete teprve na straně 446 a na iPadu na straně 469.

Pochopitelně to není takový rozdíl, ale pokud jste náruživí čtenáři, kteří přečtou tisíce stránek do roka, mohlo by vás začít mrzet, že si najednou ročně stihnete přečíst o několik knih méně, než jste stíhali v papírové podobě.

Zároveň s pokusem nechali respondenty vyplnit i dotazník o jejich názorech na knihy a elektronické čtečky. Kupodivu zde nebyly mezi čtečkami a papírem velké rozdíly, jen u Kindlu si lidé stěžovali, že je příliš těžký. Z toho se dá celkem snadno odvodit i budoucnost čteček. Budou lepší, lehčí a s lepšími displeji.

Díky nim se rozdíl mezi nimi a „oldschoolovými“ knihami bude stále více stírat a pokud se najde i dostatečně pohodlná distribuce knih k cílovému zákazníkovi (nejspíše to bude stylem prodeje Amazonu), může se stát, že obliba obou verzí se zcela vyrovná.

Přesto zůstává několik otazníků, jak to celé dopadne. Lidé méně čtou, psaná kultura stále ustupuje obrázkové, proto se dá jen těžko odhadnout, jak masově se čtečky během příštích let rozšíří i přes svou přijatelnou cenu. Pokud se jim to ovšem podaří, je zcela jisté, že pravý bibliofil si je pořizovat nebude. Těžko se dá sehnat první vydání elektronické knihy, aby splňovalo to, co dává papír. A upřímně, milovníci knih – umíte si představit svůj domov bez knihovny? 

22. 7. 2010

Autor: Richard Klíčník