Jaký bude trend ve vývoji operačních systémů?

Až donedávna byla vývojová linie operačních systémů jasně daná – výkon, vzhled, bezpečnost. V poslední době se ale šíří požadavky na stále mobilnější zařízení, které mají požadavky podstatně jiné, než průhlednost neaktivních oken. Kam spěje vývoj operačních systémů? Co nového přinese Ubuntu 10.10, Chrome OS či Android 3? Dokáže najít Microsoft odpověď?

Operační systémy se poměrně dlouho držely osvědčeného schématu; v každé další verzi bylo potřeba navýšit hardwarové požadavky, rychlost, stabilitu, učinit zadost bezpečnosti a přidat hezčí grafický vzhled. Mimo to přibývala celá řada funkcí, která ale měla spíše charakter připojených programů – od webových prohlížečů, přehrávače až po malování a další podobné nástroje.

Zdá se ale, že se toto schéma začalo v posledním roce rychle měnit a obracet a klasické schéma vývoje a financování se možná rychle blíží ke svému konci. Internet změnil požadavky i návyky uživatelů k nepoznání a do této situace vstoupila levná mobilní zařízení – netbooky, tablety či výkonné smartphony.

Ukazuje se, že trh s běžnými notebooky a stolními PC postupně ztrácí perspektivu. Lidé tato zařízení mění relativně pomalu a neochotně. Navíc krize donutila lidi šetřit, a tak se objevil další důvod, proč sáhnout po podstatně levnějším mobilním zařízení. A právě tyto přístroje jsou dnes hlavním hybatelem trhu – zákazníci rychle nakupují mobilní telefony i netbooky a operační systémy do nich se tak stávají daleko exponovanější a jejich obrat rychle roste. A co více, lidé na těchto zařízeních tráví podstatně více času než na osobních počítačích doma.

Lze tedy předpokládat dvě hlavní vývojové větve – „těžké“ systémy, jejichž hlavním úkolem bude archivace a distribuce dat (videí, fotografií, zálohovaných dokumentů) a pracovní činnost. V této kategorii dnes stojí většina běžných operačních systémů – Windows 7, MAC OS i většina linuxových distribucí. Druhou skupinou budou systémy „lehké“, které budou na mobilních zařízeních – nabídnou zábavu, internet a jen minimální schopnosti organizace dat či instalace a provozu náročnějších aplikací.

Pokud jde o rychlost, stále více platí, že zrychlení nesmí být kompenzováno nárůstem hardwarových požadavků. Výkon procesoru, grafických čipů i velikost paměti RAM jsou značně omezeny a nárůst požadavků systému značně zpomaluje aplikace, které mají být spuštěny, a zvyšuje spotřebu. Právě ta bude stále více jasným ukazatelem toho, který systém bude mít navrch – jedná se o kombinaci dvou aspektů; předně každý chce, aby jeho mobilní zařízení vydrželo co nejdéle na jedno nabití, neboť nikomu není příjemné s sebou nosit baterie navíc nebo hledat zásuvku. Druhým ohledem je pak ekonomičnost a ekologičnost zařízení. Zatímco o druhém aspektu se hovoří poměrně často, ukazatel spotřeby je stále podceňován ve smyslu ceny za energii při provozu. Bylo by jistě zajímavé se podívat, kolik peněz stojí za určité období ten který produkt.

Rychlost je důležitým prvkem při posuzování toho, který operační systém by si měl uživatel zvolit, ale nesmíme zapomínat na to, že stále více budou v popředí stát parametry jiné, které k celé řadě rychlostních zlepšení budou mít negativní postoj.

Další oblastí, o které se dnes již poměrně živě hovoří, je počítačová bezpečnost. Jistě nemálo z nás zavrhlo IE nejen kvůli neefektivnímu výkonu a nedostatku funkcí, ale také kvůli bezpečnostním rizikům, která jsou spojena s užíváním tohoto prohlížeče. A podobný přístup bude možné očekávat i od uživatelů volících si operační systém. Přítomnost internetového bankovnictví, pracovních dat, důležitých dokumentů i informací o nás samotných zvyšují poptávku po bezpečných řešeních.

