Diaspora – Velký zlý bratr má malého hodného bratříčka

Fenomén Facebooku jako sociální sítě poslední dobou otřásá internetem i jeho komunitou a hlavně mění význam slova přítel. Změní význam Facebooku jako velkého bratra jeho menší bráška open source projekt Diaspora?

Projekt Diaspora byl 24. dubna 2010 ohlášen na službě pro získávání financí Kickstarter. Za 12 dní dosáhl svého fundraisingového cíle 10 000 dolarů. V následujících dnech získala Diaspora dohromady 200 642 dolarů od 6 479 dárců a stala se nejúspěšnějším projektem na Kickstarteru. 

Jedním z dárců byl také Mark Zuckerberg, zakladatel a hlavní manažer Facebooku, který o projektu prohlásil, že "je to úžasný nápad“. Částka, kterou přispěl, však zveřejněna nebyla. 15. září 2010 vývojáři projektu Diaspora uvolnily zdrojové kódy v alfa verzi a Diaspora tak odstartovala svou misi za ochranou osobních údajů uživatelů sociálních sítí.

A v čem se Diaspora liší od Facebooku? Především odlišnou filozofií přístupu k uživatelskému soukromí. Nabízí decentralizovaný model, kdy běží na malých osobních web serverech zvaných semínka, anglicky seeds. Každý uživatel tak má kontrolu nad informacemi, které sdílí s ostatními, protože data jsou na vlastním nebo pronajatém webserveru.

 S výjimkou hlavních vývojářů se na vývoji může podílet kdokoliv s patřičnými znalostmi, protože Diaspora je komunitním projektem šířeným pod licencí aGPL. Je napsána v jazyce RUBY a používá databázový server MongoDB, což by mohlo pomoci popularizaci tohoto programovacího jazyka v našich končinách.

Pokud jste fanda open source a Facebook s jeho filozofií vám už pije krev, ještě hromadně nepřecházejte na Diasporu a chvíli počkejte. Diaspora zatím není plnohodnotnou alternativou k Facebooku. V současné verzi Diaspory je možné provádět pouze několik málo základních operací. Patří mezi ně nahrávání fotografií a vkládání statusů. O dost zajímavější je možnost vytváření tzv. aspektů, což jsou jakési skupiny přátel z určitých oblastí.

Vložený příspěvek či status dané skupiny tak uvidí pouze její členové. V dalších verzích chce Diaspora být nejen alternativou Facebooku, ale nabídnout i to, co její velký bratříček, neumí. A tím je spolupráce různých internetových služeb, například fotografie nahraná do on-line galerie na Flickru automaticky vytvoří příspěvek i na Twitteru. Z dalsích služeb, které chce Diaspora používat, jsou OpenID, VoIP, protokol pro instant messaging neboli chat, UDP a distribuované šifrované zálohy.

I když Diaspora zatím není 100% hotovým řešením, nabízí hlavně alternativu oproti velkému zloději soukromí Facebooku, což je základní myšlenkou všech svobodných a otevřených řešení. Zároveň však není prvním open source projektem z oblasti sociálních sítí na trhu. V jiných podobách takové projekty existují, ať už jde například o BuddyPress, GNU Social či StatusNet, které se však s větším úspěchem nesetkali.

Zde se však nabízí velká výzva pro vývojáře Diaspory, kteří májí jedinečnou šanci poučit se z chyb svých předchůdců. Ještě chvíli potrvá, než projekt dospěje do své finální podoby, tak nám nezbývá nic jiného, než jen držet vývojářům palce a čekat, zda-li do našich životů vstoupí další efektivní zloděj pracovní doby a travič deštivých víkendů. 

7. 10. 2010

Autor: