Čas Vánoc má jistě své kouzlo, cukroví voní z domovů, okna jsou krásně ozdobena barevnými ozdobami a jehličí stromku či zvuk koled navozují krásný pocit. Má to ale i svá negativa – například plné e-mailové schránky newsletterů, přecpané obchody, silnice i MHD, překvapené silničáře a vítr v peněžence. Člověk ani neví, zda se má usmívat, nebo plakat.

Bylo to asi jako s reklamními letáky. Po revoluci jsme byli šťastni za každý z nich, dnes je proklínáme, vyhazujeme do krabice vedle schránek, a ti spořivější je cpou do sklepa, kde je vážou do balíků a odvážejí do nejbližší sběrny. Alespoň ti z těch letáků mají radost. Škoda, že takto nelze zpeněžit i newslettery. Ale zpět k tématu. Newslettery mi tedy nevadily, i když jich během let přibývalo. Stále mi alespoň chodily z míst, které mě interesovaly. Nyní tomu tak není.

Dnes a denně chodí hned několik těchto kvalitních elektronických tiskovin. Některé z nich i ve dvojím vyhotovení. Chodí jednak z míst, kde jsem někdy něco kupoval, dále ale chodí také z míst, které jsem nikdy nenavštívil a ani to neplánuji. Někteří rádoby dobří přátelé mi pak podobné nabídky přeposílají, čímž se jejich počet násobí. Kdybych měl tiskárnu, která dokáže přijmout toaletní papír, potiskl bych jej těmito e-maily a alespoň v místnosti, kde i císařpán chodí pěšky, bych se z nich těšil – usmíval bych se u toho, jak by padaly až zcela dolů za sobě podobným obsahem.

Reklamní sdělení je novodobý spam - a moje tajné vánoční přání je, aby alespoň Gmail vymyslel speciální filtr, který by rozpoznal nabídku a přeřadil ji do složky odpadkového koše. Jistě, filtr lze nastavit i ručně, ale na druhou stranu bych rád odfiltroval i přeposílaná reklamní sdělení přáteli, a to již tak úplně filtry automatizovat nejde. Na druhou stranu, proč by to Gmail dělal, vždyť by se mohlo stát, že by to odfiltrovalo i velmi výhodný tisícikorunový kupón, který láká na využívání služby Google AdWords – a to přece velký bratr nechce.

Asi si říkáte, že po Vánocích tento kolotoč e-mailů skončí – omyl. Začnou chodit stovky newsletterů s mega, giga, tera, peta výprodejem, slevy až 100 procent, podle obsahu by skoro člověk řekl, že mi firmy za odběr výrobků ještě zaplatí. A až nám skončí výprodeje a vše bude ze skladů totálně vyprodáno, pak bude skvělá příležitost k tisícům velikonočních akcí – vajíčka, pomlázky, jalovec, voňavky, čokoládové figurky, případně lyže, snowboardy, kola, housky, mýdla, pilky, květináče, sekačky, zahradní grily – no prostě akce na cokoli.

Dále lituji dne, kdy jsem si něco koupil na serverech nabízejících hromadné či skupinové slevy. Sice jsem tehdy pár stovek ušetřil na výměně pneumatik či permanentce do solné jeskyně, ale nyní trpím jako pes, když mi každý den z daného i spřátelených serverů zasílají výhodné nabídky a reklamní sdělení. Pomyslným hřebíčkem je, když ráno v práci tyto e-maily mažu v soukromém e-mailu a v pracovním Outlooku mi zasvítí zpráva, že mi právě smazaný e-mail přeposílá přítelkyně do druhé poštovní schránky. Člověk by se nejraději zastřelil.

Je to tak, jako byste odhrnovali sníh při extrémním sněžení rukama. Stejný pocit zažijí ti, co hrách na stěnu hází, nosí dříví do lesa nebo sobě jámu kopou.

Co naplat, rušení newsletterů na serverech způsobí snad jen to, že vám začnou chodit odjinud, složité a rafinované nastavení filtrů nezná konce a jedná se tak o boj s větrnými mlýny. Už se k těm reklamním e-mailům chovám stejně jako k letákům ve schránce – házím je rovnou do koše.

11. 12. 2010

Autor: David Procházka