Dnes jsme svědky masivního rozvoje antivirů, firewallů a dalších programů, které mají počítačovou bezpečnost zvýšit. Ale zde je potřeba říci, že tyto programy ubírají potřebný výkon pro běh dalších aplikací a řeší problémy, které jsou způsobeny strukturou operačního systému. S tím, jak budou integrovány stále další platební systémy a osobní data blíže uživateli, bude tlak na to, aby větší díl bezpečnosti zajišťoval samotný operační systém. To je věc, se kterou bude mít Microsoft v blízké budoucnosti stále větší problémy, neboť jeho model relativně zranitelného OS a bezpečnostních řešení nad ním se jeví jako stále méně udržitelný – jak technicky, tak výkonnostně i z pohledu uživatelské pohodlnosti.

Zdá se to snad již ohrané, ale přesto. Budoucnost velké většiny počítačů, netbooku, tabletů i mobilních telefonů bude patřit především zábavě, internetu a komunikaci vůbec. Moderní operační systémy budou muset nabídnout patřičnou podporu těchto aktivit. Souběžným trendem je cloud computing, tedy běh aplikací na internetu. Operační systémy tedy především musí zajistit rychlý a bezproblémový běh prohlížeče, ve kterém bude moci tyto aktivity vykonávat.

Nesmí chybět ani podpora her, jejichž nákup představuje jednu z největších příležitostí na zisky – hráči utrácejí hodně a často, čehož by měli tvůrci operačních systémů využít. Samozřejmostí by měla být podpora streamování a přehrávání multimediálního obsahu online.

Jistě budou ve velké výhodě ty systémy, které zachytí trendy, jako je multi-touch, což je zatím velká deviza operačních systémů Apple a Microsoftu.

Který operační systém v budoucí konkurenci obstojí nejlépe? Ubuntu do svých útrob postupně integrovalo IM či poštovního klienta tak, aby byly maximálně integrální součástí uživatelského prostředí. To bude v nové verzi pokračovat. Ubuntu 10.10 vsadí na snazší instalaci, nový vzhled, lepší podporu multimédií nebo vylepšenou instalaci softwaru. Pravdou ale je, že v základní instalaci je problém s přehráváním nemalého množství internetového multimediálního obsahu a že chybí větší orientace na síť. Překvapivě se zatím nemluví o větších možnostech online nákupu aplikací, o kterém spekulovala média.

Pro Ubuntu tak bude nadále zdrojem příjmů z operačního systému především výchozí nastavení prohlížeče, možnost nákupu on-line diskového uložiště na Ubuntu One a prodej hudby. Velkou výhodou je speciální distribuce určená pro netbooky a podstatně vyšší bezpečnost než ve Windows 7.

Zdá se, že lepší cestou se v současnosti vydávají operační systémy od Google, které nabídnou snadný nákup aplikací i hudby on-line, jako výchozí model svého financování. Jako příklad lze uvést Android 3, který by měl být na novém Sony PS, a Google by měl mít podíl z prodaných her. Lze očekávat, že Google do systémů zkusí připojit svůj platební kanál, aby maximalizoval své zisky. Myslím, že právě toto je cesta budoucnosti – za operační systém nezaplatíte ani korunu, ale jeho výrobce bude živ s vašich nákupů – ať již služeb nebo obsahu. Spojení s Checkout by přineslo zdroje i v běžných nákupech na internetu a přitom by zvýšilo komfort uživatele.

Zatím asi zaspal dobu Microsoft, který se těší ze své neotřesitelné pozice na „velkých tlustých“ počítačích. Ale na mobilních zařízeních – zatím zvláště na mobilních telefonech - zřetelně ztrácí dech. Chybí mu nejen uživatelská přitažlivost, ale vůbec uchopení koncepce on-line nástrojů, čímž trpí i jeho operační systémy.

Lze očekávat, že prodej klasických operačních systémů bude postupně klesat - a že by tak prostor měly dostávat takové operační systémy, které budou schopny dobře plnit roli rychlých a nenáročných nástrojů pro zábavu, komunikaci a internet. I proto se již začíná mluvit o tom, že vydání Windows 8 by nemuselo trvat až zase tak dlouho.

30. 9. 2010

Autor: