Úvod > Články > Šeptání jako fenomén

Šeptání jako fenomén

Všimli jste si, jak se nám po letech rozmohlo šeptání? Ano, šeptání prožívá svoji renesanci. Pokud se nestane něco nepředpokládaného, brzy vstoupí do své zlaté éry. Co stojí za znovuzrozením tohoto fenoménu? Technologie, samozřejmě.

Šeptání je poměrně podrobně popsaný fenomén. Svoji roli hraje například v marketingu, byť tady se trochu prolíná s vyprávěním a dotýká se i fám (které jsou často označovány za nejrychlejší médium). Word of mouth neboli šeptanda je klíčem k úspěchu nejedné komunikační strategie od těch komerčních až po ty politické, kde hrává také svoji roli, ať již v pozitivním či negativním duchu. Dostat něco do „šeptandy“ je prostě záruka úspěchu, protože o nudných tématech nemá smysl si vyprávět.

Šeptání je tedy velmi důležitá činnost s přídechem tajemství, což je v základu již velmi zajímavý mix. Je ale šeptání něco neslušného? Ve společnosti nepochybně. Vzbuzování pocitu, že někdo sdílí tajemství (samozřejmě o vás) je považováno za nezdvořilé, a proto, kdo neumí šeptat tak, aby si toho nikdo nevšiml, by to vlastně vůbec neměl dělat. Pocit, který vzniká u ostatních nešeptajících, totiž není vůbec příjemný. Přesto se šeptá víc a víc.

V posledních letech v souvislosti s rozšířením notebooků, PDA či MDA se neuvěřitelně zvedla naše schopnost sdílet relativně intimní informace prostřednictvím technologií. Jinými slovy nejsme již limitováni naslouchajícím uchem v blízkosti našich úst.

Dnes si můžeme špitat bez ohledu na vzdálenost a místo ucha vrby hledáme oko vrby, která by s námi sdílela to, co sdílet chceme. Tyto možnosti ale ovlivnily naše jednání i v místech, kde bychom to původně nepředpokládali. V místech, kde de facto nepotřebujeme žádné technologie, abychom svoji myšlenku sdělili. V místech, kde jsme ve fyzickém dosahu dalších lidí.

Postiženy bývají porady, meetingy, nejrůznější obchodní jednání, při kterých se část přítomných domnívá, že střídající se pohledy na displeje notebooků (PDA, MDA) a občasné napsání několika řádků ujde pozornosti těch méně šťastných, kteří „šeptadlo“ nemají u sebe (ale těch vlastně moc není).

Posléze zjistíte, že toto šeptání je vnímáno podobně, ne-li stejně jako to klasické. Pokud nepřesáhne nějakou mez, je tolerováno. Může být i vnímáno jako velmi nepříjemné a nezdvořilé, pokud vytváří dojem, že někdo stojí mimo komunikaci společenství. Nemá však smysl z tohoto důvodu rezignovat na nové komunikační nástroje? Samozřejmě, že ne. Cestou je využití jejich silných stránek a míra jisté sebereflexe v jejich používání. Technologie by neměly ostatní obtěžovat.

A když už šeptáte ve společnosti – vypněte si ta otravná upozornění na nové zprávy…

16. 10. 2010

Autor: